Letošní dění ve školství podle Zemana ovlivnily především tematické zprávy České školní inspekce a studie PAQ Research, které mapovaly vzdělávání žáků v době epidemie. „Tak velký argument pro snahu o snížení vzdělávacích nerovností a celkové změny podoby vzdělávání (více formativního hodnocení, méně učiva) tu dlouho nebyl,“ uvedl.
Podle školní inspekce se výuky na dálku neúčastnilo kolem 10 tisíc žáků, tedy asi jedno procento dětí ze základních škol. Zhruba 50 tisíc se jich letos na jaře neúčastnilo výuky online. Někteří žáci se do ní zapojovali nepravidelně.
Důvody byly většinou problémy v rodině, nízká motivace a malá podpora od rodičů. Mezi žáky s různou úrovní podpory rodičů vznikl podle zjištění společnosti PAQ Research a Kalibro asi dvouměsíční rozdíl v zameškaném učivu.
Škola, model 2030: konec biflování obrozenců, lišejníků a Husa |
Co se ministerstvu podle Zemana moc nepovedlo, bylo v únoru vydání upraveného rámcového vzdělávací programu (RVP) s důrazem na informatiku pro základní školy. „Lidé si stěžovali na škrtání hodin a pochybuje se o prostoupení digitální kompetence do všech předmětů. Krásný příklad toho, že revize RVP se musí kvalitně komunikovat a učitelé musí být metodicky proškolení,“ řekl.
Reformy už na fakultách
Potěšilo ho naopak podepsání memoranda o podpoře reformy přípravy učitelů všemi fakultami, na kterých se budoucí učitelé vzdělávají. „Pozitivní je v tomto ohledu také práce MŠMT, kde dokázali v malém týmu vytvořit smysluplnou koncepci, jakým způsobem se má pregraduální studium změnit, a to na základě dat, což není v českém prostředí vždy zvykem,“ zhodnotil.
Za další významnou událost označil spolupráci Národního pedagogického institutu a programu Ředitel naživo na vzniku nového kvalifikačního programu pro vzdělávání ředitelů. Program by měl fungovat od školního roku 2022/2023.
Zavřít školy? Jen přes mou mrtvolu, říká kandidát na ministra školství Gazdík |
V nadcházejícím roce podle Zemana bude důležitá hlavně změna financování podpory znevýhodněných dětí po výuce na dálku. Podporu doučování s penězi od státu nahradí Národní plán obnovy s evropskými dotacemi. Pokud v něm ministerstvo odstraní dosavadní nedostatky, mohl by mít podle Zemana větší šanci na úspěch.
Úkolem nového ministra školství, kterým by se měl stát Petr Gazdík, bude podle analytika hlavně zabránit škrtům a pokračovat v naplňování dokumentu Strategie vzdělávání 2030+. „Řeší se snižování nerovností, úleva ředitelům od papírování, změny v učivu, inovace středních odborných škol a další důležitá témata. Při narušení tohoto procesu můžeme přijít o nejspolehlivější investici státu. Investici do vzdělávání,“ uzavřel.
