Pouze patnáct zápasů odehrál 24letý forvard ve finském celku SaiPa Lappeenranta, než se rozhodl pro návrat do klubu, z něhož do ciziny odešel. V klubu Vítkovice Ridera podepsal víceletý kontrakt.
Dominiku, kdy a proč jste se rozhodl pro návrat? Co vás k tomu vedlo?
Bylo to náhlé, přišlo to zničehonic. Rozhodl jsem se, že už nechci pokračovat v týmu, měl jsem k tomu nějaké svoje důvody. Přestup sem se pak zrodil strašně rychle. Za to jsem moc rád, že jsem zpátky. Moc si vážím toho, že mi sám majitel Aleš Pavlík zavolal, že mě chce zpátky. Nad nabídkou, která mi přišla z Vítkovic, jsem ani chvilku nezaváhal. Jsem moc rád, že o mě stojí. Hodně jsem chtěl zpátky, a když mi zavolal pan Pavlík, moc to pro mě znamenalo
Prozradíte, co konkrétně vás přimělo k odchodu?
To by bylo hodně na dlouho. Jsou to moje osobní věci. Už jsem tam prostě nechtěl pokračovat a domluvili jsme se na ukončení smlouvy. Hokej vás někdy takhle zaveze... Těžko se mi o tom mluví, ale je to hokej – někdy krásný, někdy ošklivý.
S kluky, se kterými jsem byl v lajně, s těmi se mi pracuje skvěle.
Dominik Lakatoš
Co vám angažmá ve Finsku dalo?
Je to perfektní zkušenost, mohl jsem tam odehrát pár slušných zápasů v trochu rychlejším tempu. Česká liga je zase víc techničtější, vyspělejší, aspoň myslím. Jsem moc rád, že tu zase můžu hrát s dospělými chlapy.
Nevzdal jste to předčasně?
Tuhle otázku jsem si taky kladl, ale tady nejde o nějaké bojování nebo nebojování. Odešel jsem s tím, že jsem pro to udělal maximum a můžu se sám na sebe podívat do zrcadla. Zabojoval jsem, chtěl jsem vydržet, co nejvíc to půjde. Ale když jsem měl třeba schůzky nebo si volal s agentem, tak jsem říkal, že kdyby to nemělo vyjít, tak se chci podívat do zrcadla a říct: ‚Jo, udělal jsi všechno, co jsi mohl.‘ A jsem spokojený.
Takže jak tu zkušenost hodnotíte?
Nešel jsem se sklouznout a podívat se, jak to chodí jinde. Šel jsem se zlepšit hokejově a zvednout si kariéru. Ne že by mi to ta liga neumožnila, ale neposunul jsem se tolik, kolik jsem čekal, takže jsem prostě zpátky v další kvalitní lize. Nic nekončí, hokej budu hrát dál, a jestli to bude tady, nebo kdekoliv jinde, to je jedno.
Finská mise skončila rychle. Lakatoš je zpátky ve Vítkovicích |
Před odchodem jste byl velmi produktivní, ve Finsku jste měl v 15 zápasech bilanci 1+5. Byl to jeden z důvodů odchodu?
Je to strašně složité, bylo to něco jiného. Neříkám, že to bylo těžší, ať to nevyzní, že je tam náročnější liga než ta naše. Osud to tak asi chtěl. Jsem zpátky a chci dávat góly pořád kdekoliv. Přece každý útočník chce dávat góly a pomáhat týmu. To je moje úloha. Ve Finsku jsem je bohužel nedával, tak jsem tu a doufám, že budu dávat góly tady.
Tušíte, proč se vám ve Finsku střelecky nedařilo? Nešla třeba souhra se spoluhráči?
To není ani tak o spoluhráčích, jako spíš o mně. Prostě se to tam nesešlo, jak mělo. Ve mně, samozřejmě, nemluvím o týmu ani o nikom jiném.
Odehrál jste devět zápasů bez gólu, pak jste dostal čtyřzápasový disciplinární trest. Start asi nešel podle přestav, že?
No, čekal jsem něco jiného. Příprava tam byla dobrá, přípravné zápasy jsem odehrál velice slušně, měl jsem i dost bodů, gólů. Ale přišla sezona a nebylo to tak, jak jsme asi všichni chtěli. Bylo to složité období, ale nic, co by mě mělo zastavit v mojí práci.
15zápasů v dresu finského celku SaiPa Lappeenranta odehrál Dominik Lakatoš, než se vrátil do Vítkovic. |
Jaký byl život u ruských hranic?Lappeenranta je malé město, za chvilku jsem ho celé prošel, ale kolem je hezká příroda. Žena s malým synem mohli alespoň chodit na procházky. Nemuseli se tolik nudit doma. Měli jsme hodně zápasů, hodně tripů, takže jsme byli furt na cestách.
Co na váš odchod říkal Filip Pyrochta, se kterým jste se do Finska vydali společně z Vítkovic?
Jo, byli jsme tam spolu, i naše rodinky, máme stejně staré kluky, ženy mohly být spolu... Byl to pro něj šok, ale já ho na to připravoval delší dobu, že se to může stát. To je prostě hokej a není to nic, co by mělo s ním nebo se mnou zamávat.
Byly pro vás Vítkovice první a jediná volba?
Čekali jsme na pár nabídek z jiných klubů, ale jak říkám, jednání s Vítkovicemi proběhlo na takové úrovni, jakou jsem ani nečekal. A když vám zavolá majitel klubu, že vás chce do týmu, tak to pro mě znamenalo strašně moc. Vážím si toho a vůbec jsem nečekal, že by mi někdo mohl takhle zavolat. Když už přišla konkrétní nabídka, tak už jsem ani nepřemýšlel a podepsali jsme to.
Na ledě chci být svině. Lakatoš pije extraligovým soupeřům krev nejvíc |
Kluby jako Zlín nebo Liberec, ty taky potřebují střelce. Jednal jste s nimi
Asi ani nechci zmiňovat všechny kluby a nabídky, jaké byly. Čekali jsme, bylo víc týmů ve hře, ale já se rozhodoval velice krátce. Měl jsem v tom jasno.
Vítkovický tým se obměnil. Už jste se stihl seznámit se všemi?
Pořád je tu spousta kluků, které znám, kostra týmu se nijak nezměnila. A to je perfektní, jsem moc rád, že nejdu do cizího. A i ti noví kluci, co tu jsou – mohli jsme se už seznámit a ještě na to budeme mít spoustu času. Myslím, že tu je fajn parta. Když jsem odcházel, bylo to tu super, a myslím, že ani teď nebude žádný problém.
Trenéři už vám řekli, co přesně od vás čekají?
Na tohle téma si ještě pořádně sedneme a probereme to, doufám. Tady jde ale spíš o to, jak budu hrát já a jak si o místo řeknu svými výkony. Samozřejmě bych chtěl pokračovat v tom, v čem jsem tu skončil, to by pomohlo nám všem. Ale jak říkám – na tohle si sedneme. Jsem tu první den, bude na to dost času.
Takže počítáte i s případným bojem o sestavu?
Jistě, každým dnem budu bojovat o sestavu. Nic jistého nemám já ani nikdo jiný. Mám to tak, že když budu hrát dobře a odvádět nějaké výkony, tak si zasloužím hrát. Když to nepůjde, tak to bude na trenérech, jestli budu hrát, nebo ne.
Čekají se od vás góly, vedení kvůli vašemu příchodu navýšilo rozpočet. Jak se s tím tlakem vyrovnáte?
To je velice jednoduché. Mám kolem sebe skvělé spoluhráče, to je první věc. Jsou to hráči, kteří mají spoustu zkušeností, a věřím, že budu prospěšný týmu. Samozřejmě si s chlapama sedneme a řekneme si věci ohledně zápasů, přesilovek a tak dále. Sám chci být úspěšný, stejně jako chtějí všichni. Je to v zájmu mém i celého týmu, abychom fungovali. Samozřejmě chci pomáhat týmu góly, bude to moje práce. Když ale dva, tři zápasy nedám gól, nic to se mnou neudělá.
Na konci tréninku jste se chytal za bok. To vás někdo „ostřeji“ přivítal?
Nebyl jsem dlouho na ledě, čekal jsem ve Finsku, byl jsem týden bez ledu, v úterý jsem letěl do Česka, ve středu jsem přejížděl sem, nedělal jsem de facto nic. A teď musím pořádně zamakat na fyzičce a dostat se do tréninkového i zápasového tempa, které bude pro mě složité, ale jak říkám – s těmi kluky, se kterými jsem hrál, se kterými jsem byl v lajně, s těmi se mi pracuje skvěle, jsou to výborní lidi, s kterými to půjde velice snadno.
