Ročně na ni vystoupá přes třicet tisíc návštěvníků, kteří, když mají štěstí na počasí, se kochají z ochozů výhledem nejen na město, ale i na Pálavské vrchy a dokonce i na vrcholky rakouských Alp.
Řeč je o radniční věži, jedné z hlavních ikon Znojma. Kdo zaváhal s návštěvou, bude si muset počkat. Věž totiž nyní čeká rozsáhlá rekonstrukce nejen návštěvnických ochozů, ale také střechy a její nosné konstrukce, tedy krovů.
O opravě se uvažovalo delší dobu. „Při pravidelných prohlídkách se totiž potvrzoval zhoršující se stav. Aktuálně sice není havarijní, ale časem by se ještě více zhoršoval, proto je oprava určitě namístě,“ vysvětluje starosta města Jakub Malačka (dříve ČSSD).
Realizační firma zakázku přebere ke konci března a následně radniční věž překryje lešení.
„Občané se nemusí bát, že by se po dobu rekonstrukce museli dívat na zelenou nebo modrou síť kolem lešení. Na ochranné síti bude otištěna právě radniční věž. Zejména v zahraničí je to běžná praxe u významných památek a my si toto poprvé vyzkoušíme i u nás,“ dodává Malačka.
Město do oprav investuje téměř třicet milionů korun bez daně, práce potrvají přes celou tuto i příští sezonu. Předpokládané dokončení je v říjnu roku 2023. Radniční věž je přitom tradičním letním tahákem a patří k těm památkám, kterým pomohl v návštěvnosti covid, respektive projekt Zadax, kdy návštěvníci dostávají za útratu volné vstupy – zájem o ni se zvýšil o polovinu.
Z věže se sledoval postup nepřítele
Znojemský historik a zastupitel Jiří Kacetl radniční věž v publikaci 77 divů Znojma označuje za „štíhlou královnu středověkého města a symbol jeho slavné historie“. Na objednávku zdejších konšelů byla postavena v letech 1445 až 1448 kamenickým mistrem Mikulášem ze Sedlešovic.
„Z ochozů věže bylo možno udržovat výborný přehled o dění v celém městě a širokém okolí. Věž tedy fungovala jako ústřední nervový bod organismu městského opevnění,“ líčí Kacetl.
Byla nepostradatelnou hláskou, odkud bylo možné spatřit pohyb nepřítele, zejména v široce otevřené krajině na jih od města, kudy probíhá moravsko-rakouská hranice.
Subtilně působící hranolová věž je zastřešena neobyčejně složitou konstrukcí se dvěma úrovněmi ochozů, ozdobenou osmi menšími vížkami a vysokým středovým jehlanem se zlatými báněmi a praporci.
„Střechu můžeme označit za jednu z nejmistrnějších ukázek pozdně gotické architektury a tesařství v rámci celé republiky,“ poznamenává Kacetl. Původní břidlicová krytina byla již roku 1592 nahrazena z praktických důvodů krytinou měděnou.
Unikátnost věže potvrdil i restaurátorský průzkum omítek nebo stavebně historický průzkum. Z něj vyplývá, že radniční věž představuje nadregionálně významnou památku. Hlavně díky dřevěným krovům pocházejícím ve značné míře z doby stavby, které svým stářím, mírou zachování a unikátností složité tesařské konstrukce mají nenahraditelnou historickou cenu.
Znojmo chce věž zařadit mezi národní památky
I to je důvod, proč chce vedení Znojma radniční věž zařadit mezi národní kulturní památky. Kromě zviditelnění města tím chce získat i dotaci na rekonstrukci památky s vyšší ochranou. Věž zatím na takzvaném Indikativním seznamu, který zahrnuje památky navržené památkáři, není.
„V loňském roce požádalo město Znojmo Národní památkový ústav v Brně (NPÚ) o zpracování návrhu žádosti. Aktuálně je návrh žádosti rozpracován,“ uvedla aktuálně mluvčí města Soňa Bystřická.
Návrh je ve finále postoupen ministerstvu kultury. Posuzována bude výjimečnost památky, její autenticita a význam pro historii města či regionu, dějiny stavitelství, umění a podobně.
Jak již dříve uvedl ředitel brněnské pobočky NPÚ Zdeněk Vácha, dostatečné odborné podklady v současné době existují. Ale v žádném případě nelze prohlásit za národní kulturní památku jen věž, protože památkou je celá radnice. Návrh tedy musí znít na objekt radnice, ne jen na část budovy.
Pokud věž status získá, mělo by Znojmo už třetí národní kulturní památku na svém území. Jimi jsou již rotunda svaté Kateřiny a loucký klášter, který ale i přes opravy v etapách spíše chátrá.
