Kolem 18:00 vykazoval kurz turecké liry zhruba 10procentní jednodenní pokles vůči americkému dolaru a euru. Podle agentury Reuters má měna za sebou druhý nejhorší den ve své dosavadní historii. Její hodnota klesá na nová historická minima každým dnem už zhruba dva týdny.
Důvodem je snižování úrokových sazeb, do kterého se v září pustila tamní centrální banka. Od té doby už poklesly o celkem čtyři procentní body navzdory tomu, že země bojuje s vysokou inflací.
Turecká inflace se v říjnu podle tamního statistického úřadu vyšplhala ke 20 procentům. Odhady nezávislé výzkumné skupiny ENAGroup, která podle vyjádření svých členů počítá inflaci na základě mnohem většího objemu dat než statistický úřad, je však meziroční inflace více než dvojnásobná.
Ekonomický analfabet
Za nestandardním postupem turecké centrální banky je podle odborníků vliv tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten do vedení instituce rázně zasahuje už od roku 2019, za tu dobu stihl jmenovat čtyři guvernéry a odvolat všechny bankéře, kteří se stavěli proti snižování úrokových sazeb. Erdogan totiž razí svéráznou ekonomickou teorii, že vysoké úrokové sazby způsobují vysokou inflaci.
Zdroj: Turecký statistický úřad
„Převládající názor ekonomů přitom jasně říká, že při vysoké inflaci by se měly navyšovat úrokové sazby, které mohou zbrzdit další růst cen. Turecký prezident se chová jako ekonomický analfabet,“ komentoval situaci hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Den před posledním zvýšením úrokových sazeb minulý čtvrtek Erdogan svůj přístup obhajoval mimo jiné tím, že vysoké sazby označil za „lichvu“, kterou Korán zakazuje.
„Tento iracionální experiment, který nemá šanci na úspěch, musí okamžitě skončit. Musíme se vrátit ke kvalitní (měnové) politice, která ochrání hodnotu turecké liry,“ napsal na Twitteru bývalý viceguvernér centrální banky Semih Tumen. Ze své funkce byl odvolán minulý měsíc.
Zdroj: Světová banka
Slabá lira sice může na globálním trhu pomoct tureckým exportérům, jejichž zboží je tak pro zahraniční odběratele levnější, negativní dopady na tamní ekonomiku však nejspíš převáží. Podle agentury AP závisí značná část tureckého průmyslu na importu materiálů ze zahraničí, který je kvůli slabé měně dražší.
Prošustrované rezervy
Země navíc dlouhodobě dováží víc, než vyváží. Dalším problémem jsou podle stanice Al Džazíra dluhy denominované v cizích měnách, které zatěžují turecké dodavatele energií a banky. U těch tvoří „zahraniční“ dluhy více než polovinu a s každým dalším oslabením liry je jejich obsluha obtížnější.
Turecko ničí ekonomická krize. Propad liry může výrazně zlevnit dovolenou |
Možností, jak skomírající měnu nakopnout bez zvyšování úrokových sazeb, však mnoho není. V úvahu zřejmě nepřichází například devizová intervence, kdy by centrální banka ve snaze posílit kurz liry prodávala své rezervy zahraničních jmen. Turecká opozice tvrdí, že Ankara rezervy v hodnotě 128 miliard amerických dolarů (2,9 bilionu Kč) „prošustrovala“ a že žádné nezbyly.
Prezident Erdogan se do ekonomického řízení státu, včetně centrální banky, která by měl být na vládě nezávislá, naplno pustil po svém znovuzvolení v roce 2018. Využívá přitom rozšířené pravomoci, které mu dává pozměněná turecká ústava. Tlak na co nejnižší sazby a levné úvěry pak umocnila pandemie koronaviru a snaha podpořit tamní hospodářství.
Erdogan se vzpírá i případné finanční pomoci ze zahraničí. V minulosti opakovaně prohlašoval, že svou zemi osvobodil od „poručnictví Mezinárodního měnového fondu“. Turecku tak hrozí podobná měnová krize, s jakou se potýkalo před třemi lety. Ta vedla k prudké recesi a přinesla tři roky podprůměrného hospodářského růstu a dvoucifernou inflaci.
