V únoru se na mistrovství republiky ve vícebojích stala podruhé českou halovou šampionkou. A jakým způsobem!
Cestou k prvenství si vylepšila osobními rekordy ve čtyřech disciplínách.
Bodovým ziskem 4560 se dostala na třetí místo českých historických tabulek.
A hlavně: výrazně si řekla o místo mezi pěticí atletek, které se na základě výkonu kvalifikují do Bělehradu.
Pochopitelně zatím neměla nic jistého, musela čekat. „Zprvu jsem si říkala, že to stoprocentně nevyjde. Jak už se ale blížil deadline, tak mi přišlo, že by to vyjít mohlo,“ líčila třiadvacetiletá Skřivanová.
Halové MS v atletice 2022Servis iDNES.cz |
Skutečně to vyšlo. A česká pětibojařka už vyhlíží premiéru na vrcholné světové akci.
Kdyby vám to někdo řekl na začátku sezony, věřila byste tomu?
Nevěřila. Věděla jsem, že berou pět závodnic na výkon, ale spíš jsem si z toho dělala srandu: Haha, pojedu na mistrovství světa.
Teď je to realita.
A sen. Přišlo mi to nereálné i pro lepší vícebojařky, než jsem já. Pět míst je tak málo. Jsem hodně překvapená. Spíš jsem trochu počítala s létem, že bych zabojovala o mistrovství Evropy. Ale přišlo to trošku dřív, takže skvělé.
Co u vás převažuje: natěšenost, nebo nervozita?
Teď se určitě hrozně těším. Myslím si, že až uvidím ty prostory, tak se trošku začnu bát, protože v takové hale jsem nikdy nebyla. Myslím ale, že to opadne. Vždycky před startem, když už se nedá nic dělat a vím, že tam musím jít, tak ze mě nervozita vždycky spadne.
Musela jste kvůli účasti na šampionátu nějak měnit plány?
Trénovaly jsme podle toho, že to klapne. Kdyby to nevyšlo, tak bych toho hned nechala. Chtěla jsem už odpočívat, potřebovala jsem to, protože sezona je už na mě trošku dlouhá. Ale teď mě čeká poslední závod, užiju si ho a pak si odpočinu.
Dorota Skřivanová na mistrovství České republiky v sedmiboji v Třebíči
Studujete práva. Jak to zvládáte kombinovat s atletikou?
Doteď jsem to kombinovala vcelku bez problémů. Musím ale přiznat, že si některé zkoušky teď ze zimy nechávám na léto, protože se to fakt nedalo zvládnout. Měla jsem naplánované, že je všechny udělám po republice, jenže se mi to posunulo. Ale když s tím budu pracovat, tak je to v pohodě. Dá se to.
Na tak velkou akci jedete poprvé. Jak znáte další vaše kolegy z výpravy?
Úplně moc ne, byť samozřejmě už čtvrtým rokem trénuju v Praze, takže se s nimi vídám. Daleko dřív jsem je znala z internetu a z rozhovorů, takže je to pro mě super. Dlouhou dobu leckterým fandím, tak je super tady s nimi takhle být.
Máte v týmu někoho, kdo vám poradí?
Jede se mnou trenérka (Martina Blažková), ta je hodně zkušená. Přiznám se, že když jede i ona, tak se nebojím. Jinak bych trochu strach měla. Spíš se těším, že se s těmi lidmi víc poznám.
Nižší počet i ambice. Úspěch bude každé finále, říká šéftrenér před Bělehradem |
Máte nějakou soupeřku, na kterou se těšíte?
Na Katarinu Johnsonovou-Thompsonovou. Neřekla bych, že to je přímo moje soupeřka (úsměv), ale rozhodně je to taková hvězda, ke které člověk vzhlíží. Je bezvadně rychlá. Venku, když se běží dvoustovka, tak je skvělé to vidět.
A jakou disciplínu nejvíc vyhlížíte?
Určitě se nejvíc těším na osmistovku. Poběží na ní lepší závodnice, než jsem já, tak uvidím, třeba se vytáhnu k nějakému lepšímu času. Jsem zvědavá, nikdy jsem neběžela osmistovku, kde by tempo bylo o moc lepší, než jsem zvyklá nebo schopná běžet.
Dáváte si nějaké cíle?
Chtěla bych závodit profesionálně. Nenechat se ničím rozhodit a závodit tak, jak je potřeba. Uvidím, co z toho vyleze za výsledek. Určitě bych byla ráda, kdyby to nebylo nějak trapné. Chci být na normální úrovni.
