Ceny potravin v Turecku vykazují už od srpna více než 27procentní meziroční nárůst. Zaměstnanci tamních supermarketů a jejich zákazníci ventilují svou frustraci na sociálních sítích, jelikož zboží zdražuje i každým dnem, všímá si agentura Bloomberg. „Nestíháme držet krok ani s cenou samotných cenovek, balení samolepek stálo 10 tureckých lir a nyní je za 30,” říká ve videu na twitteru turecký prodavač.
Na sociální síti se také množí příspěvky lidí, kteří zveřejňují rok staré fotografie cenovek zboží a srovnávají je se současnými. U některých druhů zboží je vidět meziroční zdražení i na dvojnásobek. Podle agentury Reuters je za vysokou inflací také rostoucí poptávka po některých službách nebo zvyšující se náklady na dopravu, v nichž se odráží globální zdražování energií.
Zdroj: Turecký statistický úřad
Míra inflace je nejvyšší od roku 2018, kdy se země vzpamatovávala z měnové krize. Hlavním problémem je opět extrémně slabá lira. Hodnota turecké měny setrvale klesá už zhruba sedm let a v posledních týdnech se prakticky denně propadá na nová historická minima. Oproti dolaru i euru už letos oslabila o více než 40 procent.
„S propadem liry raketově vzrostl počet lidí mířících do Turecka za nákupy,” napsal v úterý Steve Hanke, ekonom z americké Univerzity Johna Hopkinse. Příspěvek opatřil videem z istanbulského letiště, na němž je vidět frontu balíků se zbožím táhnoucí se přes celou letištní halu.
Posedlost nízkými sazbami
Podle analytiků sráží tureckou měnu především politika tamní centrální banky, která navzdory vysoké inflaci snižuje úrokové sazby. Od září už klesly o čtyři procentní body a nelze vyloučit, že je instituce stlačí ještě níž. Turecká centrální banka je totiž pod kontrolou prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který od roku 2019 jmenoval už čtyři guvernéry a odvolal všechny bankéře, kteří snižování sazeb odmítali.
Zdroj: Google Finance
Erdogan totiž razí svéráznou teorii, že vysoké sazby způsobují vysokou inflaci, i když ekonomické poučky tvrdí pravý opak. Prezident svůj postup obhajuje snahou o nastartování ekonomického růstu, jež by měl táhnout turecký export (díky slabé měně je turecké zboží v zahraničí levnější a tudíž konkurenceschopnější) nebo úsilím o snížení ekonomické závislosti Turecka na jiných zemích. Den před posledním snížením sazeb Erdogan svůj postoj obhajoval mimo jiné tím, že Korán zakazuje „lichvu”.
Turecko ničí ekonomická krize. Propad liry může výrazně zlevnit dovolenou |
Pokud Erdogan nepřestane být posedlý nízkými sazbami, Turecko může směřovat k hyperinflaci, píše s odkazem na oslovené analytiky list Financial Times. Problémem je, že tamní průmysl je do značné míry závislý na dodávkách materiálů ze zahraničí, které jsou kvůli slabé měně čím dál dražší. Turecká lira je letos jednoznačně jednou z globálně nejhorších možných investic, napsal deník The Wall Street Journal.
„Kvůli záporným reálným sazbám, absenci politického vedení, prohlášením vládních úředníků, kteří argumentují slabší lirou jako součástí strategie hospodářského rozvoje a rostoucí inflaci bude turecká lira dál pod tlakem,” konstatuje ratingová agentura Fitch, která nedávno aktualizovala svůj výhled pro Turecko z neutrálního na negativní.
Výsledkem tureckého ekonomického experimentu je zatím pouze klesající životní úroveň mnoha Turků a rekordné nízká podpora prezidenta Erdogana. S jeho počínáním souhlasí zhruba 39 procent populace, vyplývá z listopadových dat agentury Metropoll, což je nejméně od roku 2015.
