Zaměřit se v diskusích s ekonomy z poradního týmu NERV i koaličními partnery chce především na ty obory, které podle něj dosahují mnohem vyšších zisků, ačkoli nabízejí stále stejné produkty či služby. „Je k debatě, jestli a jak velkou část těchto zisků použít případně na kompenzaci negativních dopadů na společnost. To je debata, které jsem otevřený,“ řekl ministr pro Seznam Zprávy.
Zároveň odmítl vztahovat případné úvahy o tzv. windfall tax jen na energetické firmy, o nichž se v posledních dnech mimo jiné mluvilo kvůli návrhu koaličních Pirátů. „Nejsou limity a žádný sektor dopředu z debaty vyjmut není. Nikdo si nemůže být jist,“ dodal Stanjura.
Jako možný způsob zjišťování mimořádných zisků pak ministr zmínil měření průměrné ziskovosti v sektoru za poslední tři až čtyři roky a srovnání se současným stavem. Pokud by se měly daně měnit už od ledna příštího roku, jsou podle něj na případnou dohodu maximálně dva měsíce.
Mimořádné daně ekonomové dlouhodobě kritizují. Podle nich narušují podnikatelské prostředí, zvyšují nejistotu a ve finále zhoršují konkurenceschopnost firem. „´Nezasloužené´ zisky firem jsou omyl. Role podnikatele je odhadovat budoucí vývoj. Pokud správně odhadl, co se bude dít na trhu s energiemi vlivem špatných politik, jeho zisk je zcela zasloužený. Jinak by vše byla náhoda bez role člověka,“ uvedl na Twitteru například ekonom J&T Pavel Ryska.
Idea zdanění energetik a bank dorazila do Česka, experti jsou skeptičtí |
Debatu o mimořádném zdanění vybraných sektorů přiživil minulý týden nový šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ten se v rozhovoru pro Ekonom zaměřil například na tuzemské banky.
„I Margaret Thatcherová na počátku 80. let řekla bankéřům, že sice mají zisky, ale ne z toho titulu, že poskytují klientům lepší služby, ale protože vláda zvyšuje úrokové sazby k potlačení inflace. Její větu můžete úplně stejně přenést do dnešní doby i na české bankéře,“ řekl Hampl.
Za to ovšem sklidil kritiku, mimo jiné od šéfa České spořitelny Tomáše Salomona, podle něhož by se stát měl rozhodnout, zda chce mít za partnera silné a zdravé banky, které bez problémů financují ekonomiku v dobách krize, nebo banky zatížené paušálním zdaněním, jejichž schopnost financovat ekonomiku v nepříznivém období bude slabší.
Z evropských zemí v poslední době přistoupilo k mimořádnému zdanění vybraných firem například Maďarsko či Británie. V Maďarsku se opatření dotkne velkých firem v bankovním sektoru, energetiky, pojišťoven i letecké dopravy. Britská vláda zase zavedla 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností.
