Adam Pavlovčin nejen o SuperStar
Co uděláte s výhrou?
Jak naložím se dvěma miliony ze SuperStar je asi nejčastější otázka. Jsem trochu náročnější, pokud jde o vizuální tvorbu, takže dost vrazím třeba do videoklipů. Taky si chci pořídit klavír. Doma mám jen elektrický, který se s klasickým dřevěným nedá srovnávat. Pořídím si i něco na sebe. A mohl bych i investovat, aby mi peníze nesnědla inflace. No... Je toho dost.
Čeho chcete dosáhnout?
Vystupovat na Eurovizi, dostat se tak na světové pódium. Největším snem je objevit se na žebříčku Billboard Hot 100, což je světová hitparáda existující už mnoho desítek let. Klidně i na 99. místě. A úplně nejbližší metou je stihnout letos vydat album. Byl jsem teď pár dní zavřený ve studiu v Bratislavě a dávali jsme dohromady několik singlů. První by měl jít ven do několika týdnů.
Kdy nastal v kariéře zlom?
Ještě před Londýnem jsem začal přemýšlet nad všemi aktivitami. Zpíval jsem, tancoval, dělal modeling. Řekl jsem si, že dělám všechno, a tudíž nic na sto procent. Největší ambice jsem měl ve zpěvu, takže jsem se mu začal věnovat naplno. Neříkám, že ostatní je minulostí, ale zpěv má jasně prioritu.
Adam Pavlovčin Před několika týdny vyhrál soutěž Česko Slovenská SuperStar, v níž se od začátku řadil mezi favority. Je i zdatným tanečníkem. Má i bohaté zkušenosti s modelingem, předváděl například v Miláně či Londýně. V britské metropoli žil několik let a vystudoval prestižní Britský a irský institut moderní hudby. Texty ke svým písním si píše sám. |
Jak dobíjíte baterky?
Jednoznačně spánkem. Dokážu spát i deset až jedenáct hodin v kuse. Během SuperStar jsem se nastavil, že mi stačilo méně, ale od té doby to dospávám. Když není dostatek spánku, na hlasu je to hned poznat. (Radka: Bez dostatku spánku je hlas nepoužitelný.)
Jaký máte s Radkou vztah?
Jsem o něco mladší, takže svého času jsem pro ni byl spíš přítěž. Myslím, že byla ráda, když mohla utéct do Prahy. Tím jsme se odloučili a v kontaktu jsme ani po telefonu moc nebyli. Poslední dva roky, co jsem zpět v Praze, si to kompenzujeme. Naplno jsme si uvědomili, že je super mít sourozence, a ještě tak blízko u sebe.
Kdy si zazpíváte spolu?
Před pár lety se mnou Radka zpívala na mém koncertu. Většinou si sem tam zazpíváme na akcích, které ale nejsou určené pro širokou veřejnost. Třeba na rodinných oslavách. Naposledy na pražské vernisáži naší maminky, která je výtvarnou umělkyní.
Kde je váš domov?
V Praze. Žil jsem tu rok, než jsem odjel do Londýna, a tušil, že se vrátím, což jsem před dvěma lety udělal. Praha je úžasné město, které žije kulturou. Mám pocit, že je tu víc příležitostí než v Bratislavě. Jsem v Praze naprosto spokojený. Na Slovensko se ale rád vracím. Mám tam svou rodinu a kreativní tým, se kterým pracujeme na albu.
Radka Pavlovčinová také o přezdívce Čučo
Jak jste prožívala SuperStar?
Hodně. A dost lidí mi i říkalo, že je to na mně vidět. Nesmírně Adama obdivuju, s jakou grácií všechno zvládl, protože já bych se na tom jevišti nejspíš sesypala.
Radka Pavlovčinová Radka Pavlovčinová Do Česka se z rodného Slovenska přestěhovala ve čtrnácti, od té doby žije v Praze. Vystudovala Konzervatoř Jaroslava Ježka. Působí v Divadelním spolku Háta, v divadlech Minor či Kalich. Za roli čarodějnice v muzikálu Robin Hood byla nominovaná na Thálii. Je známá z filmů i seriálů, vystupuje i jako zpěvačka. V devíti letech se stala mistryní světa v diskotancích. |
Kdo z vás líp zpívá?
Rozhodně Adam. Já se věnuju naplno herectví a dá se říct, že zpívám jenom rekreačně. Nejvíc v letní sezoně se svojí kapelou.
(Adam: Nebýt ségry, možná bych nezpíval. Ona zpívala, tancovala a já se po ní jenom opičil. Dělal jsem hokej a karate, ale to mi nic neříkalo, tak jsem zkusil totéž co ona.)
V čem se lišíte?
Já jsem komunikativnější a hodně temperamentní, Adam je o poznání klidnější.
(Adam: Než vyběhnu na pódium. Tam si to vykompenzuju.)
To je pravda. Řekla bych, že na pódiu trpím daleko větší trémou než on.
Jaký je váš vztah k Praze?
Je to domov, mám tady veškeré zázemí. Do Prahy jsem se před lety okamžitě zamilovala a myslím, že i díky ní jsem tím, kým jsem. V podstatě mě pomohla vychovat. Že bych se měla natrvalo vrátit na Slovensko, to už si moc představit neumím.
Jakou máte přezdívku?
V Hátě mi už neřeknou jinak než Čučo od čučoriedky. Kdysi dávno, snad ještě na Slovensku, mi přezdívali Kyselina, protože moc jím a nepřibírám. To všechny iritovalo, tak mi to takhle vraceli. Adam je na tom stejně. Máme oba extrémně rychlý metabolismus.
(Adam: Během soutěže jsem shodil osm kilo. Teď se snažím je zase nabrat.)
S čím trochu bojujete?
Mám příšerný pravopis. Třeba psaní s a z, to mi dělá velké problémy. Dostala jsem se do fáze, že už neumím psát dokonale ani slovensky, ani česky. (směje se) Občas udělám hroznou botu.
Jaké máte přání?
Víc filmových rolí. Docela ráda bych si zahrála v akčním filmu. Nebo pěknou komickou roli. Já jsem totiž docela třeštiprdlo. A pak mám sen být součástí týmu, který po světě natáčí cestovatelské dokumenty. Mám ráda cestování a dobrodužno, což bych díky tomu spojila. Vyrazit do džungle a točit!
Co vám udělalo radost?
Organizace Kulturní sféra, kterou jsem spoluzaložila po začátku pandemie. Ta naplno odhalila nefunkčnost systému ve vztahu k soukromému kulturnímu sektoru. Stát nastavil podpůrné programy, ale mnozí na ně nemohli dosáhnout. Já jsem byla pracovně i finančně relativně v pohodě, tak jsem se rozhodla pomoci kolegům. Byli jsme v kontaktu s ministerstvy a výsledky to přineslo.
