České „Evropa jako úkol“ zní při srovnání hesel ostatních zemí, které Radě Evropské unie předsedaly v nedávné minulosti, vlastně originálně. Především slogany posledních let se hemží slovy jako „zotavení“ či „společně“ tak moc, že se jeden od druhého téměř nedá odlišit.
Například končící francouzské předsednictví se prezentovalo mottem „Oživení, síla, sounáležitost“. Slova odkazují na zotavení ekonomiky po covidu, jež je podle Francie potřeba k ekologické a digitální transformaci, dále na sílu nutnou k ochraně a prosazování unijních hodnot a zájmů a nakonec na pocit jednoty, díky které si bude Evropa tvořit společnou vizi.
„Pokud bych měl v jedné větě shrnout cíl tohoto předsednictví od 1. ledna do 30. června 2022, řekl bych, že je nutné, aby se Evropa, která se soustředí na spolupráci uvnitř svých hranic, stala silnou Evropou na mezinárodní scéně, Evropou plně svrchovanou, Evropou, která bude schopna se svobodně rozhodovat a která bude držet vlastní osud pevně v rukou,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron.
 |
Ve výkonu předsednictví v Radě se členské státy EU střídají vždy po půl roce a během svého mandátu řídí zasedání na všech úrovních Rady. Od roku 2007 navíc vytvářejí trojice, které spolu úzce spolupracují. Nový systém o dva roky později ukotvila Lisabonská smlouva, jež také zásadně omezila samotný význam předsednictví (viz box).
Podle webu Rady EU trojice vznikly proto, aby mohly „vymezovat dlouhodobé cíle a připravují společný program, ve kterém jsou stanovena témata a hlavní otázky, jimiž se bude Rada zabývat v průběhu 18měsíčního období“. Stávající trojici tvoří francouzské, české a švédské předsednictví.
Tu minulou uzavíralo Slovinsko, jehož motto bylo opět velmi podobné: „Společně. Houževnatá. Evropa.“ První v této trojici bylo Německo alias „Společně za uzdravení Evropy“. Rakousko chtělo „Evropu, která chrání“, Chorvatsko „Silnou Evropu ve světě výzev“ a Řekové se zase rozhodli vydat na „společnou výpravu“.
„Nastal čas: férové, zelené a digitální zotavení“ zněl slogan Portugalců. Ti se řízení Rady Evropské unie chopili v lednu loňského roku s ambicemi vyřešit problémy, které EU urgentně trápí.
Evropě to osladíme, hlásí vládní kampaň k českému vedení EU |
S ohledem na to, jak dané předsednictví nakonec dopadlo, je nejoriginálnějším mottem samozřejmě to české z roku 2009. Evropě jsme to skutečně „osladili“. Dvojsmyslný slogan tehdy vyvolal kontroverze hned na začátku, ve skutečnosti přitom odkazoval na slavný jihočeský vynález, kostku cukru.
Vláda Mirka Topolánka po kritice slogan upravila na „Sladíme Evropu“. Jejímu pádu uprostřed evropského mandátu to ovšem nezabránilo. Od té doby až do 1. července, kdy si štafetový kolík převezme znovu Česko, předsedalo Radě šestadvacet zemí.
Zřejmě žádná si však neutrhla takovou ostudu. Kontroverze se spojovaly snad jen s předsednictvím Slovinska pod vedením premiéra Janeze Janši. Jeho vláda totiž čelila obviněním, že zasahuje do svobody tisku i nezávislosti soudnictví.
Francie k předsednictví vydala sérii klipů „Kdyby Evropa neexistovala“, které vysvětlují přínos Erasmu, schengenského prostoru nebo emancipace žen:
In 1985, the #Schengen agreement allowed citizens from 7 countries of the European Union to circulate freely. Passports, visas, euro, telephone bills, etc. If #Europe didn’t exist, our #mobility would be much more complicated! #EU2022FR https://t.co/DTBOgTp3JO
Slunce, hory, zvířena, stuha i minimalismus
Zatímco motta předsednických států jsou téměř zaměnitelná, pokud jde o grafickou podobu, tady se vlády skutečně „vyřádily“. Od polských šipek přes německou stuhu po irské čtyřlístky, téměř vždy byl symbol originální a vycházel z kultury dané země a jejích národních barev.
Tak třeba Malta si z přihlášených návrhů vybrala pestrobarevnou interpretaci maltského kříže. Rumunsko vidělo Evropu jako dravého vlka – zvíře, které zná velká část členských států a které mělo reprezentovat snahu EU chránit rozmanitost přírody. Zvěř, konkrétně ptáci, se mimochodem objevila i v logu Kypru a Itálie.
České předsednictví chce posílit odolnost EU. V mottu má úkol, v logu růžici |
Polsko se u loga inspirovalo slavným protikomunistickým hnutím Solidarita a dokonce jej navrhl i stejný autor. Šipky v různých barvách seřazené vedle sebe se drží za ruce a jedna z nich nese polskou vlajku, stejně jako kdysi. Předsednické logo prý mělo vyzařovat pozitivní myšlení a energii mladého státu.
Oficiálním logem Francie se na půl roku staly iniciály Evropské unie, jen v opačném pořadí tak, jak odpovídá názvu Unie ve francouzštině – L’union européenne. Barevně symbol kombinuje francouzskou trikolóru s unijními hvězdami, přičemž písmeno E míří jako šíp směrem, kam chce Francie Evropu posunout. Vpřed.
Kulaté litevské logo zase symbolizovalo spolupráci a mrazivě modrá barva pak Baltské moře i severní Evropu. A kulatá byla i značka Lotyšska, v tomto případě však představovala brusný kámen, který je prý „pevný, zaměřený na rozvoj a dobře uzemněný“ stejně jako lotyšský národ. Řecku pak stačila polovina kruhu. Ta „hraje“ antické divadlo i loď plující po moři.
Role předsednického státu se během let změnila
Tehdy neexistoval Stálý předseda Evropské rady (předseda summitů šéfů vlád členských států) a ani EU neměla Vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku tak, jak tuto pozici známe dnes. Díky tomu byla role vlády předsednického státu výrazně jiná než dnes, kdy se předsednictví zaměřují především na projednávání unijní legislativy a v politické rovině pak na přinášení nových témat do evropské debaty o budoucnosti EU a podobě jejích politik. |
Logo portugalského předsednictví na první pohled vypadalo jako slunce. Designéři, kteří se při tvorbě inspirovali unijními barvami a typickými hvězdami, však do něj vetkli ještě jeden význam. Portugalsko totiž chtělo být kormidlem, které bude řídit Evropu na všech jejích cestách.
Slovinské logo má podle jeho autorů dokonce „mnoho vrstev“. Stuha ve spodní části je vytvarovaná tak, aby připomínala nejvyšší slovinskou horu Triglav, a zároveň ukazuje slovinské národní barvy. Tvar stuhy prý také symbolizuje vzestupy a pády Evropské unie, které její občané díky společnému úsilí a respektu k hodnotám vždy zvládli a stali se sami ještě odolnějšími. Nad „horami“ v logu pak září sedm hvězd EU.
Jejich počet odkazuje na sedmou sloku básně Zdravljica, jež se stala textem slovinské hymny: „Nechť žijí ty národy, co se chtějí dočkat dne, kde, kam slunce chodí, zmizí všechny známky svárů; aby rodák svobodný byl, se sousedem žil bez nepřátelství!“
Stuha sehrála hlavní roli také v případě německého loga. „Symbolizuje inovativní a integrovanou Evropu, v níž dialog řešící rozdíly v našich zájmech vytváří to, co společně sdílíme. Silná stuha symbolizuje sjednocenou Evropu. Evropu, která má kořeny ve sdíleném duchu solidarity,“ popisovali Němci svou „nekonečnou“ smyčku.
Nejméně se pak na logu „nadřela“ zřejmě trojice Španělsko, Belgie, Maďarsko. Zvolila totiž společný symbol psacích písmen „eu“, který se lišil jen barevným provedením. Hra s písmeny, případně čísly, byla ostatně častým způsobem, jak se grafici se zadáním vytvořit logo k předsednictví vyrovnali.
Ať už šlo o chorvatskou šachovnici, rakouský čtverec, bulharský kosočtverec, nizozemskou kombinaci zkratek „nl“ a „eu“ či dánské zachycení momentu, kdy se v kalendáři potkají končící a začínající letopočet.
Slováci si pak pohráli se symboly, které se v jazycích většiny evropských národů neobjevují, a sice s čárkou, háčkem a přehláskou. Dohromady diakritika připomínala veselý obličej. Také estonské předsednictví šlo cestou minimalismu – logo tvořily jen dva puntíky. A Finsko si jen vypůjčilo motivy z loga, kterým se chlubilo během svého předchozího předsednictví.
Vybraná hudba k portugalskému propagačnímu klipu měla diváky zanést alespoň v myšlenkách do Portugalska:
