Procestovala jste sama na motorce hodně dobrodružně kus světa, ale píšete, že Japonsko pro vás byl největší kulturní šok. V čem?
V tom, že i když je to země bohatstvím srovnatelná s Evropou, je tam styl života a uvažování úplně odlišný. Ve všech možných ohledech. Šok třeba byl, když mi nedlouho po příjezdu do Japonska nabídli postel u nebožtíka. V tom pokoji byl zdobený oltář a v něm urna s dědečkem. A vedle postel, kde jsem měla nocovat. Donedávna tam spala babička, a tak mi její lůžko přenechali, a vůbec jsem nevěděla, jak reagovat.
Po práci se chodí odreagovat. Jdou se někam ožrat, často na karaoke, většinou se svým šéfem, což je tam zvykem. Strašně rychle se opijí, protože alkohol zpracovávají jinak než my.
