Fiala v úterý před odletem na summit NATO v Madridu uvedl, že sektorovou daň jako takovou kabinet zavádět nechce. „Nepovažujeme to za dobrou cestu,“ řekl.
Vláda podle něj setrvává na stanovisku, že nechce zvyšovat daně. Spustila se ale diskuse o tom, jak v nynější složité situaci pro občany vytvořit solidární prostředí, ve kterém by se ti, kteří mají díky cenám energií teď zvýšené zisky, podíleli na pomoci lidem, kteří se dostávají v důsledku cen energií do problémů, uvedl premiér.
V důsledku situace na světových trzích se výrazně zvýšily zisky energetických firem, aniž byly způsobeny inovacemi, novými technologiemi či investicemi do rozvoje, řekl Fiala.
Idea zdanění energetik a bank dorazila do Česka, experti jsou skeptičtí |
Jurečka naopak o dani hovoří. „Debata se vede. Jsme si vědomi toho, že s příchodem války na Ukrajině nejsme schopni zvládnout konsolidaci veřejných rozpočtů jen u výdajové stránky,“ řekl v úterý Jurečka. „Bavíme se o tom, kde najít dodatečné příjmy. Můžeme to nazývat pojmem sektorová nebo válečná daň,“ doplnil.
Resort financí by podle něj měl připravit analýzu toho, kterým odvětvím se aktuálně daří a která při válečném konfliktu vydělávají například více než v minulosti. Stejně jako Fiala zmínil, že výrazně vydělávají například společnosti v oblasti energií. Zároveň by byl rád, kdyby případná sektorová daň byla zavedena jen dočasně.
Piráti přišli se třemi variantami. Podle první by ji platily firmy vyrábějící elektřinu z uhlí, podle druhé i firmy vyrábějící elektřinu z jádra a třetí varianta počítá s tím, že by daň byla pro všechny energetické firmy s obratem nad 500 milionů korun ročně. Zavedená by mohla být buď už od října, nebo až od ledna, a to na dva až tři roky. Podle Pirátů by tak mohlo do rozpočtu přibýt deset až 20 miliard korun ročně.
Nesystémové řešení. Ekonomové kritizují maďarskou a britskou mimořádnou daň |
Například čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Důvodem růstu je mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
Opozice se domnívá, že stát by získal více peněz do rozpočtu právě díky vyšší dividendě od ČEZ. Ministerstvo financí v tomto týdnu navrhlo, aby ČEZ vyplatila akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. Vedení společnosti chce na dnešní valné hromadě firmy navrhnout dividendu 44 korun.
