Mezi 5. a 7. červnem 1944 se do spojeneckého vylodění zapojilo na 55 perutí spitfirů. Jejich úloha vhledem k prořídlým stavům stíhačů německé Luftwaffe spočívala především v napadání pozemních cílů. Když bychom se posunuli jen o pár dní v čase, mohli bychom rozvířit diskuzi o tom, který stíhač a na jakém stroji zasáhl 17. června 1944 u Sainte Foy de Montgomerie německého generála Erwina Rommela v jeho voze. Zřejmě to byl právě Spitfire Mk IX.
Na leteckém dni Duxford Summer Air Show samozřejmě nemohly spitfiry chybět. Proto si nyní můžeme podívat, jaké letuschopné skvosty opustily své hangáry.
Létající perla pohřbená v písku
Fakt, že se na leteckých dnech nekocháme pouze strojem samotným, ale může na nás dýchnout i jeho vlastní historie, krásně může reprezentovat tento Supermarine Spitfire Mk Ia, který zažil nechvalně proslulý Dunkirk.
Stroj N3200 vstoupil do řad 19. letky RAF v Duxfordu dne 19. dubna 1940. Operace Dynamo, tedy evakuace spojeneckých vojáků z francouzského přístavu Dunkirk se tento letoun zúčastnil 27. května 1940. Za knipl usedl S/Ldr Geoffrey Stephenson. Letoun dostal zásah a musel nouzově přistát na pláži nedaleko Sangatte. Pilot unikl, ale byl zajat a stal se válečným zajatcem na dobře známém hradě Colditz.
Sestřelený letou zůstal na místě záhy jej pohltil písek. Takto „pohřben“ zůstal až do roku 1986 a je jen těžko představitelné, jakou práci to muselo dát, dostat ho zpět do letuschopného stavu, což se stalo v roce 2014. Dnes je považován za vůbec nejautentičtější letuschopný Spitfire a jediný typ Mk Ia, který létá s ranou verzí motoru Rolls-Royce Merlin III.