Poslechněte si celý rozhovor s ekonomem Markem Morou v Kontextu:
„Bylo to velice vzrušující, plné napětí a plno práce,“ vzpomíná viceguvernér České národní banky Marek Mora na první předsednictví EU roku 2009, kterého se účastnil jakožto náměstek ministra pro evropské záležitosti a lídr diplomatického týmu zodpovědný za obsahovou náplň.
Marek Mora (1971)Od února 2017 je členem bankovní rady České národní banky, v prosinci 2018 se stal jejím viceguvernérem. Svou unijní kariéru započal v roce 2003, kdy působil při Evropské komisi jako ekonom. Od roku 2007 radil v pozici náměstka resortu třem ministrům pro evropské záležitosti při příležitosti českého předsednictví Rady EU. V letech 2010 až 2015 pracoval jako vedoucí kanceláře generálního tajemníka Rady Evropské unie. Vystudoval mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické a postgraduál absolvoval na univerzitách v Saarbrückenu a Hamburku. Učil také na univerzitě v Lipsku. |
„Myslím, že obecně bylo předsednictví vnímáno lépe, než se očekávalo. Pád vlády v kombinaci s věcmi jako heslem ‚Evropě to osladíme‘ bylo velice absurdní, ale nakonec přišla úřednická vláda Jana Fischera a všechny úkoly se podařily dotáhnout,“ hodnotí české vedení Evropy před třinácti lety.
Vzpomněl také na další velmi diskutovaný aspekt českého předsednictví Evropské rady, a to kontroverzní plastiku Davida Černého s názvem Entropa. Její nevybírávý, někdo by řekl nevkusný, způsob, jak si z tehdejší osmadvacítky „vystřelit“, pozdvihl nejedno obočí. Například Německo bylo v plastice vyobrazeno jako země dálnic ve tvaru hákového kříže.
„Nakonec jsem se bavil s lidmi v Bruselu a mnoho z nich mluvilo o té recesi pozitivně a vnímali ji jako opepření předsednictví. Navíc tehdy byla díky Entropě nejvyšší návštěvnost v budově Rady EU,“ glosuje Mora.
Logo českého předsednictví v Radě EU v roce 2022
Tehdejší premiér Mirek Topolánek musel zkraje předsednictví řešit plynovou krizi, kdy Rusko kvůli podezření z krádeže plynu Ukrajinou utáhlo kohoutky. „Přijde mi, že okolnosti dnešního předsednictví jsou velmi podobné, byť jsou ještě dramatičtější vzhledem k válce na Ukrajině,“ poznamenává Mora a dodává, že podobně jako tehdy i dnes na nás dopadá globální ekonomická krize. Priority současného předsednictví jsou proto velmi podobné těm z roku 2009.
Marek Mora vidí podobnosti i pokud jde o domácí politiku. Stranické složení dnešní koalice trochu připomíná tehdejší, kdy spolu vládla ODS, křesťanští demokraté a Strana zelených, akorát s větší většinou. „Vím, že teď překračuji pravomoce člena bankovní rady, ale vyzývám všechny politiky, abychom si nezopakovali scénář roku 2009,“ naráží Mora na vyslovení nedůvěry z iniciativy předsedy ČSSD Jiřího Paroubka.
„Já doufám, že vláda nebude chtít předsednictví Rady EU pouze přežít, ale přistoupí k němu odpovědně a zdá se, že tomu tak je. Já nepatřím k těm, kteří s předsednictvím spojují kdovíjaké očekávání, že se nám podaří něco velkého změnit, ale je to o poctivé, úřednické práci, kterou musí odvést,“ usměrňuje.
EK doporučila kandidátský status Ukrajiny i Moldavska. Gruzie si musí počkat |
Nepochybuje však, že se jeden milník podaří Česku prolomit, a to kandidátský status Ukrajiny. „Každopádně ať se to stane kdykoliv, tak je to začátek velmi dlouhého a bolestivého procesu,“ mírní očekávání Mora a vysvětluje, že „Evropská unie nepřijme zemi, která je ve válce.“
Bude podle Mory územní celistvost problémem v přijetí Ukrajiny do Unie? Jak hodnotí motto „Evropa jako úkol“? Co dostává český občan nazpět za miliardy korun vynaložené na předsednictví? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
