Zatímco je česká ekonomika podle Indexu prosperity devátá nejzdravější v rámci EU, v kategorii bydlení se Česko umístilo až na 21. příčce, ukázal Index prosperity Česka, na kterém se podílí Česká spořitelna a analytický portál Evropa v datech. Může za to především vysoký podíl výdajů na chod domácnosti, délka stavebního řízení či špatná finanční dostupnost bydlení.
Pořízení vlastního bydlení je v Česku vůbec nejnákladnější v rámci celé Evropské unie. „Ceny nemovitostí v Česku vzrostly podle posledních dat Eurostatu ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně o téměř 26 procent, což je největší nárůst z EU. Spolu s růstem úrokových sazeb se tak vidina pořízení vlastního bydlení stala opět vzdálenější,“ řekla Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
Do výpočtů, se kterými pracuje Index prosperity Česka, jsou zahrnuty průměrné ceny bytů v městských centrech a předměstích o rozměru 90 metrů čtverečních.
 |
Češi jsou v oblasti bydlení specifickou zemí, podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila 90 procent mladých lidí do 35 let chce bydlet ve vlastním. „Česká republika v rámci zemí OECD patří mezi málo států, kde výše nájmu a výše splátky hypotéky je přibližně stejná. Ve většině států OECD je nájem vždycky vyšší než je splátka hypotéky,“ dodal.
Praha je méně dostupná než kraje
Údaje ohledně dostupnosti bydlení v úterý poskytl i developer Central Group. Podle indexu dostupnosti bydlení CG-Index na nový byt v Praze s plochou 70 metrů čtverečních lidé vydělávají dokonce více než 17 let.
Central Group přitom počítá s průměrnou hrubou měsíční mzdou v metropoli 50 363 korun a cenou nového bytu o 10,4 milionu korun. Z toho vychází, že na byt je potřeba 17,3 ročních mezd, před pěti lety to přitom bylo 12,7.
KOMENTÁŘ: ČNB, úroky a bydlení v mlze. Jak ho zpřístupnit a neoslabit ekonomiku |
Ceny bydlení se mezi jednotlivými regiony liší, jejich vývoj ovlivňuje mimo jiné pohyb a stěhování lidí. Mezi lety 2011 a 2021 se do Prahy a Středočeského kraje nastěhovalo přes 230 tisíc lidí. Naopak ve stejné době ubylo v Moravskoslezském kraji více než 40 tisíc obyvatel.
„Samozřejmě tyto regionální pohyby způsobují lokální nerovnováhy na trhu nemovitostí a působí na vyšší nárůst cen nemovitostí v Praze,“ zmínil Navrátil.
V Česku se také málo staví, což podle odborníků vede ke zdražování bytů. Podle šéfa Central Group Dušana Kunovského se v Praze připravuje 134 tisíc nových bytů, ale ročně se dokončí jen okolo tří tisíc. „Praha potřebuje kvůli deficitu z minulých let stavět minimálně 10 tisíc až 15 tisíc nových bytů ročně,“ řekl Kunovský.
Složitá administrativa
Pořízení a výstavba nového bydlení je v Česku spojeno s řadou komplikací se státní správou. Stavební řízení trvá zhruba stejně jako v západoafrickém Pobřeží slonoviny, a to 246 dní. V Dánsku a Finsku je to přitom něco málo přes dva měsíce.
Mladí dobydleli. Mírnější podmínky jsou podle ekonomů jen prázdné gesto |
„Celý proces je tak nepřehledný, že ho rutinně zvládnou jen velké stavební firmy, nebo menší projekty na periferních místech, kde je menší šance projekt umořit připomínkováním. Přispívá to tak k nejhorší možné variantě – staví se zpravidla nepříliš atraktivní budovy, na nevhodných místech, časově déle než v rozvojových zemích, ale v ceně nejlepších projektů ze zahraničí,“ popsal problémy v Česku architekt a urbanista Peter Bednár, který se dlouhodobě věnuje plánování městských struktur, krajině a veřejnému prostoru.
„Tento proces je přímo odpovědný za drahé bydlení, nelogickou urbanizaci, dopravní zácpy, autocentrické plánování a všeobecnou frustraci z pomalého řešení problémů městské krajiny,“ doplnil Bednár.
