Tereza J. a Jan Šimek se neznají, přesto mají mnoho společného. Oba bydlí a pracují v Praze, vystudovali učitelství a na své profesní začátky nevzpomínají příliš rádi.
Primárně proto, že při prvních učitelských krůčcích neměli dostatečnou podporu svého okolí. U obou na školách sice působil uvádějící učitel, kvůli vlastnímu velkému vytížení jim ale nemohl být neustále k dispozici, mnoho problémů se navíc kvůli covidu-19 vyrojilo až letos, při prezenční výuce.
Školy v současnosti nemají povinnost vést některého ze svých kantorů coby uvádějícího učitele, tato činnost v zákoně bývala ukotvená, ale už za komunistické éry, a to od 1. 1. 1985, byla zrušena. Jsou proto i školy, kde se nováčci musí zcela obejít bez pomoci.
Tereza začala učit vloni v září, do školy nastoupila v průběhu srpna v rámci přípravy na nový školní rok. „Přišla jsem do prázdné třídy, kde byly jenom lavice a katedra. Říkala jsem si, co tady budu dělat,“ popsala iDNES.cz své prvotní pocity.
Mlčení v hodinách dětem škodí. Nechme je diskutovat, říká vedoucí výzkumu |
Po přípravném týdnu myslela, že do školy v září nenastoupí. „Byl to pro mě velký skok,“ líčí. „Realita je taková, že za tím vším stojí takové práce, kterou jsme nikdy na praxích nedělali,“ vysvětluje.
„I když máte uvádějícího učitele (učitel , který má na škole na starost začínající učitele a rok s nimi má pracovat, pozn. red.), tak vás nepotáhne za ručičku a neřekne, že si musíte připravit tohle, udělat tamto a takhle nachystat dokumenty, nebo jak se zapisuje do třídní knihy,“ říká.
Měla sice výhodu – uvádějící učitelkou jí byla spolužačka z vysoké školy, jež šla učit už během studií – jak ale mladá učitelka upozorňuje, i když se jí kamarádka snažila hodně pomáhat, byly chvíle, kdy tápala.
„Se vším mi pomáhala, ale pořád jste vnitřně ztracení, jak to uchopit. Teprve týden před začátkem školního roku se dozvíte, co všechno potřebujete. Tiskárna mi jela od rána do večera. Nebýt mé uvádějící, fakt bych odešla domů,“ zopakovala s tím, že většinu pomůcek si musí kupovat a vyrábět sama. „Když je chcete mít hezké a funkční, musíte si je pořídit.“
Jak smutně dodala, neuměla na začátku pracovat s třídní knihou, strašákem jsou i nevyžádané rady starších kolegů, kteří mají často tendenci jen hodnotit práci druhých, namísto aby jim sami pomohli.
Veďme děti k technologiím, říká majitel 3D tiskáren, které dává školám zdarma |
„Myslím, že je to nešvar starších kolegů, mají potřebu vás hodně ne kritizovat, ale mluvit vám do toho: jako ‚To neděláš dobře a možná tady bys měla dělat toto.‘“ Metody, které si iniciativně sama nakonec vypracovala, se zkrátka občas nesetkávaly s pochopením.
A žádost jste si u pana ředitele podala?
Kvůli koronaviru se část výuky přenesla do online prostředí, některé školy navíc kvůli nepříznivé epidemické situaci nevyrazily s dětmi na školy v přírodě. A tak část věcí poznává Jadrná až nyní, rok od nástupu, zato bez spolupráce s uvádějící učitelkou.
Jak při rozhovoru upozornila, není možné dělat nebo se ptát na něco, když neví, že se daná věc má dělat. „Několikrát na poradě padlo, kdo chce jet na školu v přírodě, tak jsem se přihlásila. Zkušenější kolegyně se mě později zeptala ‚A žádost jste si u pana ředitele podala?‘ Ale já nevím, že se mám na něco takového ptát nebo dělat,“ směje se s odstupem času.
Jadrná není klasickou učitelkou. Svůj profesní i soukromý život se rozhodla sdílet s veřejností na Instagramu. Jak v profilu sama píše, chce ukázat, že i učitel je člověk. Za tu dobu už ji sleduje více než deset tisíc uživatelů, mezi nimi i rodiče jejích žáků či starší studenti z její školy.
„Zjistila jsem to, když mi jedna maminka dala na Vánoce hrníček, do kterého se nalije voda a objeví se fotka. Myslela jsem si, že tam bude fotka toho žáka, ale objevila se má fotka z Instagramu,“ uvádí a popisuje i zkušenost, kdy ji s její zálibou konfrontovaly i starší děti.
„Když jsem suplovala na druhém stupni, tak se mě žáci zeptali, jak se mi líbilo na horách a podobně. Je ošemetné, že děti vědí všechno z mého soukromí, ale nevnímám to špatně. Já se jich taky ptám na soukromé věci a jak například trávily víkend,“ říká a dodává, že jí na profil často píšou děti školou povinné a svěřují se jí se svými problémy.
Na svém účtu navíc sdílí rady a tipy pro další učitele nebo studenty pedagogiky.
Když není ve škole o koho se opřít
Nepříjemné začátky prožil i Šimek. Kvůli velké vytíženosti svého uvádějícího učitele byl na mnoho věcí sám. „První rok jsem nevěděl, co dělám. Neustále jsem byl ve vleku nějakých událostí a furt nestíhal. Skutečně mi chyběl někdo, kdo by mě provedl celým procesem,“ přiznal.
Aby toho nebylo málo, byl na škole jediný fyzikář, a tak neměl nikoho, s kým by odborně mohl své problémy řešit. Později proto prošel celou řadou seminářů, které si ale z velké části platil sám. „Teprve kurzy mi daly odpovědi na otázky, které jsem nevěděl,“ přiznal.
Na škole si podle svých slov připadal jako „osamělý střelec“, a tak během tří let třikrát změnil styl výuky. Aby se do podobných problémů nedostávaly i další generace budoucích učitelů, pracoval Šimek šest let jako provázející učitel. Nejedná se o stejnou úlohu jako měl uvádějící učitel. Ten provázející je totiž styčným bodem budoucích učitelů na jejich praxi ve školách.
Školy mají učit, ne dělat práci hygieniků, sepsul resort zdravotnictví Plaga |
„Chtěl jsem něco změnit v systému výchovy učitelů a tohle byla jedna z možností, jak se podílet na vzdělávání budoucích kolegů. Studenti pedagogiky v té době, kdy jsem byl provázejícím učitelem, byli výborně vybaveni odborně, v managementu práce ale pokulhávali,“ přiznal Šimek.
Podle něj studentům dělaly největší problémy práce s třídní knihou, získání pozornosti dětí nebo nevěděli, jak má vypadat skladba hodiny.
Gazdík: Musíme se zaměřit na uvádějící učitele
Příštím ministrem školství by se měl stát pravděpodobně Petr Gazdík ze STAN. Pro iDNES.cz se nechal nedávno slyšet, že posílení role uvádějícího učitele je jednou z jeho priorit.
„Mladí učitelé musí získat uvádějícího učitele, bude to jedna z prvních věcí, o kterou se budeme snažit. Počítá s tím i zákon o pedagogických pracovnících, který spadl pod stůl před volbami,“ řekl Gazdík.
Učení? Díky, nezájem. Jak kantoři vidí bystrost, kázeň a píli dnešních dětí |
Dal při tom vzpomenout i na své začátky ve škole. Podle svých slov by to v 19 letech, kdy začínal, bez pomoci zkušenějších kolegů nezvládl. „V takovém věku si autoritu nezískáte řvaním a poznámkami,“ pravil.
Novela zákona o pedagogických pracovnících zavádí status Uvádějícího učitele. Je z dílny ministerstva školství, které ji do Sněmovny předložilo v roce 2019.
Počítá se v ní s tím, že nový učitel má adaptační období, které trvá dva roky. Zákon také říká, že „uvádějící učitel podporuje profesní rozvoj učitele v adaptačním období, a to zejména tím, že průběžně a pravidelně hodnotí s učitelem v adaptačním období jeho pedagogickou činnost, učitele v adaptačním období metodicky vede a seznamuje s podmínkami provozu školy a její dokumentací“ a za to mu náleží příplatek.
Jenže nakonec ji poslanci před před koncem volebního období nestihli projednat. Zpravodajem předpisu byl bývalý pirátský poslanec Lukáš Bartoň. Ten podával několik pozměňovacích návrhů. „Uvádějící učitel je jedním ze základů, abychom udrželi mladé učitele. Jakmile postavíte člověka před katedru bez jakékoliv pomoci, skoro jistě vám brzy uteče,“ uvědomuje si Bartoň.
Podle něj má nastupující pětikoalice dostatečnou vůli stihnout platnost novely už na příští školní rok. „Bude potřeba znovu absolvovat celé kolečko. Meziresortní připomínkování, legislativní rada vlády. Při hodně rychlém jednání následují tři čtení ve Sněmovně a při rychlé spolupráci by to už v půlce příštího roku mohlo být v Senátu,“ dodává.
Organizace jako Učitel naživo či Učitelská platforma apelují na vládu, aby došlo ke snížené přímé pedagogické činnosti uvádějícího učitele o pár hodin. I tyto otázky v době, kdy je učitelů nedostatek, bude muset nový ministr školství, ať už jim bude kdokoliv, řešit.
Klíčové body novely zákona o pedagogických pracovnících
Zdroj: Ministerstvo školství - novela zákona o pedagogických pracovnících |
Vzdělávání se věnuje nadále i Šimek. Po šesti letech v roli provázejícího učitele a ještě víc v klasické učitelské roli dal škole vale a ve společnosti Učitel naživo, jež se zasazuje o lepší vzdělávání budoucích učitelů a jejich podporu, je jedním z vyučujících v programu pedagogického minima.
Z šetření PAQ Research zaměřeném na reflexi pandemické výuky učitelů ZŠ jich odchod z učitelství do 2 let plánují čtyři procenta. Polovina z nich právě kvůli pandemii. Dlouhodobě rizikový je ale i fakt, že okolo 10 až 15 procent učitelů do 39 let deklaruje, že nechce učit více než 5 let.
Jadrná upozorňuje, že řada učitelů se za své povolání stydí. „To mě na celé profesi zklamalo – abychom se styděli říct, že jsme učitelé. Reakce okolí je totiž poté ‚No, tak to potěš teda. Ty se máš, viď. Vy si jenom pořád stěžujete, máte často prázdniny, jste pořád doma a máte hodně peněz,‘ “ vyjmenovává nejčastější narážky, které slýchá.
