„Unijní strana zdůraznila důležitost pokračovat v uvolňování a v dalším posilování důvěry, což by umožnilo pozitivnější agendu ve vztazích EU a Turecka,“ uvedli Michel a von der Leyenová po videokonferenci s Erdoganem.
Erdogan už zase chce do EU. Turecko podle něj může nahradit Británii |
Tématem jednání byla podle nich i situace syrských uprchlíků v Turecku, které na základě pět let staré dohody s Unií zásadně omezuje počet možných žadatelů o azyl mířících do Evropy.
Ankara však chce dohodu přehodnotit, neboť není spokojena s výší finančních kompenzací, které jí Unie poskytuje.
Vztahy mezi unií a Ankarou se v posledním čtvrtletí loňského roku zhoršily zvláště kvůli tureckému průzkumu těžby ve východním Středomoří, který Řecko a Kypr považují za zásah do své suverenity. Šéfové států a vlád EU se v prosinci shodli na rozšíření sankcí přijatých o rok dříve.
Ankara ovšem letos výrazně změnila svůj přístup, zásadně omezila přítomnost svých lodí ve sporné oblasti a obnovila rozhovory s Řeckem. Erdogan, jehož země je přes dlouhodobé vzdalování od unijních hodnot stále kandidátským státem, navíc znovu začal mluvit o vstupu do EU.
Unie proto zatím plány na další sankce odložila. Některé státy v čele s Francií, Řeckem a Kyprem však chtějí ujištění, že ze strany Turecka nepůjde pouze o krátkodobé pozitivní kroky s cílem vyhnout se sankcím. O dalším postupu budou vrcholní politici sedmadvacítky debatovat na summitu začínajícím příští čtvrtek. Po něm by mohli Michel a von der Leyenová zamířit k jednáním do Turecka.
Budoucnost kurdské strany HDP je na kahánku
Zástupci EU se kriticky vyjádřili také k aktuálnímu dění kolem turecké opoziční Lidově demokratické strany (HDP). Prokurdská partaj, která má v parlamentu třetí největší poslanecký klub, už ve středu přišla o poslance Ömera Faruka Gergerlioglua.
Vedení parlamentu mu zrušilo mandát poté, co odvolací soud poslanci potvrdil trest za šíření teroristické propagandy. Gergerlioglu dostal dva a půl roku vězení za to, že v roce 2016, kdy ještě nebyl poslancem, sdílel článek o tom, že PKK vyzvala turecký stát k mírovým jednáním.
Propusťte lídra opozice Demirtaşe, žádá Turky Evropský soud pro lidská práva |
Turecký prokurátor se následně obrátil na Ústavní soud s požadavkem na zákaz HDP, jejíž členy viní z „rozvracení jednoty tureckého státu“ a „teroristických aktivit“.
A konečně v pátek turecká policie zadržela přinejmenším tři vysoké funkcionáře HDP. Při policejní operaci zadržela na dvacet aktivistů a členů strany, uvedla agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média.
Ráno byl zatčen také předseda turecké organizace na ochranu lidských práv IHD. Organizace nedávno kritizovala únorovou operaci tureckých bezpečnostních sil v severním Iráku, při které bylo objeveno třináct zastřelených tureckých občanů.
USA: Zákaz HDP podkope tureckou demokracii
Záměr zakázat HDP vzbudil mnoho odmítavých zahraničních reakcí. Spojené státy uvedly, že to „podkopalo tureckou demokracii a zabránilo milionům tureckých občanů si vybrat své zástupce“. Zákaz strany by se podle zpravodaje o Turecku v Evropském parlamentu Nacha Sáncheze Amora negativně promítl do vztahů mezi Bruselem a Ankarou.
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella návrh na rozpuštění HDP zvyšuje obavy EU z ústupu základních práv v Turecku. Turecké ministerstvo zahraničí však kritiky odmítlo, podle něj se vměšují do fungování tamní justice.
Strana HDP čelí dlouhodobě represím ze strany Erdoganova režimu. Prezident ji viní z napojení na organizaci Strana kurdských pracujících (PKK), která vede od 80. let ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a práva Kurdů v Turecku i dalších oblastech obývaných Kurdy. Ankara, EU i USA ji považují za teroristickou organizaci. HDP ovšem napojení na PKK odmítá.
Od místních voleb v roce 2019 také Erdoganova vláda kvůli údajnému napojení na PKK zbavila úřadu starosty z téměř všech pětašedesáti radnic, které po volbách obsadila HDP v oblastech s početnou kurdskou menšinou na jihovýchodě země, a dosadila tam své zástupce.
Už od roku 2016 je ve vězení i bývalý šéf HDP Selahattin Demirtaş, k jehož okamžitému propuštění vyzval i Evropský soud pro lidská práva (ESLP).
25. října 2020 |
