„Celý státní sektor, všechny příspěvkové organizace, musí letos počítat s jistým úbytkem financí z rozpočtu. Je to tedy také záležitost našeho ústavu,“ vysvětlil Jaroslav Podliska, ředitel pražského územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).
Vyšší vstupné
Experti z oblasti památkové péče prožívají nelehké období.
„Uplynulé dva roky jsou pro nás jedny z nejtěžších, které pamatuji za své 14leté působení v NPÚ. Takhle těžkou dobu z hlediska financí jsme ještě nezažili. NPÚ má totiž velkou část svého rozpočtu krytou vlastními výnosy,“ uvedla Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ.
Zmíněných výnosů se dotkla nižší návštěvnost v uplynulých dvou let.
„Pro srovnání, v roce 2019 jsme měli výnosy přibližně 530 milionů korun, v roce 2020 to bylo o 196 milionů korun méně. V loňském roce v meziročním srovnání jde o pokles oproti roku 2019 o 176 milionů korun,“ uvedla Goryczková.
V průměru o 30 korun, tedy asi o 15 procent, podraží vstupné na památky spravované státem. Se zvýšeným vstupným se milovníci památek setkají od začátku hlavní sezony, tedy od dubna.
„Uplynulé dva roky jsou pro nás jedny z nejtěžších, které za 14 let v NPÚ pamatuji.“
Naděžda Goryczková, ředitelka NPÚ
„Jsme nuceni přistoupit k mírnému zvýšení vstupného, a to z důvodu prudkého nárůstu mandatorních výdajů. V souvislosti se zvýšením cen za energie, ale i za služby spojené se zabezpečením objektů či s návštěvnickým provozem, předpokládáme v tomto roce nárůst výdajů minimálně o 150 milionů korun,“ uvedla již dříve Jana Hartmanová z NPÚ.
Kromě energií stoupnou například též náklady na opravy památek a jejich údržbu. Právě snížení nákladů na provoz a údržbu představuje pro památkáře jednu z cest k úsporám.
Úspornější nákupy
„Velké investiční obnovy realizujeme z mimorozpočtových zdrojů, takže těch se to nedotklo, ty nadále běží. Jsme poměrně úspěšní v získávání prostředků z evropských programů, z nichž aktuálně realizujeme asi 16 velkých stavebních akcí na našich památkách,“ řekla Naděžda Goryczková.
Mnohé obnovy jsou finančně kryty i z národních mimorozpočtových zdrojů, například z tzv. investičního programu ministerstva kultury. Spořit z prostředků na údržbu nelze dlouhodobě. „Lze to takto řešit rok dva, ale už ne tři čtyři roky, nebo dokonce ještě déle,“ upozorňují památkáři.
Vstupné na památkyVyšší cena: V průměru o 30 korun, tedy asi o 15 procent, zdraží vstupné na památky spravované státem. Důvodem jsou zvýšené výdaje především za ceny energií a služby spojené se zabezpečením objektů. Děti levněji: NPÚ snížil oproti loňskému roku o deset procent vstupné pro kategorii šest až 18 let. Loni děti platily 50 procent základního vstupného, letos to bude 40 procent. Čtyři miliony: Tolik turistů by mohlo letos přijet do Prahy. |
Archeologie už dávno není pouze o práci s lopatkou a štětečkem přímo v terénu či v areálu vykopávek. Řada výzkumů se odehrává v moderních laboratořích, badatelé při svých projektech užívají špičkové technologie. Tito odborníci také hledají, kde půjde v případě potřeby škrtat náklady.
„Šetřit se letos určitě bude. Především v oblasti interních projektů v rámci ústavu. Další možností, kde lze krátit výdaje, jsou investice do nákupů vybavení. Jsme ale pořád ještě na počátku roku, uvidíme, jak se situace vyvine,“ řekl Jaroslav Řídký, zástupce ředitele Archeologického ústavu Praha (ARUP).
Správci hlavních pražských památek čekají, že do metropole letos dorazí přibližně čtyři miliony turistů. Tradičně k nejnavštěvovanějším objektům náleží Pražský hrad, který také 1. dubna zahájí letní turistickou sezonu.
„Kromě návštěvnických objektů se veřejnosti po zimní přestávce otevře Královská zahrada, Horní Jelení příkop a Jižní zahrady,“ sdělil mluvčí Správy Pražského hradu Jan Pastor. Na turisty se chystá také společnost Prague city tourism (PCT).
„S průvodcem se zájemci mohou podívat například do Svatomikulášské městské zvonice,“ uvedla Klára Malá, mluvčí PCT. Zajímavé akce chystá i Vyšehrad.
