„Když kvůli neočkovaným zdravotníkům, kteří jsou v karanténě, musíme výrazně omezit chod oddělení, dochází nám trpělivost,“ postěžovala si nedávno na svém profilu na Twitteru Zdenka Němečková Crkvenjaš, nedávno zvolená poslankyně ODS a přednostka Kliniky popáleninové medicíny a rekonstrukční chirurgie Fakultní nemocnice Ostrava. Podle ní je na čase začít i v České republice řešit povinné očkování některých profesních skupin.
Když kvůli neočkovaným zdravotníkům, kteří jsou v karanténě, musíme výrazně omezit chod oddělení, dochází nám trpělivost
Je na čase začít řešit povinné očkování aspoň vybraných profesních skupin!
O povinném očkování nedávno mluvila i současná náměstkyně ministra zdravotnictví a lékařka Martina Koziar Vašáková. Podle ní by bylo dobré zavést povinné očkování nejen u zdravotníků, ale také u pracovníků v sociálních službách a učitelů. Tím by se ochránila nejzranitelnější skupina obyvatel.
„Morální povinnosti učitele je být naočkován, tím víc to platí pro zdravotníky,“ uvedla pro iDNES.cz. Dodala, že na jejím oddělení ve Fakultní Thomayerově nemocnici jsou všichni lékař naočkovaní.
Rakousko schválilo lockdown pro neočkované. Platit začne už od půlnoci |
„Vím, že tam nebyly očkované některé sestřičky, ale věřím, že se doočkovaly, protože jsem jim řekla, že nechci vidět na mém oddělení, že by lékař nebo zdravotní sestra nakazily pacienta, považuji to za zcela nepřípustné,“ dodala.
Osobně ocenila například systém, který do pondělka platí v Rakousku, které při zhoršující se situaci zavedlo postupné restrikce pro neočkované. Ti například nemají přístup do velké části podniků, jako jsou kavárny, restaurace, holičství, ale i na různé kulturní instituce nebo sportoviště. Řekla to však předtím, než Rakousko schválilo lockdown pro neočkované.
Otazník nad povinným očkováním
Ministerstvo zdravotnictví a jeho současné vedení již dříve uvedlo, že očkování proti covidu-19 bude dobrovolné. Podobně mluvili i sami politici před volbami, když slibovali, že povinnost očkování rozhodně nezavedou. Proti je také Vlastimil Válek, o němž se v současné době mluví jako o možném budoucím ministrovi zdravotnictví.
Názory na očkování se různí i mezi nemocnicemi. „Je třeba respektovat, že někdo očkování nechce. Zdravotníci by ale měli jít příkladem,“ uvedla Marie Heřmánková ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Za myšlenku povinného očkování by se nepostavila ani Fakultní nemocnice Brno. „Když se ohlédneme do minulých režimů, vidíme, že co nebylo povinné, bylo zakázané. Proto bychom neradi lidi k něčemu nutil. V první řadě se jim spíš budeme snažit nabídnout řadu kvalitních informací, na základě nichž se pak mohou sami rozhodnout,“ uvedla mluví zařízení Veronika Plachá.
Povinné očkování by bylo z lékařského hlediska ideální, tvrdí Kubek |
Naopak podle Fakultní nemocnice Bulovka by to bylo vhodné. „Naši zaměstnanci, především pak lékařský a nelékařský zdravotnický personál, přichází do styku s rizikovými skupinami. Vnímáme, že by bylo očkování vhodné především z hlediska zachování bezpečnosti našich pacientů,“ poznamenala Eva Libigerová.
Pavla Urbánková, vedoucí očkovacího centra brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny, to srovnala s povinným očkováním proti žloutence. „Můj osobní názor je, že ano,“ řekla na dotaz, zda by mělo být očkování pro určité profese povinné. „Prací zdravotníka přijímáme i značnou míru odpovědnosti za bezpečnost, a to i zdravotní, lidí, o které se staráme,“ doplnila.
Pro povinné očkování je například Uherskohradišťská nemocnice. „Vedení se kloní k zavedení povinnosti očkování proti onemocnění covid-19, tak jako platí povinnost očkování u některých jiných druhů infekčních nemocí,“ popsala mluvčí nemocnice Lucie Sedláčková. Stejný názor na povinné očkování u zdravotníků sdílí i ředitel Nemocnice Slaný Štěpán Votoček.
Týden před Vánoci PCR test pro každého zdarma, navrhuje Maďar |
Přestože se jednotlivá zdravotnická zařízení v debatě o povinném očkování neshodnou, připouští, že neočkovaní zdravotníci mohou představovat problém. „Obecně máme nedostatek personálu, a to kvůli ošetřování člena rodiny, nemoci či karanténě. Omezovat péči musíme i z tohoto důvodu,“ uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher na dotaz, zda řešili obdobný problém jako v ostravské nemocnici.
Jak podotkla Plachá z brněnské Fakultní nemocnice, problém s karanténou či izolací zdravotníků byl i loni. Tedy v době, kdy očkovaný nebyl nikdo. „V případě, že by některá z klinik měla podobný problém, pak bychom se snažili ji personálně posílit z jiných klinik. Vzhledem k nízkému počtu našich zaměstnanců, kteří jsou nakažení nebo v karanténě, takové problémy řešit nemusíme. Proti situaci před rokem, kdy byl počet našich zaměstnanců nakažených nebo v karanténě až desetkrát větší, je to nesrovnatelné. V tomto případě je evidentní, jak zafungovalo očkování,“ popsala.
100procentní proočkovanost na covidových odděleních, 70procentní jinde
Neočkovaných zdravotníků je stále v řadě nemocnic poměrně mnoho. Třeba ve Fakultní nemocnici Bulovka činí mezi lékaři necelou třetinu, očkovaných je 69 procent lékařů. Mezi nelékařským zdravotnickým personálem je pak proočkovanost vyšší, bez očkování je 24 procent lidí.
Jinde jsou na tom o něco lépe. Třeba ze všech zaměstnanců Všeobecné fakultní nemocnice, a to včetně úředníků i technického personálu, je naočkovaných 75 procent. „Všichni, kteří se chtěli naočkovat, tuto možnost dostali přímo ve VFN. Řada pracovníků ale covid prodělala a má protilátky, takže s očkováním mohou vyčkat. Nebo mají zdravotní omezení a očkování pro ně není vhodné, jsou kontraindikovaní a podobně. Žádnou statistiku, kdo odmítá, si nevedeme,“ uvedla Heřmánková.
„Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové bylo naočkováno více než 70 procent personálu a počet očkovaných postupně stále narůstá, vyšší zájem je u lékařů, nižší u nezdravotnického personálu,“ řekl zase tamní mluvčí Jakub Sochor.
Neočkovaní nám diktují, jak vypadá současná pandemie. Zejména oni jsou zodpovědní za to, jaký obraz České republice dávají.
Martina Koziar Vašákovánáměstkyně ministra zdravotnictví a lékařka
Ani menší nemocnice na tom nejsou špatně. Ve Nemocnici Slaný mají podle ředitele Votočka čtyři procenta neočkovaných zaměstnanců. Lékaři jsou v nemocnici naočkovaní všichni. V Uherskohradišťské nemocnici zůstalo na konci října neočkováno zhruba 6 procent lékařů, necelých 21 procent sester a dalších nelékařských zdravotnických profesí.
Proočkovanost se však liší i podle oddělení. Třeba ve Fakultní nemocnici Brno v areálu v Bohunicích mají osmdesátiprocentní proočkovanost. V jedné jejich součásti, na Klinice infekčních chorob, která hospitalizuje covidové pacienty, se ale nechali očkovat úplně všichni. A také třeba na Klinice hemato-onkologické či na anesteticko-resuscitačním oddělení v Dětské nemocnici, která pod FN Brno spadá, je proočkovanost téměř stoprocentní.
Důvod? Asi dezinformace!
Jaké mají zdravotníci důvody pro to, že se nenechají očkovat, nemocnice vesměs nezjišťují. Připouští ale, že příčinou může být i fakt, že podlehli dezinformacím. „Je to jejich osobní rozhodnutí, často jsou ovlivněni lékařsky nepodloženými informacemi,“ uvedla Plachá z FN Brno. „Je to většinou kvůli vlivu protiočkovací kampaně označující vakcíny za experimentální,“ doplnil ředitel Nemocnice Slaný.
10. listopadu 2021 |
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvDůvody ale mohou být i zdravotní. „Obecně jsou důvody stejné jako u většiny populace. Buď jim to nedoporučí lékař nebo mají vysoké protilátky nebo mají k vakcinaci nedůvěru,“ řekla Heřmánková z VFN.
Urbánková uvedla, že především mezi nelékařským personálem se setkává s argumenty o nefunkčnosti vakcíny. „Rychlém a tudíž nedůvěryhodném vývoji vakcíny, nyní navíc ještě, že se stejně nakazí i očkovaní. Dále stejně jako běžná populace udávají, že slyšeli o závažných následcích po očkování,“ vyjmenovala.
„Hlavním důvodem, proč se někteří ze zaměstnanců podle jejich vyjádření dosud nenechali očkovat, jsou především zdravotní důvody, například alergie, u některých také prodělání onemocnění,“ řekl zase Sochor z hradecké nemocnice. Po prodělání onemocnění má člověk 180 dní státem uznanou bezinfekčnost.
Zdravotníci dostali loni na jaře prioritní kód, očkovat se tak mohli dříve, než by jim příslušelo, pokud by byli posuzováni jen podle věku. Kromě toho nemocnice svým zaměstnancům nabízely a nabízejí očkování přímo v areálu. Někde se je nad rámec ještě snaží motivovat. „Očkovanému zaměstnanci vzniká nárok na dva dny dovolené navíc,“ uvedla Eva Libigerová, mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka. Stejně je to třeba v ostravské fakultní nemocnici, jinde pak mají zaměstnanci alespoň jeden den volna.
Ve světě povinnost zavádí
K povinnému očkování zdravotníků již přistoupily některé další státy. Například v září tuto povinnost zavedla Francie, kromě zdravotníků se museli povinně naočkovat také záchranáři, pečovatele v domovech důchodců či hasiči. Ti, kteří očkování odmítli, nesměli do práce.
Povinné očkování francouzských zdravotníků začíná, odmítači nesmějí do práce |
Povinnost vakcinace u zdravotníků oznámila nedávno i Anglie. Výjimku z povinné vakcinace budou mít zaměstnanci, kteří nepřicházejí do přímého kontaktu s pacienty, a ti, kteří se nemohou nechat naočkovat ze zdravotních důvodů.
Co se týče Česka, vláda ve středu rozhodla o zavedení povinného testování pro pracovníky v nemocnicích a dalších lůžkových zařízení, kteří nejsou očkováni proti covidu-19, a to s platností od 15. listopadu.
„Byla bych moc ráda, kdyby lidé pochopili, že se mají rozhodovat na základě odborných důkazů a nikoliv podle toho, co jedna paní povídala nebo někdo dal na Facebook. Lidé by se měli nechat očkovat proto, že chtějí být zdraví, chránit ostatní a taky že chtějí i ten sociální život, který si sami upírají a bohužel ho upírají i ostatním. Neočkovaní nám diktují, jak vypadá současná pandemie. Zejména oni jsou zodpovědní za to, jaký obraz České republice dávají,“ uzavřela náměstkyně ministerstva Martina Koziar Vašáková.
