„V tomto stádiu jsme neučinili žádné konečné rozhodnutí o budoucnosti naší přítomnosti,“ uvedl Stoltenberg po jednání s ministry. Podle generálního tajemníka se budou spojenci o postupu „v následujících týdnech“ dál radit. Než padne „konečné rozhodnutí“ o osudu mise, je podle Stoltenbegra třeba situaci v Afghánistánu ještě posoudit.
Spojené státy v loňské dohodě s Tálibánem uzavřené v Dauhá přislíbily, že do letošního května z Afghánistánu stáhnou všechny své vojáky výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. V případě odchodu USA by zemi opustili i vojáci dalších zemí NATO.
Stoltenberg ve čtvrtek ale řekl, že je třeba situaci v Afghánistánu ještě posoudit, než padne „konečné rozhodnutí“ o osudu mise. „Neexistují tu jednoduché možnosti,“ zdůraznil. „Pokud zůstaneme i po prvním květnu, hrozí, že to vyvolá další násilí, další útoky na naše jednotky... Ale když odejdeme, hrozí, že přijdeme o to, čeho jsme dosáhli,“ dodal.
Podle agentury DPA je po čtvrtečním jednání prakticky jisté, že alianční vojáci ve středoasijské zemi zůstanou i po 1. květnu. Jak dlouho mise potrvá, ale jisté není.
Podle Stoltenberga musí radikální hnutí Tálibán omezit útoky, zpřetrhat vazby s teroristy a více energie věnovat mírovým jednáním s vládou v Kábulu.
V Afghánistánu je zhruba 10 000 vojáků NATO a partnerských zemí. Asi 2 500 z nich jsou Američané. V Afghánistánu jsou nasazeni i čeští vojáci, od letošního roku jich tam na základě mandátu schváleného českou vládou a parlamentem může být do 205. Loni česká armáda ukončila ostrahu spojenecké základny Bagrám.
Podle původního plánu by mělo NATO ze země odejít do konce dubna. Český ministr obrany Lubomír Metnar uvedl, že se bude možné z Afghánistánu stáhnout až poté, co radikální hnutí Tálibán uzavře příměří či dohodu s afghánskou vládou.
Tálibán v Afghánistánu vládl v letech 1996 až 2001. V říjnu 2001 zahájily USA a Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na afghánský režim. Byla to reakce na zářijové teroristické útoky z téhož roku na New York a Washington spáchané organizací Al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001.
Generální tajemník NATO ve čtvrtek také oznámil, že aliance posílí svou výcvikovou misi v Iráku. Místo současných 500 vojáků jich budou v zemi 4 000. Působit budou i mimo Bagdád. Stoltenberg zdůraznil, že je aliance v Iráku přítomna na základě žádosti vlády premiéra Mustafy Kázimího.
Podle Metnara se nyní vedou jednání o početním zastoupení jednotlivých zemí v irácké misi. „Mandát pro roky 2021-22 schválený vládou a parlamentem nám umožňuje vyslat do země až 80 českých vojáků,“ uvedl ministr.