Vyplývá to z vyjádření Rusnoka v pořadu Interview Plus Českého rozhlasu Plus. Rusnok dále dodal, že ukrajinský konflikt zároveň negativně ovlivní růst ekonomiky.
„Bohužel je to věc (pozn. konflikt) z pohledu našeho hlavního úkolu cenové stability spíše negativní. Bude to mít proinflační efekt. Hlavně se to do inflace promítne přes ceny plynu, ropy a zprostředkovaně i dalších energií. Z hlediska ekonomického růstu bych to viděl jako negativní faktor,“ uvedl Rusnok.
Výpadky dodávek ropy a plynu Evropa na čas ustojí. Náhradu za Rusko však nemá |
Podle odhadů ČNB by měla inflace v druhém pololetí začít viditelně klesat a na konci roku by se mohla podle Rusnoka přiblížit až ke třem procentům. „Celé první pololetí bude zvýšená inflace. V březnu a dubnu to může být i přes deset procent. Bohužel ale de facto válka na východní Ukrajině může okolnosti změnit. Obávám se, že to změní okolnosti spíše inflačním směrem a návrat k normálu se tak může oddálit. Dříve nebo později, spíše až později v příštím roce bychom se měli vracet k dvouprocentnímu inflačnímu cíli,“ uvedl dále guvernér.
Meziroční inflace v lednu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 9,9 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu byl nejvyšší od července 1998. ČNB v únorové makroekonomické prognóze čeká letos průměrnou inflaci 8,5 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu centrální banky klesnout na 2,3 procenta.
