Posílat děti na gymnázia je levnější než provoz průmyslovek, říká Nantl |
Začátek série výzkumů sahá do roku 2009, kdy se Šeďová s kolegy začala zajímat o to, co se ve školním vyučování děje a jaké to má na děti efekty. „Drtivou většinu vyučovací hodiny někdo s někým hovoří a nás zajímalo, jaký to má vliv na žákovské učení,“ prozrazuje.
Za projekt s názvem Vztah mezi charakteristikami výukové komunikace a vzdělávacími výsledky žáků získala Šeďová v říjnu letošního roku Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
„Znamená to pro nás satisfakci. Je to první pedagogický výzkum, který kdy byl za dobu trvání ceny oceněný. Prestižních výzkumných cen pro výzkumníky v oblasti sociálních věd v Česku zase tolik není,“ má radost.
Kontrola nabiflovaného učiva nestačí
Výzkumný tým projektem zjistil, že komunikativní a aktivně se do výuky zapojující žáci dosahují lepších výsledků než jejich zamlklejší spolužáci. Odborníci k zaznamenávání hodnot využili speciálně vyvinutou aplikaci, do níž zaznamenávali promluvy každého sledovaného žáka.
Mezi nejzásadnější zjištění výzkumu bezesporu patří skutečnost, že i děti ze socioekonomicky slabších rodin mají při aktivním zapojení do průběhu vyučovací hodiny lepší výsledky. A to i v testech čtenářské gramotnosti.
Šeďová upozorňuje, že k tomu, aby byli žáci v hodinách aktivní, musí se částečně proměnit i komunikace učitelů. „Není pravda, že by učitelé vedli dlouhé monology a žáci seděli zcela potichu. Probíhá rozhovor, ale má schematizovanou podobu, učitelé kladou uzavřené otázky, které vyžadují pamětní znalost,“ vysvětluje profesorka a dodává: „Žáci na otázku odpoví krátce, jenom jestli tu pamětní znalost mají, nebo ne. Učitel zase reaguje zpětnou vazbou, která je velmi limitovaná. Nedá se říct, že je to špatně, ale ve vztahu k rozvoji žákovského učení to má limitovaný potenciál. Komunikace může mít daleko širší spektrum.“
Je to náročný proces, sám se v něm jako učitel snažím zdokonalovat, ale pokud tyto postupy ve třídě uplatňujeme, dobré výsledky jsou u žáků poměrně rychle vidět
Alexis KatakalidisExpert na responzivní výuku z platformy Učitel naživo
Projektů profesorky Šeďové si nevšímají jenom v Grantové agentuře, jež dává výzkumnému týmu peníze na jednotlivé bádání. Poznatky z jednotlivých výstupů zaznamenávají i odborníci z pedagogické praxe.
Například Alexis Katakalidis z platformy Učitel naživo, jenž zároveň vyučuje angličtinu a v minulosti vedl soukromé gymnázium, se snaží teoretické poznatky o tom, že by učitelé měli žáky více podporovat v rozvitější komunikaci, převádět do praxe. Jak ale přiznává, není to lehké.
Proč chodíme do školy? Za zavedením povinné docházky stály i vojenské cíle |
„Je to náročný proces, sám se v něm jako učitel snažím zdokonalovat, ale pokud tyto postupy ve třídě uplatňujeme, dobré výsledky jsou u žáků poměrně rychle vidět,“ říká Katakalidis a dodává:
„Mám z výzkumu velkou radost, protože učitelům nabízí podněty k vlastní výuce, které jsou podložené. Školství je plné domněnek, jak dětem pomoci se učit efektivně, ale nejsou podložené a nemusí být platné. Mohou dokonce i uškodit.“
Přenesme poznatky do vzdělání učitelů
Z práce profesorky Šeďové a jejího týmu z Masarykovy univerzity v Brně má radost i konzultant v oblasti vzdělávací politiky z EDUin Karel Gargulák. Ten se mimo jiné podílel s ministrem školství Robertem Plagou na Strategii 2030+.
„Jedná se o příklad oceňovaného výzkumu, který potvrzuje závěry přístupů pedagogiky, didaktiky a psychologie,“ smekl poklonu Gargulák, jenž rovnou přemýšlí, jak s poznatky naložit.
prof. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D.
 Profesorka Klára Šeďová se zabývá výzkumem komunikace mezi učiteli a žáky. |
„V rámci cílů Strategie 2030+ máme za úkol proměnit pregraduální přípravu budoucích učitelů a vytvořit komplexní systém jejich vzdělání a podpory. Mezi ně patří schopnost plánovat výuku, řídit třídu a vzdělávací proces. Zde se nejlépe uplatní poznatky profesorky Šeďové,“ dodává.
Šeďová se svým týmem v minulosti pracovala na výzkumu komunikace učitelů ve výuce, na což navázali výzkumem, zda se změnou komunikační akce promění komunikace na straně žáků. Následoval již zmíněný oceněný výzkum, tím ale práce brněnského kolektivu nekončí.
„Nyní pokračujeme programem, který jsme začali letos a bude pokračovat další tři roky. Budeme s učiteli nacvičovat, aby žáky pobízeli k rozvitým argumentovým promluvám, ale aby se zapojovali všichni. Ať to není tak, že učitelé kladou dobře otázky, ale reaguje jen pár žáků,“ prozrazuje plány profesorka.
Do školy ho dostala až policie. Hrál na mobilu a nechtěl vstávat |
