RECENZE: Nickelodeon All-Star Brawl je překvapivě slušná bojovka

Nickelodeon All-Star Brawl je sice jen chudým příbuzným Super Smash Bros. Ultimate. Kromě Switche ovšem vychází i na další platformy a láká na jiné postavy, například Spongeboba či Želvy Ninja.

Po zkušenostech s odfláknutými závody Nickelodeon Kart Racers, což byla kopírka Mario Kart 8, přichází pod záštitou populární licence Nickelodeonu bojovka. I tentokrát se (naštěstí už jiné) tvůrčí studio „inspirovalo“ u konkurence a vytvořilo hru, která by mohla zaujmout nejenom fanoušky značky, hlavně tedy děti, ale i kompetitivního hraní. Zní to asi divoce, ale celkem to funguje.

Oním vzorem, jehož styl včetně věcí okolo autoři okopírovali, je fantastická záležitost Super Smah Bros. Ultimate, která vyšla na Switch. Postupně se v ní objevilo přes osmdesát bojovníků, což je neuvěřitelné číslo. Nickelodeon All-Star Brawl startuje s dvacítkou, což na běžné poměry bojovek není špatné. A další, byť zřejmě placení, budou následovat. 

Z dětství jsem znal jen želváky Leonadra, Michelangela a reportérku April O’Neilovou. Děti nalákal Spongebob, Patrick a veverka Sandy. Zbytek vůbec neznám, což ovšem neznamená, že bych si hraní s jinými postavami neužil. Catdog, což je z jedná strany kočka a z druhé pes, je neuvěřitelně vtipná postava. Základní útok spočívá v tom, že kočka škrtí psa nebo obráceně, zatímco při silnějším se jedno ze zvířat roztáhne do obřích rozměrů a zasadí silácký úder.

Útoky se dělí na slabý, silný a speciální, přičemž v kombinaci se směrem pohybu se vytvářejí komba. Funguje tu klasický soubojový trojúhelník, projektily lze odrážet atd. Celkem může každý bojovník provést třináct různých útoků, které korespondují s pojetím postavy. April O’Neilová se tak ohání s kamerou v ruce, želvák se kutálí po podlaze na krunýři atd. Mnohé útoky či pohyby působí komicky, viz Catdog, děti se od srdce zasmály a musím přiznat, že u některých kreací jsem se také uchechtl.

Nickelodeon All-Star Brawl

Nickelodeon All-Star Brawl není klasická bojovka, ale platformová bojovka. Naráz tedy mohou bojovat až čtyři hráči u jedné televize v arénách, které obsahují plošinky, případně i interaktivní prvky. Když například bojujete na kuchyňském stole, je dobré nestát na toustech v toustovači, protože jednou za čas vystřelí ven. Cílem je udělil ostatním bojovníkům dostatečný damage nebo, a to je lepší, je přímo vystřelit z obrazovky. Komu klesnou srdíčka na nulu, končí.

Bitvy mají dobrou dynamikou a můžou si je užít nejenom děti, které hrají stylem, že mačkají, co se dá, ale i náročnější hráči. Hra má překvapivou hloubku a pokud se postavy naučíte, zjistíte, že je dobře navržená a zábavná, byť tedy ne vyloženě vyvážená. Grafika ani animace na Switchi neurazí, hra si i přes pár výkyvů drží 60 fps, chybějící dabing postav ovšem vyloženě zamrzí. Dobrý dojem mám z onlinu, v němž jsem soupeře našel vždy a spojení šlapalo ok. Snad hráči vydrží. 

Nickelodeon All-Star Brawl

Vyloženě trestuhodná je absence nějakého byť krátkého příběhového režimu, který by mohl být úplně pitomý, ovšem alespoň by využil licence a postav. Dětem by se to určitě líbilo. Kromě klasických zápasů, ať už na čas nebo počet životů, je tu vtipný sportovní režim. V tom se postavy melou úplně stejně, zároveň se ovšem snaží pomocí útoků dostat míč do branky soupeře. To není tak snadné, jak se může zdát, a dá se u toho vyblbnout. Počítačem ovládaným soupeřům lze nastavit stupeň obtížnosti od nuly až devět. A friendly fire lze vypnout i zapnout, he he. 

Z nějakého důvodu se nám doma u jednoho hráče neukládá nastavení. I slepouš jako já si také všiml, že hra vypadá v doku výrazně lépe, než když jsem zkoušel hrát v handheldu. Je zřejmé, že Nickelodeon All-Star Brawl by v mnoha ohledech potřeboval trochu „učísnout“, nicméně v tom nejdůležitějším, vlastní boji, exceluje. Myslím, že tvůrci neměli nějaký extra velký rozpočet. Ale nakonec z toho mála vykřesali dobrou hru.