Téměř každý třetí hospitalizovaný pacient s covidem nyní na Slovensku umírá. Nemocnice jedou na doraz a tolik potřební zdravotníci chybějí. Na východě Slovenska už jim pomáhají i duchovní. Jedním z nich je kněz Martin Miškuf. Spolu s pěti kolegy dochází do prešovské nemocnice.
„Chce to čas, zvyknout si na pohled na člověka, který odchází nebo je zabalený a čeká na odvoz. Ale stále je to člověk, stále je to lidská duše. Sám potom přemýšlím o vlastní smrti. Zda jsem dostatečně připravený,“ vypráví pro Denník N.
Slovensko momentálně spolu s Českem patří k zemím, které jsou další vlnou koronaviru v přepočtu na počet obyvatel nejhůře zasažené. Trhá smutné rekordy v počtu nově hospitalizovaných i mrtvých. Také vlivem britské mutace se do nemocnic dostávají lidé s těžším průběhem nemoci covid-19 a navíc stále mladší ročníky.
Antigenní testy v neděli odhalily 2 384 pozitivních, PCR testy pak 649 lidí. Zemřelo dalších 72 pacientů a celkem tak Slovensko eviduje už 6 577 obětí pandemie. Nemocnicím přitom nyní nechybí ani tak vybavení, jako lidé schopní s ním pracovat.
WHO hlásí pokles případů koronaviru. Česka a Slovenska se to netýká |
A tak přestože země disponuje celkem asi tisícovkou covidových lůžek s ventilátory a obsazených je zhruba tři sta z nich, ministr zdravotnictví Marek Krajčí minulý týden podle listu HN Online uvedl, že jich zbývá už jen dvaapadesát.
Kritický nedostatek proškoleného personálu má vliv i na koronavirové statistiky. Na Slovensku totiž údajně umírá každý druhý pacient připojený na umělou plicní ventilaci, zatímco v Německu „jen“ každý čtvrtý. „My infektologové jsme byli naučení, že jsme ti dobří lékaři, kteří umí pomoct. Poprvé jsme v situaci, že i když uděláme první poslední, může se stát, že selžeme a pacient zemře. Na toto jsme nebyli zvyklí,“ popisuje primářka prešovské infektologie Nataša Špiláková.
Její oddělení zabíralo nejdřív jedno patro nemocnice, pak dvě a teď používá čtyři. Je téměř plno. Do Prešova nyní podle Denníku N míří i pacienti z Košic a okolí, protože v Košicích už nemají nemocné kam dávat a před budovu museli přistavit chladicí přívěs. Počet mrtvých v metropoli východního Slovenska stále roste a jen za prvních osmnáct únorových dní tam covidu podlehlo 164 lidí.
Pomoci mají zdravotníci ze zahraničí
Vláda premiéra Igora Matoviče nyní žádá o zdravotníky ze zahraničí, konkrétně o deset lékařů a pětadvacet sester. „Připravuje se jedno oddělení ARO, které má být zřízené v Národním ústavu dětských chorob, kde by tito lékaři ze zahraničí mohli působit.
Vyslat 15 zdravotníků na pomoc těžce zasaženému Slovensku již slíbilo Rumunsko. Zdravotníci by měli podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka ve slovenských nemocnicích pomáhat tři týdny. Korčok Rumunsko požádal také o případné poskytnutí vakcín proti covidu-19, k čemuž se však podle něj žádná země z Evropské unie neměla.
Slovensko dostalo nabídku i od Rakouska, na výpomoc by přišli vojenští zdravotníci. Spolupracujeme s dalšími resorty,“ řekla mluvčí ministerstva zdravotnictví Zuzana Eliášová.
Slovensko zavedlo karanténu po příjezdu do země, Unii žádá o zdravotníky |
Dodala, že by se v případě potřeby mohli někteří pacienti převážet i za hranice Slovenska, například do Polska. Některé tamní nemocnice už jsou připravené Slováky přijmout. Třeba v jihopolském městě Nowy Targ.
„Pokud ta potřeba nastane, prohlašuji, že jsme připraveni Slováky podpořit. Pokud budou potřebovat přesměrovat pacienty do Polska, můžeme je léčit,“ potvrdil vojvoda Malopolského vojvodství Lukasz Kmita. Nezbytné vybavení, ochranné pomůcky pro nemocniční personál i peníze na rozšíření kapacit už do této nemocnice přemístili.
Náměstek slovenského ministra zahraničí Martin Klus minulý týden oznámil, že Polsko je připraveno vyčlenit celkem 200 míst na jednotkách intenzivní péče. Nabízí se údajně i Maďarsko. Ředitel zmíněné polské nemocnice Marek Wierzba uvedl, že pokud to bude nezbytné, zařízení je schopno poskytnout lůžka pacientům ze Slovenska do 72 hodin od rozhodnutí polské vlády. To však ještě nepadlo.
Debaty o otevírání kostelů a hádky o Sputnik
V kontrastu s touto situací ovšem Matovičova vláda nyní bude probírat i možné rozvolňování opatření, konkrétně otevírání kostelů. Podle ministra práce Milana Krajniaka (Jsme rodina) by duchovní opora mohla Slovákům v krizi pomoct. Tvrdí, že v sociálních zařízeních, do kterých za nakaženými docházejí služebníci Páně, mají klienti lepší průběh nemoci.
„Co kdybychom dovolili lidem, aby se mohli za přesně vymezených podmínek zúčastnit bohoslužeb a modlili se za všechny lidi na Slovensku? Za věřící i nevěřící. Aby nás Bůh našich otců a dědů ochránil před covidem a zbavil nás covidu co nejrychleji. Věřím, že by to pomohlo nám všem,“ píše Krajniak na Facebooku.
Přidal také jeden „ověřitelný historický příklad“. A to z roku 1710, kdy Trnavu zasáhl mor. Dlouhé měsíce „lockdownu“ tehdy podle Krajniaka nezabíraly, zoufalí občané se proto obrátili k nebi a „ve společné modlitbě prosili o pomoc Pannu Marii“. „A stal se zázrak. Od toho momentu mor skončil. Od toho momentu už v Trnavě nikdo na mor nezemřel,“ dodal.
Jeho návrhem se podle deníku Sme bude zabývat koaliční rada, zřejmě ovšem neprojde. Koaliční Svoboda a solidarita (SaS) se nechala slyšet, že by otevírání kostelů bylo v současné situaci absolutně nezodpovědné. Totéž pak na pondělní tiskové konferenci řekl i premiér Matovič.
Bývalá ministryně kultury Ľubica Laššáková, která je dnes členkou opoziční strany Hlas-SD expremiéra Petera Pellegriniho, zase nápad vnímá „jako z jiného světa“. „Nemocnice se plní těmi nejohroženějšími, ale on chce otevřít kostely, aby mezi nimi nákaza řádila dál. Nedivím se, že tato vláda nezvládá boj s pandemií. Jak by jen mohla, když víra a ideologie stojí nad vědeckými fakty a opatřeními,“ napsala.
Ve vládě jsou nyní nové neshody i kvůli přístupu k očkování. Zatímco Matovič tlačí na co nejrychlejší pořízení zásob ruské vakcíny Sputnik V, nejmenší koaliční strana Za lidi pod vedením Veroniky Remišové se postavila na odpor a trvá na tom, že vakcínu musí nejdřív schválit Evropská léková agentura. Podobný postoj pak zaujala i SaS.
Matovič tvrdí, že s ruskou stranou dohodl dodávky dvou milionů dávek Sputniku do konce června. A míní, že o ně Slovensko kvůli zbytečnému čekání a „politikaření“ nakonec přijde, což podle něj krizi jen prodlouží a další Slováky připraví o život.
Podobná rétorika v jeho případě není nová, předsedu SaS Richarda Sulíka už počátkem roku nepřímo nařkl, že má na svědomí smrt více než čtyř tisíc lidí. V pondělí se k tématu nenakoupených testů potřebných na několik kol celoplošného testování opakovaně vracel a na grafu novinářům ukazoval, že podzimní první kolo testování na šíření koronaviru zabralo.
Na úterý Matovič, který podle svých slov posledních devět týdnů strategii boje s pandemií neřídí a vše nechává na expertech, na úterý svolal schůzku s odborníky. Ti mají řešit, proč se situace na Slovensku stále zhoršuje navzdory přijatým opatřením. Tento týden se má projednávat také prodloužení nouzového stavu, proti kterému mají koaliční partneři rovněž výhrady. Bez něj však podle Matoviče čeká zemi „armageddon“.
Vakcínu Sputnik ovšem kromě Matoviče na Slovensku propagují i lidé, kteří se až dosud k očkování vyjadřovali spíše vlažně až odmítavě. Třeba předseda Směru-SD Robert Fico, který prý sám na očkování nepůjde, nebo Andrej Danko, který v loňských volbách vyvedl Slovenskou národní stranu (SNS) z parlamentu a nyní se snaží prostřednictvím národního referenda svrhnout Matovičovu vládu.
Slovensko se potýká s nárůstem případů nákazy i úmrtí:
1. února 2021 |
