„Cítili jsme, že už to tam není bezpečné,“ líčí pětatřicetiletá Marika Semeněnkovová, která se s partnerem v březnu přestěhovala z Moskvy do Jerevanu. V ruské metropoli vlastnila kulturní institut „Dělaj Kulturu“, jenž po vypuknutí invaze organizoval protivládní protesní akce.
„Můj odpor k válce byl velmi jasný a psala jsem o něm na sociálních sítích. Jednoho dne jsme se ale doslechli, že FSB navštívila jiné kulturní centrum, které také brojilo proti válce. Dostali jsme i několik výhružných telefonátů a začali jsme se bát,“ popsala listu The Times.
 |
Od začátku války na Ukrajině přišlo do Arménie na 200 tisíc Rusů, to činí ze země nejoblíbenější destinaci ruských emigrantů. Za ní následují Gruzie a Turecko. V postsovětském státě se totiž běžně mluví rusky a Rusové sem mohou cestovat bez víza. „Denně přichází kolem šesti tisíc Rusů,“ uvedl v polovině března arménský poslanec Vahe Hakobjan.
Devětatřicetiletý Ilja Devedžian, partner Semeněnkovové, provozoval v Moskvě kavárnu. Nyní doufá, že v Jerevanu najde místo pro nový podnik a podaří se mu sem přestěhovat také své zaměstnance. Mezitím organizuje pravidelné pikniky, na nichž se mohou emigranti poznat.
Od Kavkazu po Altaj roste napětí, Rusko své sousedy táhne do propasti |
Devedžian se už smířil s tím, že domů se zřejmě nikdy nevrátí. Odchod do exilu mimo jiné zkomplikoval jeho vztah s rodiči. „Říkají, že bych se měl vrátit a ukázat svou podporu válce. Věří veškeré propagandě ve státní televizi a já mám pocit, že mi Putinův režim ukradl rodiče,“ prohlásil.
„Miluji Moskvu, ale Rusko prostě nenávidím. Obávám se, že zůstane fašistickým státem ještě po mnoho let,“ líčí.
Arménie a Rusko mají smlouvu o vydávání
Anna Margolisová, která se do Jerevanu přestěhovala z Moskvy ještě před válkou, přirovnává současný exodus k masové emigraci bělogvardějců ve 20. letech minulého století po vzniku Sovětského svazu a nástupu Vladimira Iljiče Lenina k moci.
„Neustále se zde konají kulturní akce. Každou neděli je protest proti válce u sochy ukrajinského básníka Tarase Ševčenka,“ líčí žena, která svou vlast opustila loni na podzim předtím, než moskevský soud zakázal činnost ruské lidskoprávní organizace Memorial, pro kterou pracuje.
Blízké vztahy Arménie s Kremlem, se kterým má smlouvu o vydávání, ale v emigrantech vyvolávají strach, jestli jim kvůli protiválečné aktivitě nehrozí nebezpečí. „Neslyšela jsem o nikom, koho by deportovali do Ruska. Ale nárůst disidentských aktivit může Kreml začít zajímat,“ říká Margolisová.
Rusko se od začátku invaze na Ukrajině snaží blokovat přístup k nezávislým informacím o postupu ruské armády na základě nového zákona, jenž stíhá zveřejnění zpráv, které jsou v rozporu s oficiálními informacemi. Za šíření údajných dezinformací hrozí trest až 15 let vězení. V polovině března Rusko zakázalo sociální sítě Facebook a Instagram.
„Rusové neví, co se na Ukrajině děje. Propaganda začíná už ve školce. Mé děti ve škole nutili, aby ruským vojákům psali podpůrné dopisy,“ popsala stanici France24 Marina, která s manželem a dvěma dětmi rovněž našla útočiště v Jerevanu. „Byla to naše jediná cesta ven,“ podotkla.
Arménie těží z přesunu IT společností
Mezi ruskými emigranty však nejsou jen disidenti. Důvodů k odchodu je mnoho. Šaša, který si našel práci v jerevanské kavárně, patří k Rusům ve věku od osmnácti do sedmadvaceti let, kteří odešli kvůli obavám, že je ruská armáda odvede a pošle válčit na Ukrajinu.
Řada Rusů, zejména IT pracovníci, pak odešla poté, co se jejich společnosti přestěhovaly do Arménie kvůli západním sankcím. Arménský IT sektor na situaci ihned zareagoval. Arménská vláda snížila korporační daň i daň z příjmů pro ruské občany.
Rusové nakupují na horší časy. Jídlo nedojde, uklidňuje země své občany |
Strategie se vyplatila. Od začátku března si v Arménii založilo podnikání 500 ruských technologických společností a nyní tvoří čtvrtinu všech IT firem v zemi. „Od chvíle, kdy jsme dorazili, jsou k nám všichni laskaví,“ uvedla třicetiletá programátorka Dana Vergilušová, jejíž zaměstnavatel se z Moskvy odebral do Jerevanu a zaměstnancům zaplatil přesun i počáteční ubytování.
Řada exulantů nicméně doufá, že se do Ruska jednou vrátí. „Třeba nastane politická změna směrem k demokracii,“ říká Marina, která je přesvědčená, že Putin „válku prohraje“. „Často sním o tom, že Putin zemře a prezidentem bude Alexej Navalnyj. Ale vím, že se to nikdy nestane,“ uzavírá Devedžian.
