Důvody, proč loni a letos počty i finanční objemy sjednaných hypoték trhaly rekordy, pomalu slábnou. Jedním z nich byly i extrémně nízké ceny hypoték.
„V únoru 2021 se průměrná sazba hypoték dostala na své pandemické dno, 1,93 procenta. V březnu už nepatrně vzrostla na 1,94 procenta a růst pokračoval i nadále, v květnu dokonce nad úroveň dvou procent,“ říká ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda s tím, že v červnu podle aktuálních dat České národní banky byla průměrná RPSN sazba u hypoték 2,26 procenta, průměrný úrok pak 2,12 procenta.
Další zdražení hypoték přineslo i červnové a srpnové zvýšení úrokových sazeb ze strany České národní banky, které podle ekonomů, ale i zástupců centrální banky, zdaleka nebylo poslední. Ekonomové odhadují, že základní úroková sazba do konce roku vystoupá nad jedno procento, což znamená, že ceny hypoték se budou zvyšovat.
„Mnohaleté dno úrokových hypotečních sazeb je již za námi. Bankám citelně zdražují zdroje, jimiž poskytované hypotéky kryjí,“ dodává Lukáš Kovanda.
Dražší hypotéky se projeví i v nižším počtu jejich refinancování, protože to se přestane vyplácet. Svou roli u refinancování sehraje i snaha bank více zpoplatnit předčasné splacení hypotéky mimo výročí fixace a její převedení ke konkurenční bance. I to je totiž z hlediska dlužníků s výjimkou několika málo bank velice levné, ale drahé pro banky.
Ceny realit jsou rekordní a nemají strop
Mírný pokles počtu sjednaných hypoték potvrzuje i obchodní ředitel skupiny Partners Jan Brejl. Rekordní byl podle něj letošní červen, kdy poradci Partners sjednali hypotéky za bezmála čtyři miliardy korun. A fantastický byl růst zprostředkovaných úvěrů i za celé první pololetí, meziročně dosáhl 93 procent.
„Oproti rekordnímu březnu na celém hypotečním trhu (44,7 mld. Kč) se zdá, že jsme dosáhli vrcholu, kdy objemy hypoték v dubnu a květnu dosahovaly 40 miliard korun. Počet úvěrů nepřesáhl 13 tisíc, což je
o 1 400 úvěrů méně než v březnu. V červnu však opět došlo k nárůstu objemu poskytnutých hypoték. Hypoteční trh byl zase takřka na 40 miliardách korun. Meziroční růst je přes 20 miliard korun,“ říká Jan Brejl s tím, že Partners měsíčně zprostředkuje hypotéky za více než 3,5 miliardy korun. Podle něj je zajímavé, že došlo ke stabilizaci průměrné výši hypotéky, což by dle jeho názoru mohlo naznačovat zpomalení tempa růstu cen nemovitostí.
Že by ale ceny nemovitostí klesaly, se podle Jana Brejla nedá očekávat. Důvodem je stálý nedostatek nově postavených nemovitostí k bydlení a raketový růst cen stavebních prací a zejména materiálu. Ten zdražuje jeho nedostatek i několikanásobně dražší doprava a bojuje s ním nejedna stavební firma. S problémy se potýkají i jejich dodavatelé, jak potvrzuje Martin Dozrál, ředitel společnosti SoloDoor, která vyrábí dveře a zárubně.
„Některé suroviny jsou zcela nedostatkové. Velké výpadky jsme zaznamenali například u desek pro výrobu dveří a dřevotřísky,” říká.
Problémem jsou podle něj i ceny. Firmy musejí počítat se zdražováním vstupů i několikrát do roka. Například jen lepidla používaná pro výrobu dveří zdražila o 40 procent a obdobně enormně vzrostly i ceny dalších materiálů. „Výrobci nemají jinou možnost než promítnout toto zdražení do finálních cen,“ krčí rameny Martin Dozrál.
Podle Brejla lze vzhledem k situaci na trhu ve stavebnictví do budoucna očekávat zase jen další zdražování nemovitostí. To se podle jeho názoru projeví tak, že lidé budou více zvažovat, zda se jim nákup a především výstavba nemovitosti vyplatí. Anebo na ně prostě nebudou mít. A to ani na hypotéku.
Samozřejmě, že nejvíce biti na současné situaci jsou mladí lidé, kteří potřebují řešit své bydlení a to se pro ně stává čím dál více nedostupné. „Ale i ti, kteří nemovitost kupují jako investici a chtějí uklidit peníze před inflací, se rozmýšlejí, zda vůbec taková investice dává při současných cenách smysl. Zvlášť, když chtějí její nákup splácet z pronájmu,“ říká Brejl.
Možností jsou investice
Odborníci se dlouhodobě shodují na tom, že situace na nemovitostním trhu nedává příliš dobrých příležitostí pro nákup realit za rozumné ceny. Přitom se významně zvýšil objem peněz na účtech lidí.
„V době pandemie Češi nastřádali zhruba 230 miliard korun. Kvůli zavřeným obchodům a restauracím i kvůli omezené možnosti cestování se jim na účtech hromadí úspory více než čtyřikrát rychlejším tempem, než je běžné. Za rok Češi své úspory navýší o zhruba 5 500 korun na hlavu, během roku pandemie to však bylo o bezmála 27 tisíc korun,“ říká Kovanda.
A co s penězi udělat? „Ideální je samozřejmě peníze investovat. Ať už do sebe, vlastního byznysu, anebo třeba i na finanční trhy. Stále je to lepší varianta, než peníze nechat ležet na účtu v bance, kde jenom vzhledem k inflaci a nízkým úrokovým sazbám ztrácejí na hodnotě,“ radí Brejl.
Co se týče investic na finančních trzích, jako alternativu vhodnou pro každého nabízí penzijní nebo podílové fondy. Jejich prostřednictvím lze investovat drobné částky stejně jako vysoké sumy, v případě penzijních fondů navíc i se státním příspěvkem.
