Na 78 procent respondentů podle průzkumu považuje za správné, že je možné prodat dlužníkův movitý majetek. Většina by zachovala i svobodnou volbu exekutora a možnost vymáhat dluh tak dlouho, dokud ho dlužník nesplatí, vyplývá z průzkumu STEM/MARK.
Agentura STEM/MARK průzkum uskutečnila na přelomu února a března na vzorku 1 016 lidí. |
Podle většiny účastníků průzkumu (82 procent) by měl stát pomocí zákonů zajistit, aby se věřitel dostal ke svým penězům. Naopak osm procent si myslí, že by zákonodárci měli dlužníkům dluhy odpustit.
Za neodpustitelné respondenti průzkumu považují všechny typy dluhů od výživného přes odměnu za práci až po hypotéky, spotřebitelské úvěry či poplatky za energie. Vstřícnější by byli u půjček příbuzným či přátelům, uvádí průzkum.
„Nikdo nezpochybňuje, že dluhy se mají platit. Avšak klíčové je, že člověk není v exekuci proto, že by chtěl, ale proto, že nemá na výběr,“ komentuje dílčí výsledky průzkumu odborník na dluhovou problematiku Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.
„Náš exekuční systém je dobře nastavený na lidi, kteří mají peníze a nechtějí platit. Je to nastavené tvrdě, exekutor má pravomoci a může dluh vymáhat po zlém. Ale z mého pohledu drtivá většina dlužníků neplatí, protože peníze prostě nemá. Většina lidí do exekuce spadne vědomě, protože není jiná alternativa, protože zkrátka nemají na zaplacení,“ uvádí Hábl.
Přísní Češi
Přitom jen šestnáct procent lidí podle průzkumu považuje za správné, že současná pravidla osobního bankrotu umožňují, aby byly dlužníkovi dluhy smazány i v případě, kdy z nich splatí méně než třicet procent. Ještě méně účastníků průzkumu (10,5 procenta) by podpořilo další zmírnění podmínek oddlužení v podobě jeho zkrácení z aktuálních pěti let na tři roky, jak navrhuje vláda.
Podvedený kamarád a bezbranné SVJ: Dluh zůstává, ale dlužníci jsou pryč |
Mezi respondenty průzkumu dále převažuje názor (56 procent), že by věřitel měl mít možnost dluh vymáhat až do té doby, dokud ho dlužník nesplatí. S omezením vymáhání na dobu tří let, jak navrhuje projednávaná novela exekučního řádu, by souhlasilo dvanáct procent účastníků průzkumu.
Tam, kde by splácení dluhu formou srážek ze mzdy trvalo příliš dlouho, by podle většiny respondentů (78 procent) měla být zachována možnost, aby exekutor provedl mobiliární exekuci a prodal dlužníkův zbytný movitý majetek.
„Průzkum jasně ukazuje, že většina lidí si stále myslí, že dluhy se mají platit. Výsledky se prakticky neliší od průzkumu, který na toto téma STEM/MARK dělal před dvěma lety, a to navzdory aktuální nelehké situaci. V odpouštění dluhů by lidé dnes dokonce byli ještě o něco přísnější,“ uvedl prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.
Ten míní, že postoje občanů jsou v drtivé většině případů odlišné od legislativních změn, které stát v posledních letech zavádí. „Je zřejmé, že pohled zákonodárců je v této věci velmi výrazně zkreslen zájmy a názory hrstky bojovníků za práva dlužníků, kteří jsou bohužel na rozdíl od běžných občanů a věřitelů velmi aktivní v médiích a na sociálních sítích,“ dodal Staněk.
Se změnami se otálí
Nutno poznamenat, že sama Česká asociace věřitelů je v médiích rovněž aktivní. Navíc novela insolvenčního zákona, která by dlužníkům usnadnila oddlužení, leží v Poslanecké sněmovně již od listopadu minulého roku a s jejím schválením se otálí.
Život naruby. Pandemie zavařila samoživitelce i firmě stavící veletrhy |
Zákonodárci ji sice nejprve chtěli projednat co nejdříve ve stavu legislativní nouze, od minulého roku si však na ni nenašli čas. Česká republika přitom zkrácení oddlužení z pěti na tři roky u podnikatelských dluhů musí zavést do léta tohoto roku kvůli směrnici Evropské unie.
Pokud by se lidé sami ocitli v pozici věřitele, bylo by podle průzkumu pro většinu z nich (86 procent) zásadní, aby se domohli zaplacení dluhu v co nejkratším čase a s co nejmenšími náklady. Pouze 6,5 procenta lidí by na základě průzkumu souhlasilo s tím, aby věřitel musel před započetím exekuce zaplatit exekutorovi nevratnou zálohu, jak navrhuje novela ministerstva spravedlnosti. Odměna exekutora by podle většiny lidí měla být odvislá od toho, jak dobře vykonává svoji práci, uzavírá průzkum.
Otázky jsou návodné, zní kritika výzkumu
Proti průzkumu se ohradili odborníci na dluhovou problematiku i někteří sociologové. Podle prohlášení Platformy za reformu exekucí jsou otázky v průzkumu sugestivní, čímž respondenty navádí k preferovaným odpovědím.
Platforma za reformu exekucí Sdružuje organizace Charita ČR, RUBIKON Centrum, Institut prevence a řešení předlužení, ale i organizace zabývající se právním poradenstvím jako je Frank Bold, zástupce zaměstnavatelů a některé podnikatele. |
Jako příklad Platforma uvádí otázku: „Souhlasíte s tím, aby stát snížil vymahatelnost dluhů, čímž by mohlo dojít ke zdražení některých služeb?“ Na Twitteru se proti průzkumu vymezil i přední český sociolog Daniel Prokop.
Prokop kritizuje například otázku: „Je podle Vás správné, že současné zákony umožňují, aby byly dlužníkovi dluhy smazány i za situace, kdy z nich splatí méně než 30 procent?“ V kontextu otázky přitom podle Prokopa chybí, že k odpuštění dluhů dochází po pěti až šesti letech v tvrdém procesu insolvence. V něm dlužníkům výrazně klesají příjmy a případně je jim zabaven majetek. Navíc dlužníci často, už před vstupem do insolvence, splatili část dluhů, protože jejich součástí jsou například vysoké částky za náklady vymáhání, úroky nebo sankce.
Platforma za reformu exekucí navíc varuje, že výzkumy vedené v podobném duchu mohou přispívat k manipulaci veřejného mínění a to zejména ve chvíli, kdy se v Poslanecké sněmovně změna exekuční legislativy řeší.
