Japonská vláda posiluje opatření proti převodu ruských a běloruských finančních prostředků. Žádost tamních úřadů přišla poté, co bylo sedm ruských bank v sobotu vyloučeno z klíčové mezinárodní platební sítě SWIFT. Japonsko má totiž spolu s dalšími vyspělými ekonomikami skupiny G7 obavy, že ruské i běloruské subjekty využívají kryptoměny jako mezeru pro finanční sankce. Informovala o tom agentura Reuters.
On-line reportáž z války na Ukrajině čtěte ZDE |
Rozhodnutí japonské vlády padlo po pátečním prohlášení sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa G7. V tom stojí, že skupina omezí v případě Ruska a Běloruska používání kryptoměn, jejichž prostřednictvím mohou státy i jejich elity sankce obcházet.
Státy G7 tak chtějí narušit ruský a běloruský obchod, a to včetně převodů peněz. Transakce prováděné přímo mezi uživateli kryptoměn je ale poměrně obtížné sledovat.
Japonsko také burzy požádalo, aby posílily monitorování kryptoaktiv a nahlásily finančním úřadům všechny podezřelé transakce, které by se mohly sankcionovaných osob i organizací týkat.
Japonsko oproti západním státům v regulaci kryptoměn spíše zaostává. V současné chvíli je v Japonsku činných okolo 31 kryptoměnových směnáren.
Vláda změnila rétoriku, míní politolog. Agresorem není Rusko, ale Putin |
Kromě Japonska se zpřísňuje třeba i ve Spojených státech. Americké ministerstvo financí v pátek nařídilo, že kryptoměnové firmy se sídlem v USA se nemají zapojovat do transakcí, které souvisí s uloženými sankcemi.
Podobně je tomu i v Evropské unii, která kromě toho s účinností od soboty zakázala také dovoz výrobků z oceli a železa i vývoz luxusního zboží. Evropský blok také zakáže nové evropské investice do ruského energetického sektoru.
