Vláda dřívějšího zmocněnce pro jadernou energetiku odvolala náhle k 30. březnu 2021 na základě návrhu vicepremiéra Karla Havlíčka. „O svém odvolání jsem se dozvěděl z televizního vysílání. Funguji trochu jinak než většina lidí kolem mě. Nečtu maily každou hodinku, protože bych byl řízen telefonem a počítačem,“ popsal okolnosti svého odvolání Míl.
Podle tvrzení ministra průmyslu Karla Havlíčka překročil Míl svůj mandát, navíc dosud ani nezískal bezpečnostní prověrku pro přístup k utajovaným materiálům. Havlíček také poukázal na špatnou komunikaci mezi skupinou pod dosavadním vládním zmocněncem pro jadernou energetikou a další skupinou na ministerstvu průmyslu.
Mnozí spekulují ale nad jiným důvodem, Míl totiž napsal dopis adresovaný členům Bezpečnostní rady státu, v němž se kriticky vyjadřuje k postupu ministerstva průmyslu a obchodu.
Odvolání Míla z pozice zmocněnce vlády pro jadernou energetiku spojuje opozice s tím, že chce vláda kvůli tendru na nový blok jaderné elektrárny Dukovany oslovit i ruskou firmu Rosatom.
Odstraněním Míla umetá Havlíček cestu Rosatomu k Dukovanům, míní opozice |
„Náhlé odvolání Jaroslava Míla z funkce vládního zmocněnce pro jadernou energetiku v době, kdy ministr Havlíček usiluje o přizvání ruského Rosatomu do tendru na dostavbu Dukovan, je podezřelé a nedůvěryhodné,“ vyjádřil se k odvolání například šéf ODS Petr Fiala. Míl podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše dokázal hájit zájem státu při přípravě projektu nové jaderné elektrárny Dukovany 2 zejména v souvislosti s parametry, které se ukazují být diskriminační vůči dalším možným světovým dodavatelům řešení a výrazně výhodně nastaveny na realizace právě a pouze od ruského Rosatomu.
Bezpečnost státu je pro mě číslo jedna
„Musel bych spekulovat, zda jsem byl odvolán kvůli tomu. Jsem ale člověk a společně s kolegy hájíme svůj názor. Pokud za ním stojíme, celkem logicky ho prosazujeme,“ tvrdí. V posledních dnech vznikly domněnky, že za jeho odvoláním stojí přímo nesouhlas s účastí ruského Rosatomu na tendru. Míl ho odmítal na základě šetření bezpečnostních složek.
„Bezpečnost státu je číslo jedna. Stojí před ekonomickým nebo technickým hlediskem. Na rady bezpečnostních složek bychom měli brát zřetel,“ upozorňuje Míl.
Ruský Rosatom by proto nevybral. „Já bych se nebál odmítnutí. Pokud chcete něco, co jim nemusí vyhovovat, tak je dobré to říct rovnou než kličkovat a hrát hry. Rusové nikdy neakceptovali slabost,“ tvrdí.
