Po Plzni a Praze se třeba příštím tuzemským hlavním městem kultury stane sedmitisícový Broumov. Ambice jsou veliké, do podání přihlášky zbývá půlrok, soupeřem bude Brno, Liberec a České Budějovice.
Broumov přitom už setrvale řadu let přináší takřka každodenní porce kultury. Soutěž vyhlášená Evropskou komisí však cílí spíše na postupný rozvoj města i širšího regionu. Pomocí kultury by mohly přibýt pracovní příležitosti, kulturní nabídka by mohla být i důvodem pro návrat mladých.
 |
„Soutěž je dobře nastavena a město má potenciál, hloubku, genia loci a hlavně lidi. Intuitivně jsem věděla, že chci přispět svými znalostmi a zkušenostmi a doteď jsem za to vděčná. Mám respekt k Broumovu, že se do projektu pustil, chce to velkou odvahu,“ říká koordinátorka Marie Silondi, jež se zabývá balancováním kreativity a byznysu.
Co jste o Broumově předem věděla?
Nic moc, ale přitáhl si mě. Když jsem se dozvěděla o výběrovém řízení na koordinátora, studovala podmínky a také jsem Broumov navštívila. Měla jsem jasno, že tu práci vezmu, pokud mě vyberou, protože mi to dává velký smysl.
Marie Silondi (41)Studovala teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 2015 dosáhla magisterského titulu na britské Teesside University v oboru mezinárodního řízení. V roce 2002 spoluzaložila s tehdejším manželem Pascalem neziskovou organizaci Libat, hybridní laboratoř pro umění a nové technologie, která se podílela na mezioborových projektech v Evropě. V letech 2007 až 2017 působila na britské vysoké škole Prague College, učila tam obor interaktivní média, později mezinárodní řízení. Zabývá se propojením kreativity a obchodu, což je důležité pro úspěšné udržitelné dlouhodobé podnikání nejen v designu či módě. Jako externí konzultantka se podílela na Kreativním inkubátoru, vzdělávacím projektu v rámci Plzně 2015 – Evropského hlavního města kultury. V letech 2015 až 2020 spolupracovala se šperkařským studiem Zorya, časem i jako výkonná ředitelka. Od listopadu 2020 je koordinátorkou kandidatury města Broumova na titul Evropské hlavní město kultury. |
Ještě při tom zvládnete další práci?
Ne, Broumovem se teď zabývám dnem i nocí, je to tak obrovský projekt, na kterém by obvykle pracovaly týmy, ale my tu vzhledem k našim kapacitám pracujeme v malém počtu, další desítky lidí vtahujeme do debat, v našem týmu jsou i dvě vysokoškolské studentky původem z Broumova, které se z Rotterdamu a Prahy starají o komunikaci hlavně na sociálních sítích a webu. Jsem vděčná, jaké nasazení tu lidé projektu věnují právě proto, že mají tak hluboký vztah k místu. Záleží jim na tom, aby se tu dobře žilo, a to je obrovský motor.
Překvapilo vás něco?
Právě ti lidé. Jsem Pražák a zaujala mě hloubka a ryzost ve vztazích. Je tu prostor podílet se na životě města. Je to tu zapomenutý kraj, ale neprávem, Broumov má mnoho co nabídnout, ať jde o nádhernou krajinu, historii, architekturu i příběhy. Líbí se mi, že se město nespokojuje s dolními příčkami v různých žebříčcích, ale chce se měnit.
Nebude v Broumově kultury příliš, když už má silnou nabídku teď?
Město kultury nemá být přehlídkou bohatosti kulturního dění a ani nejde o to, zvýšit množství pořadů z ranku vysokého umění. Kultura se tu bere v širokém smyslu, kdy se zapojují občané a spolky, obnáší mezigenerační setkávání a dotýká se každého.
Patří sem i oblast kulturně kreativního odvětví, speciálně Evropa nyní věnuje velkou pozornost tomu, co můžeme dát světu například v módě, architektuře, designu, 3D hrách, filmu a v dalších průmyslech, kde kreativita je přidanou hodnotou. Číně těžko můžeme konkurovat ve výrobě, ale zase jsme schopni přicházet s novými řešeními, což se potvrdilo i v přístupu lidí k pandemii, například PrusaLab Josefa Průši a 3D tisk je krásný příklad. Nejet jen v zajetých kolejích, ale zvolit jiný přístup, jedině tak může vzniknout něco nového.
Titul zahrnuje design i to, jak podpořit podnikatele včetně těch začínajících. Tady je třeba pěkný příklad Lenky Hlaváčkové a sukní Laiva z brokátu broumovské Veby, který propojuje historii se současným textilním průmyslem, stejně jako globálními otázkami recyklace textilního odpadu a snaží se jej udržet svým vlastním způsobem. Projekt Evropské hlavní město kultury podporuje rozvoj města a regionu, k tomu užívá kulturu v širokém záběru včetně sociální oblasti a vzdělávání. Mají k tomu speciální termín „zapojení“ lidí a institucí, není to tedy věc, která by měla vzniknout od stolu na radnici.
Jaký čas potřebuje město kultury?
Město si naplánuje akce v projektu Broumov 2028 a pak je uskutečňuje v delším horizontu, většinou od získání titulu, příprav a pak k uskutečnění uplyne třeba deset jedenáct let. Česká republika bude hostit titul v jednom městě v roce 2028, letos podáváme přihlášku a za rok se dozvíme, kdo ho získá. Každé město si přitom musí vyhradit pro takto velký projekt pracovníky i finance a také si musí zpracovat kulturní strategii, která mu zůstane, i když třeba titul neobdrží. Ve městě, které se chce pohnout z místa, je to pak urychlovač změn, k jakým by se rozhoupávalo třeba dva tři roky.
Může se malé město poměřovat s velkými?
Na velikosti města nezáleží, důležitý je proces změny. Broumov si musí říci, kde chce být za šest let a jakou cestu urazit. To se hodnotí. Není potřeba říkat si, že jsme skvělí a ukážeme se před Evropou, tento projekt má hlavně nastartovat změny a v tom vidím jeho velký smysl. Máme spoustu podporovatelů po republice, kteří oceňují, že Broumov našel odvahu. Fandí nám, protože vidí, že tady může být rozsah změn mnohem větší než třeba ve stotisícovém městě.
Kdo bude vítězné české město vybírat?
Přihlásit se může pouze město, kde se k tomu rozhodnou zastupitelé. Připravíme transformační projekt, který v září odevzdáme s přihláškou. Pak jej posoudí dvanáctičlenná porota, z toho deset je expertů z nejrůznějších oblastí kultury v Evropě a dva z České republiky navržení ministerstvem kultury. Pak zřejmě dvě česká města ve finále svou přihlášku rozpracují, nejpozději na konci roku 2023 bude vyhlášen vítěz a ten pak uskuteční svůj projekt. Třeba v Plzni vzniklo kolem 600 akcí. V roce 2028 bude evropským městem kultury jedno město z Česka a jedno z Francie. K tomu se připojí ještě třetí z nečlenských zemí.
Jak to Broumov zaplatí?
Investuje město, kraj i stát, dále sponzoři. Žádá se i o dotační peníze z Unie, ale automatický nárok na ně není. Město může případně získat cenu Meliny Mercouri, nazvané po zakladatelce soutěže, řecké ministryni kultury v 80. letech, což obnáší 1,5 milionu eur. Je pro nás důležité získávat nyní i politickou podporu, jednáme s městem, získali jsme před rokem záštitu kraje. Přirozeně jednáme s ostatními městy i státem.
Čím chce Broumov zaujmout?
Konkrétní počiny zmiňovat nebudu, protože každé město je drží pod pokličkou. Každý chce přijít s unikátní přihláškou, přece jen jde o soutěž. Broumov pravděpodobně nabídne vysoké umění, ale vedle toho by se tu mohly konat i rezidenční pobyty umělců, vzdělávací programy nebo stáže spojené s cestami za dobrou praxí.
Nedávno jsme obnovili grantový program Máme rádi Broumovsko. Z toho mám obrovskou radost, protože se přihlásilo 26 projektů, z nichž 13 postoupilo do veřejného hlasování. Ukazuje to zdejší potenciál, osm podpořených se může ještě rozvinout. Zaujal mě třeba nápad třináctiletých dívek, které přišly samy s tím, že chtějí pořádat u Stěnavy stone balancing. Hezké bude i zvelebení hřbitova ve Zdoňově nebo obnova Svatojiřské poutě v Martínkovicích a Otovicích. Pro první kolo soutěže potřebujeme v přihlášce popsat asi 20 hlavních akcí a řadu vedlejších.
Co Broumovským chybí?
Naše setkání se zatím týkala budoucí kulturní koncepce Broumova. Účastníci workshopů si spolu sednou a sdílejí kapacity i místní možnosti. Řeší se i dílčí záležitosti, tady třeba lidé hodně reagují na stav náměstí, které je nádherné, ale prázdné. Debatovali jsme, jak dál pracovat s tímto centrem, aby se víc oživilo. Další otázkou je, jak rozšířit nabídku pro mladé lidi, protože třeba studenti gymnázia tu nemají moc kam si zajít. Do některých debat jsme vtáhli přímo studenty a je to skvělá věc. Nejde se bavit o budoucnosti města bez lidí, kterým je teď šestnáct a za deset let už budou dospělí, všichni místní totiž chtějí, aby se studenti do Broumova, který trpí odlivem lidí, po studiích a sbírání zkušeností ve světě vrátili. K tomu by kultura mohla přispět.
Další otázka je rozšíření pracovních příležitostí o ty, které mají vyšší přidanou hodnotu, což kreativní obory díky technologiím nabízejí. Ze zkušeností jiných měst z této soutěže se také ví, že je možné podpořit komunitní život a dialog mezi generacemi. Jde třeba o to, zda má město zázemí pro zapojení seniorů do tamního života, pro propojení seniorů a dětí, aby i děti nabyly přesvědčení, že Broumov je skvělé místo k životu, kam se budou chtít jednou vrátit, protože kvalita života na malém městě může být pro někoho větší než třeba v Praze. V tom je budoucnost malých měst i jinde v Evropě.
Co může malé město nabídnout?
Ne vždy život v centrech může poskytovat vyšší kvalitu života, to ukázala i pandemie. Lidé zavření v bytech, což byl i můj případ, si uvědomili, co je v životě důležité. Bydlení na malém městě, odkud je blízko do přírody, daleko od shonu velkého světa jim může vyhovovat víc. Mám kolem sebe řadu lidí, kteří se kvůli pandemii vrátili do rodných měst. Věřím, že Broumov je v tom jedinečný a může se rozvíjet, i když infrastrukturu potřebuje vybudovat.
Koho chcete vtáhnout do soutěže?
Obyvatele, chalupáře, ale vlastně kohokoli, komu záleží na kultuře, evropských hodnotách a na tom, aby se v Broumově dobře žilo. Stále se nám ozývají další lidé, že se jim tento projekt líbí a jak ho mohou podpořit. Na workshopech jsme měli zástupce institucí, pana starostu, ředitele gymnázia či knihovny, zástupce domu dětí i místních spolků. Snažíme se zahrnout do debat co nejvíc hlavních aktérů z oblasti kultury, vzdělávání i sociální oblasti, dále i třeba z Adršpachu nebo Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, protože nejde jen o umění, ale i přírodu a krajinu. Sesbírali jsme také více než 300 odpovědí na dotazník a pokračujeme v hloubkových rozhovorech s místními i odborníky odjinud. Máme pocit, že se tu děje spousta velice dobrých věcí, ale málo se vyzdvihují.
Broumov si nese zátěž z minulosti jako sudetské město s vysídlenými a dosídlenými obyvateli i velkou romskou komunitou. Jak to na vás působí?
Je to zkrátka tady, historie je součástí místa. Projekt může otevírat i traumata z minulosti, nastolit debatu, možná přispět k smíření, nemůže dělat, že to tu není. Právě role kultury a umění může být velice nápomocná, jak změnit pohled na dané místo. Tady často slyším, jak lidé diskutují, kdo je Broumovák a kdo náplava a jestli je náplava i ten, kdo tu žije dvacet let. I teď v rámci města kultury by tu byl prostor otevřít téma výměny obyvatel, i když nemůžeme čekat, že se to tím automaticky vyřeší. A vedle toho připomenout i dobrá období, kdy Broumov pozvedli benediktini a textilní průmysl. Momenty slávy i traumata.
Tématem je i stigma, které se nakládá na Broumov tím, jak jsou nastaveny žebříčky měření kvality života. Je šílené, když si místní čtou deset let, že žijí podle statistik na jednom z nejhorších českých míst, což jim na hrdosti nepřidá, ale jde o to, že parametry těchto statistik nejsou dobře nastavené. Například Broumov propadá v tom, jak je daleko od center, ale nebere se v potaz, že blízko je Polsko a stotisícový Wałbrzych. Ohledně Romů se nyní Broumov zapojil do projektu Onstage, který se pokouší do veřejného života více zapojit děti ohrožené sociálním vyloučením výukou hudby či tance, byl by to jen malý krůček, ale kultura má sílu měnit právě tyto jemné věci, mezilidské vztahy, vztah k místu a péči o něj.
Kolik pracovních míst nebo turistů navíc slibujete Broumovu jako přínos města kultury?
Jasná čísla neřeknu, dá se odvolávat na předešlá města, kterým soutěž vždy pomohla zlepšit i ekonomiku, sociální oblast i další měkké ukazatele, například zapojení širšího spektra obyvatel do veřejného života. Je tu možnost zvýšit pracovní příležitosti, návštěvnost i zviditelnění města, které sledujeme už nyní. Vyčíslení přínosů však bývá složité: je snadné spočítat nová pracovní místa, ale jak chcete měřit kvalitu života nebo mezilidských vztahů?
Turisté mají na Broumovsku největší zájem o Adršpašsko-teplické skály, což s sebou nese někdy až zahlcení. Jak chcete zapojit Adršpach do města kultury?
Podpora cestovního ruchu je pro nás další velké téma. Dosud je tu vše soustředěno hlavně na Adršpach, takže by dávalo smysl rozmělnit tento zájem i do jiných míst. Turista by se měl dozvědět, že může jet nejen do skal, ale i za některou památkou a také na koncert. Po malých krůčcích se to už i děje. Jedná se i s obcí Adršpach, cílem by mělo být přispět ke snížení dopadů hyperturismu. Hezkým příkladem je rakouský Bad Ischl, který bude držitelem titulu města kultury pro rok 2024. K nim jezdí obrovské množství do solných jeskyní a místní to berou jako drancování regionu. Do soutěže se budeme hlásit jako město Broumov i region Broumovska, takže jednání s okolními obcemi i ohledně turismu nás ještě čekají.
