„Tálibán musí omezit násilí, jednat v dobré víře a splnit svůj závazek - ukončit spolupráci s mezinárodními teroristickými skupinami,“ uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg před nadcházející schůzkou ministrů obrany, kde mají spojenci rozhodnout o dalším postupu v Afghánistánu.
Stoltenberg vyzval Tálibán, aby omezil útoky na civilisty a daleko intenzivněji se věnovalo mírovým jednáním s vládou v Kábulu.
Češi v AfghánistánuČeská armáda může podle schváleného mandátu vyslat letos do země maximálně 205 vojáků. V současnosti jich tam působí do stovky. V Kábulu pracuje velitelství úkolového uskupení zajišťující podmínky pro nasazené české jednotky, polní chirurgický tým a jednotka Vojenské policie. Několik vojáků pak působí na velitelstvích mise v Kábulu a základně Bagrám, jejíž ochranu čeští vojáci do loňského roku zajišťovali. |
Žádná členská země NATO podle něj nechce zůstat v Afghánistánu déle, než je nutné. „Neodejdeme ale dříve, než nastane ten správný čas,“ prohlásil.
Ministři obrany podle něj pečlivě posoudí situaci v zemi. Mírová jednání jsou podle jeho slov příliš křehká a předčasný odchod by mohl zhatit významný pokrok, který se v zemi podařil. Cíl podle Stoltenberga zůstává stále jasný - Afghánistán by se už nikdy neměl stát pro teroristy bezpečným útočištěm, odkud by mohli podnikat útoky po celém světě.
„Míra násilí zůstává nepřijatelně vysoká. Včetně útoků Tálibánu na civilisty,“ uvedl Stoltenberg.
Podle mírové dohody mezi USA a Tálibánem z loňského února by měli Američané i spojenci z NATO stáhnout své jednotky ze země do 1. května. NATO má v Afghánistánu zhruba 10 tisíc vojáků. Přibližně čtvrtinu tvoří Američané. Podílí se především na výcviku afghánských bezpečnostních sil.
Administrativa nového amerického prezidenta Joea Bidena už avizovala, že by se rychlé stažení amerických vojáků, nařízené předchozím šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, mohlo odložit zhruba o půl roku.
Tálibán před schůzkou ministrů vyzval, aby Aliance stažení svých vojsk ze země dokončila podle plánu.
Afghánistán nekončí. Západ financuje armádu a opatrně věří v mír |
„Naším vzkazem pro nadcházející ministerské zasedání NATO je, že pokračování války není v našem ani ve vašem zájmu. Každý, kdo bude usilovat o prodloužení válek a okupace, za to ponese následky, stejně jako v minulých dvou desetiletích,“ uvedlo radikální hnutí ve svém prohlášení.
Vláda Tálibánu byla svržena v roce 2001 poté, co odmítla vydat šéfa al-Kájdy Usámu bin Ládina, hlavního strůjce teroristických útoků na USA z 11. září. I po devatenácti letech ale islamisté Tálibánu ovládají podstatnou část Afghánistánu, podílí se na obchodování s drogami, kriminálních aktivitách a útočí na afghánské bezpečnostní síly i civilisty.
