V Indii pouliční prodejci jídel snižují spotřebu palmového oleje na polovinu a přesouvají se na občerstvení v páře. Pekaři na Pobřeží slonoviny chtějí snížit velikost své standardní bagety. Sendviče z amerických stánků s rychlým občerstvením míří k menšímu počtu plátků slaniny, pizzy k skromnějšímu posypu feferonkami.
Vzhledem k tomu, že světová ekonomika je již nyní zmítána nedostatkem potravin v důsledku pandemie a nyní z ruské invaze na Ukrajinu, ceny základních potravin, jako je chléb, maso a olej na vaření, rostou po celém světě. To vyvolalo rozruch na komoditních trzích a poškodilo globální potravinový systém.
Pro nejzranitelnější státy to představuje skutečné riziko hladu. Jemen, který se již několik let ocitá uprostřed vleklého konfliktu, dováží 90 procent svých potravin. Jinde to zase vyvolává obavy z toho, co ekonomové nazývají destrukcí poptávky, tedy jevem, kdy se zboží stává příliš drahým na to, aby se dalo koupit.
„Skladiště jsou prázdná,“ řekl Julian Conway McGill, ředitel pro jihovýchodní Asii v poradenské společnosti LMC International, „a spotřebitelé budou muset snížit příjem základních potravin.“
Olej nahradí pára
V domácnostech i v potravinářském průmyslu se rostlinné oleje staly nepostradatelnými, používají se ke smažení, k přípravě koláčů i pečiva.
Vývozci se již potýkali s nedostatkem pracovních sil a špatným počasím. Útok na Ukrajinu rozkolísal světový obchod s plodinami a způsobil, že ceny dvou nejběžnějších olejů, palmového a sójového, dosáhly rekordních hodnot. Některé vlády začínají reagovat a omezují vývoz, kontrolují ceny a tvrdě zasahují proti nadbytečnému hromadění zásob. Vyšší náklady se promítají do účtů za potraviny a spotřebitelé jsou nuceni omezovat své nákupy.
Majitel restaurace ve východoindickém státě Odisha Raju Sahoo zredukoval denní nákupy palmového oleje na polovinu, a to na 15 kilogramů. Tím pádem prodává méně smažených pochutin a přechází na jídla připravovaná na páře.
„Dříve jsem denně připravoval až tisíc kusů smažených knedlíčků, v současné době jich připravím tři sta až čtyři sta,“ řekl Sahoo. „Začal jsem vyrábět idlis a upma, abych rozšířil svoji nabídku,“ dodal s odkazem na vařené rýžové placky a krupicovou kaši, oblíbené snídaňové pokrmy.
Svět čelí potravinové krizi. Farmáři nemají na hnojiva, míní ruský miliardář |
Nedostatek kuchyňského oleje se zhoršuje již od loňského roku. V Malajsii – světovém producentovi palmového oleje číslo dvě – produkce drasticky poklesla kvůli nedostatku pracovních sil. Sucho pak zdecimovalo úrodu řepky v Kanadě a snížilo úrodu sóji v Brazílii a Argentině. Odběratelé počítali s doplněním slunečnicového oleje z Ukrajiny a Ruska, které dohromady tvoří asi 75 procent světového vývozu. Invaze tuto variantu ovšem zhatila.
Následně na to trh ihned reagoval. Ceny čtyř hlavních olejů – palmového, sójového, řepkového a slunečnicového – prudce vzrostly a toto zdražení se projeví u zákazníků v podobě vyšších cen od pečiva až po cukrovinky.
McGill ze společnosti LMC dodal, že subsaharská Afrika a jižní Asie čelí zvýšené chudobě a může dojít také k náhlému poklesu poptávky. Hrozí, že výrobci omezí používání olejů do svých výrobků nebo zmenší jejich velikost.
Výrobky se zmenšují
Aby se ušetřily základní suroviny, například Organizace zaměstnavatelů v pekárenství na Pobřeží slonoviny usiluje, kvůli rostoucím nákladů na pšenici v důsledku války na Ukrajině, o snížení hmotnosti bagety, jejíž cena je stanovena zákonem. Organizace navrhuje snížit hmotnost z 200 gramů na 150, uvedla v pátečním prohlášení.
Podle Brice Dunlopa, hlavního analytika pro potravinářský průmysl a nápoje ve společnosti Fitch Solutions, mohou s takovými změnami hrozit sociální nepokoje, zejména v Indii. „Indie má dlouhou historii nepokojů spojených s nedostatkem potravinářských výrobků a rostlinné oleje jsou klíčovou složkou mnoha různých indických kuchyní,“ řekl.
Válka na Ukrajině také žene vzhůru ceny hnojiv, což potraviny jen zdraží. Brazilský zemědělec Zilto Donadello plánuje v příští sklizni sóji snížit dávky hnojiv o 30 až 50 procent, což na jeho čtyřsethektarové farmě v severním Mato Grasso pravděpodobně povede k nižším výnosům. Donadello zatím nenakoupil hnojiva pro plodiny, které se budou sázet v září, protože čekal na pokles cen, nyní ovšem čelí novému cenovému šoku. Ceny sóji sice vzrostly, ale ne natolik, aby vyrovnaly vyšší náklady.
Nejde jen o plodiny
V Chicagu a na okolních předměstích vlastní Joe Fontana pět provozoven restaurace s pikantním kuřecím masem Fry the Coop. Kuřecí maso zdražilo již v době, kdy pandemie před dvěma lety uzavřela masokombináty. Nyní sucho v Brazílii a válka na Ukrajině zvýšily ceny krmiv, což ještě více zvyšuje náklady.
Fontana se již dříve vyhýbal rostlinným olejům vyrobeným ze semen, jako je řepka. Místo toho smaží kuřata a brambory pouze na hovězím loji. Náklady na tento tuk však také prudce vzrostly v souvislosti s problémy na jatkách a prudce rostoucí poptávkou po tucích a olejích k výrobě obnovitelné nafty.
„Od ledna 2021 jsme téměř zdvojnásobili naše náklady ve všech oblastech,“ řekl Fontana. „Padesátikilová kostka hovězího loje stála vždy asi 29 dolarů, ale nyní je to 56 dolarů,“ dodal.
Zemědělce trápí rostoucí ceny hnojiv. To se může promítnout do cen potravin |
Ceny svých kuřecích sendvičů už několikrát zvýšil a plánuje další zdražení, takže se dostanou nad deset dolarů. Zákazníci mu říkají, že jsou chuťově výborné, ale příliš drahé. „Zákazníkům můžete účtovat jen určitou cenu a obávám se, že to dospěje do bodu, kdy bude sendvič stát i patnáct dolarů.“
Ušetřena nezůstanou ani další oblíbená jídla. „Výrobci pizzy možná začnou šetřit a eliminovat množství feferonek, slaniny nebo sýra na polovinu,“ uvedla Christine McCrackenová, analytička společnosti Rabobank zabývající se bílkovinami.
