„Strukturální deficit za letošní rok se bude pohybovat kolem 5,3 procenta HDP, což odpovídá 320 miliardám korun. Je nutné zdůraznit, že tento typ deficitu se nebude významně snižovat ekonomickým růstem, ale k jeho eliminaci bude nutné přijmout diskreční opatření, tj. změny ve výši veřejných příjmů a výdajů. Vzhledem k rozsahu nerovnováhy se Národní rozpočtová rada i nadále domnívá, že její redukci nebude možné realizovat jen úpravou výdajové strany, ale bude nutné přistoupit i ke zvýšení veřejných příjmů,“ uvedla rada.
Ministerstvo financí v listopadové prognóze očekává, že strukturální deficit začne v dalších letech z letos odhadovaných 5,3 procenta HDP klesat na 3,9 procenta HDP v roce 2024.
Peníze na ruku a nižší daně. Poláci řeší inflaci po svém |
Zároveň podle rady může rychlejší konsolidaci veřejných financí pomoci i větší než očekávaný růst objemu platů a mezd. Ministerstvo financí totiž v listopadu zvýšilo ve srovnání se srpnovým odhadem očekávané příjmy veřejných rozpočtů pro příští rok u daně z příjmů fyzických osob o sedm miliard korun a u sociálního a zdravotního pojištění o 30 miliard korun.
Proti tomu ale podle Rady bude působit zhoršení epidemické situace, které zpomalí oživení ekonomiky, a nárůst cen energií, který si zřejmě vyžádá výdaje ke stabilizaci finanční situace zasažených domácností.
Rada dále konstatovala, že výhled veřejných financí se nyní nachází na předělu, protože po říjnových volbách do Sněmovny se formuje vláda, která klade větší důraz na rychlejší tempo konsolidace veřejných financí. „Rada toto hodnotí pozitivně, avšak dokud není představena konkrétní konsolidační strategie a jednotlivé kroky, které mají ke zlepšení veřejných financí přispět, nelze vyhodnotit realističnost tohoto záměru,“ uvádí stanovisko.
Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření |
V dokumentu dále rada uvádí, že u rozpočtového provizoria, které zřejmě v Česku nastane kvůli záměru nové vlády přepracovat návrh rozpočtu na příští rok, by mohly převážit pozitiva nad negativy. Provizorium by ale mělo trvat maximálně dva až tři měsíce a výsledkem by měla být snaha o rychlejší konsolidaci veřejných financí.
„Jako největší negativa lze uvést jednak komplikace hospodaření jednotlivých kapitol, jakož i nejistotu o rozsahu dotačních vztahů k dalším veřejným rozpočtům a v neposlední řadě také omezenou možnost zahajovat rozsáhlejší investice,“ uvedla rada.
Rada dnes už tradičně také upozornila na to, že budoucí vláda by měla věnovat i pozornost dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která je spojena se stárnutím populace. „Je tedy nutné začít připravovat takové úpravy hlavních výdajových oblastí, zejména pak systému důchodového pojištění, aby byla do budoucna zajištěna jejich finanční udržitelnost,“ uvedla rada.
