Je to slabina, s níž se Česko potýká dlouhodobě. A kvůli ní se nedokázalo stále zbavit pozice montovny Evropy. Díky transformaci v 90. letech se sice ekonomická úroveň měřená pomocí HDP na obyvatele v Česku vyšvihla před Itálii, Španělsko či Portugalsko, ale na další desetiletí už si s ní Česko nevystačí.
„Náš transformační model z 90. let, založený na rychlém otevření se světu, masivním přílivu zahraničního kapitálu, levné a kvalifikované pracovní síle, kvalitní infrastruktuře a atraktivní geografické poloze se už vyčerpal. Zbyla z něj jen ta výhodná poloha,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Ztrátu dechu české ekonomiky ukazují i čísla. Od roku 2008 se tempo dohánění německé úrovně výrazně zpomalilo.
„Hrozí nám, že se chytíme do pasti ekonomiky středních příjmů. Česká ekonomika začala narážet na své limity kvůli podinvestovanosti, trhu práce a struktuře ekonomiky. Limity jsou zřejmé, protože i relativní nízký růst ekonomiky kolem tří procent už dokáže vytvářet inflační tlaky. Před rokem 2008 česká ekonomika vytvářela inflační tlaky až při růstu kolem pěti nebo šesti procent,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, jeden z tvůrců indexu.
Umíme čelit šokům, marže však zaostávají
Navrátil dodává, že Česko mnohde vyniká. Zmiňuje například ekonomickou komplexitu, tedy diverzifikaci výroby, v níž je druhé v Unii a sedmé na světě. Jinými slovy, země není závislá na jednom či dvou odvětvích. A to pomáhá ekonomice lépe čelit šokům, posiluje to odolnost vůči výpadkům produkce nebo poptávky v jednom odvětví.
Už se to však nepropisuje do vysoké přidané hodnoty nebo národního důchodu. V těchto dvou proměnných je Česko naopak třetí nejhorší. „Když to hodně zjednodušíme, z hlediska produkce jsme už Německo dohnali. Ale přidaná hodnota, nebo jednodušeji marže, kterou z této produkce jsme schopni získat, je už o 20 procent nižší než v Německu. A o dalších 10 procentních bodů je nižší národní důchod, který nakonec v Česku zůstane,“ vysvětluje Navrátil.
Lepšího hodnocení může Česko dosáhnout investicemi do změny struktury ekonomiky, inovací a vzdělávání. Obří prostor se nabízí třeba v robotizaci. Evropský premiant Německo má více než dvojnásobný počet robotů na zaměstnance než Česko.
Stav evropských ekonomik podle indexu prosperity, zdroj: Česká spořitelna
Zatímco v nejsilnější evropské ekonomice je 371 robotů na 10 tisíc zaměstnanců, v Česku je to jen 162 robotů. To znamená, že jedna z nejprůmyslovějších zemích na světě je stále závislá spíš na lidských rukou než na robotických rukách. Víc robotizovaná je i Čína.
Další oblastí, ve které má Česko velké rezervy, je digitalizace veřejné správy. Nejde o to, že by vláda do této oblasti málo investovala. Naopak, do e-governmentu šlo od roku 2016 více než 60 miliard korun. Přesto na tom byla Česká republika v mezinárodním hodnocení e-governmentu jen o jednu příčku lépe než Bělorusko. V soukromém obchodním sektoru přitom dosahuje Česko v řadě srovnání špičky.
Index prosperity nehodnotí jen samotný ekonomický výkon. Zahrnuje i další ukazatele. Je jich téměř sto a pokrývají deset hlavních oblastí ekonomického a společenského života. Zahrnují například kvalitu vzdělávání, zdravotnictví nebo životního prostředí. Jeho tvůrci ho chtějí pravidelně aktualizovat.
