„Jen kvůli zrušení superhrubé mzdy jsou dopady do rozpočtu Brna ve výši asi 960 milionů korun,“ říká Markéta Vaňková (ODS) v obsáhlém rozhovoru pro MF DNES.
Jak jste smířena s tím, že zrušení prošlo i díky hlasům ODS?
Já se na to samozřejmě musím dívat dvěma pohledy. V tuto chvíli je pro mě důležitější pohled primátorky, tedy osoby, která má zajistit rozvoj města. Vnímám tak negativní dopady do rozpočtu a nejsem potěšena, že dochází k propadům daňových příjmů. Na druhou stranu ve vztahu k občanům si myslím, že to byl vhodný krok. Jako pravicová politička jsem zastánkyní toho, že by daně měly být co nejnižší. To odpovídá i hlasování mých kolegů z ODS v Poslanecké sněmovně.
Jak byste tedy hlasovala, pokud byste jako primátorka byla poslankyní?
To vám nedokážu říci. Jsem ráda, že jsem se do takové situace nedostala.
Mluvila jste s předsedou ODS Petrem Fialou, že bude mít schválení snížení daní dopad na rozpočet Brna i osud strategických projektů města, odkud sám pochází?
Samozřejmě, že jsem s ním o tom hovořila.
Jak reagoval?
Reagoval v tom smyslu, který jsem teď popsala. Z našeho pravicového pohledu je to správné rozhodnutí, nicméně jsem chtěla, aby se podařilo prosadit kompenzaci. Nechtěla jsem po něm, aby přestal podporovat zrušení superhrubé mzdy.
Myslíte, že by kompenzace byla ve sto procentech a dorovnala ten výpadek? Já si to nedokážu představit.
Bohužel jsem si téměř jistá, že by to ve sto procentech nebylo. Jako Brno budeme rádi za jakoukoli částku, která nám bude v rámci kompenzací poskytnuta.
O kompenzacích se jedná, stejně tak o škrtech ve výdajích státu. Pokud se celostátní politici nedohodnou na kompenzacích a úsporách a Senát vrátí daňový balíček Sněmovně, měla by pro něj ODS znovu hlasovat?
To je velmi hypotetická otázka. Těch variant, které Senát bude mít k dispozici, je velké množství…
...ale téměř jistě se balíček vrátí do Sněmovny, protože proti původní schválené verzi vystupují i senátoři za ODS.
Proto předpokládám, že ze Senátu vzejde varianta, která bude určité kompenzace obsahovat, a pevně věřím, že poté Sněmovna schválí návrh Senátu.
Mluví se i tom, že by v balíčku zůstala také zvýšená sleva na poplatníka, která prošla až při sněmovním hlasování. Pokud by byla sleva obsažena i v senátním návrhu, je to pro vás něco, kvůli čemu by už ODS ve Sněmovně neměla pro daňový balíček hlasovat?
Propad kvůli zvýšené slevě nemáme zohledněný v návrhu rozpočtu, byla bych proto ráda, kdyby takový návrh schválen nebyl. Záleží ale na tom, jaké usnesení přijme Senát, a pak je to na rozhodnutí jednotlivých poslanců ODS.
Jste členkou ODS, tak si o tom asi něco myslíte.
To rozhodně, ale naštěstí nejsem poslankyní, protože bych před takovým složitým rozhodnutím nechtěla stát.
Ale Brňané by asi rádi věděli, co si o tom myslí jejich primátorka, případně jak by se v takové pozici zachovala. Nejste pro ně tak trochu nečitelná?
To musí říct Brňané, jestli jsem pro ně čitelná, nebo ne. Já si myslím, že jsem to řekla na začátku poměrně jasně. Coby primátorka to vnímám jako velmi negativní...
...a jako politička ODS s tím souhlasíte, takže jako Brňan teď nevím, co si opravdu myslíte, jaké verzi mám vlastně věřit. Mám tady od vás dva rozdílné postoje.
Ale ony se nám ty postoje přece spojují, protože jsem řekla, že bych byla pro zrušení superhrubé mzdy za předpokladu, že výpadek bude kompenzován.
...což bude téměř jistě jen částečně.
A myslím, že to je poměrně jasný postoj.
Jak vnímáte rodící se koalici ODS, TOP 09 a KDU-ČSL do sněmovních voleb, když se neshodnete ani na tak základní věci, jako jsou daně?Obecně si myslím, že bylo dobré rozhodnutí se spojit. Tyto tři subjekty mají k sobě blízko, na druhou stranu je evidentní, že nemůžou mít stejný program, protože pak by nebyl důvod mít tři subjekty, ale stačil by jen jeden. Je jasné, že se v nějakých otázkách shodovat nebudou, ale myslím, že by k těm názorovým neshodám mělo docházet v oblastech, které nejsou tak zásadní jako právě daně. Neshoda zrovna na této oblasti není ideální, na druhou stranu si myslím, že se hned na začátku spolupráce prověří, jestli je do budoucna možná, nebo ne. Pokud se podaří těmto třem stranám přestát tento okamžik, kdy v takto zásadní věci nebyly jednotné, tak spolupráce vydrží nejen do sněmovních voleb, ale i po nich.
Nebyla chyba jít od memoranda hlavních tváří stran k programu, tedy opačně než dnes postupují Piráti a hnutí STAN?
Já bych to nenazvala chybou, bylo to rozhodnutí, které bude mít nějaký další vývoj. Obě ty varianty mají svá pro a proti.
Neskřípe to i ve vaší brněnské koalici, když představitelé ostatních stran nehlasovali pro schválený daňový balíček?
Naše vztahy to určitě nenarušilo. Mám pocit, že jsme byli nuceni se vyrovnat se situací, která obecně není dobrá.
To koaličním partnerům nevadí, že jste jako ODS ve Sněmovně připravili rozpočet Brna o 960 milionů?
Asi by to byl spíš dotaz na koaliční partnery, aby se k tomu mohli vyjádřit sami za sebe, ale já mohu říct, že jsem z jejich vyjádření nic takového nepocítila.
Jaké vlastně teď očekáváte vztahy s novým vedením kraje? Bude to lepší, než když bylo v čele ANO?
Musím říci, že i spolupráce v předchozím období byla z mého pohledu na dobré úrovni. Komunikovali jsme, vycházeli jsme si v řadě věcí vstříc, myslím si, že je na co navazovat. Předpokládám, že spolupráce bude bezproblémová.
Mířil jsem k tomu, že tam vznikla téměř stejná koalice jako na brněnském magistrátu. To se i lépe domluvíte, když tam budou sedět zástupci stejných stran, včetně vaší ODS?
Znovu opakuji, že i tu předchozí spolupráci považuji za dobrou, a věřím tomu, že i ta budoucí bude velmi přínosná.
Myslíte si, že se díky tomu, že tam sedí zástupci stejných stran, dokážete domluvit na větší spolupráci? Třeba na větším financování strategických projektů města, než to bylo s bývalým hejtmanem Bohumilem Šimkem, kdy on se jednu dobu vymezil proti tomu, jak se vyvíjela jednání kolem hokejové haly?
Nemyslím si, že je reálné, aby kraj dával výrazně více peněz na strategické projekty města. Je to dáno jeho rozpočtem, který je na tom ještě hůř než ten brněnský. Budu ráda, když na nich bude participovat, ale musíme počítat, že v poměru prostředků, které bude vynakládat kraj a město, bude Brno vždy dávat výrazně více.
Co se začne do konce volebního období alespoň stavět? Těžko bude za dva roky něco hotové. Dnes je přitom Brno spíš jen městem studií a vizualizací.
Pevně věřím, že až budeme končit volební období, nezůstane jen u studií, jak tomu bylo, když jsme do vedení města přišli. Předpokládám, že se začne stavět Janáčkovo kulturní centrum, stejně tak věřím tomu, že začne růst sportovní areál v Anthroposu, a taky pořád věřím, že se začne stavět multifunkční hala.
Janáčkovo kulturní centrum se mělo podle vašeho vyjádření stavět už letos o prázdninách, pak to byl rok 2021 a teď se mluví o březnu 2022... Ani já nemám radost, že se právě tato stavba neustále odkládá. Termíny jsou tam dlouhé. V tuto chvíli se zpracovává projektová dokumentace pro provedení stavby, následně se bude soutěžit zhotovitel. Naopak u multifunkční haly postupujeme velmi rychle a podle harmonogramu. Předpokládám, že v polovině příštího roku budeme mít na halu stavební povolení.
U Janáčkova kulturního centra také dost vzrostly náklady. Původní odhadovaná suma byla 1,3 miliardy korun, nyní je to kolem 2,5 miliardy. Stát by měl přispět částkou 600 milionů, kraj 100 milionů, takže pro Brno se investice vyšplhala už na dvojnásobek původní sumy. Bude na to mít?
Při tvorbě rozpočtu na příští rok jsme vedli složité debaty obecně k velkým investičním akcím a dospěli jsme k závěru, že Janáčkovo kulturní centrum je projekt, ve kterém chceme pokračovat a pro který ty peníze v rozpočtu budou.
Takže i 1,2 miliardy nebo jakákoli částka, na kterou se to z původních 600 milionů vyšplhá?
Záleží, s jakou cenou vysoutěžíme zhotovitele, ale je to projekt, ve kterém chceme pokračovat a dokončit ho.
Myslíte, že kraj či stát by mohly příspěvek zvýšit?
Řešila jsem to na setkání s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem a vyjádřil se tak, že navyšování částky nevidí reálně. A já nevidím ani možnost, že by se do financování zapojil někdo další. S jedinou výjimkou, a to jsou varhany, pro něž plánujeme uspořádat sbírku.
Koncertní sál tedy chcete stavět, na druhou stranu jste nedávno prohlásila, že chcete jednat o převodu Národního divadla Brno pod stát. Má to logiku, když jednu instituci chcete převést a jiný objekt stavíte?
Já v tom nevidím žádnou nelogiku. Brněnská filharmonie má podobné postavení jako Národní divadlo Brno, má tedy regionální přesah, což ale neznamená, že nechceme tuto instituci rozvíjet. Úvahy, že by i filharmonie mohla spadat pod stát, by byly namístě, nicméně si nemyslím, že je to reálná varianta. Vždy když se mluvilo o převodu na stát, byla řeč o brněnském národním divadle.
U projektů, které chcete začít stavět, jste nezmínila atletickou halu. S její stavbou už nepočítáte, když vám stát zatím neslíbil příspěvek, který požadujete?
Nemůžu říct, že s ní nepočítám, naše stanovisko je stále stejné. Atletickou halu jsme schopni realizovat, když dostaneme výrazně vyšší příspěvek státu.
Jak se tedy posunula jednání o požadovaném příspěvku 300 až 350 milionů?
Pan Hnilička (šéf Národní sportovní agentury Milan Hnilička – pozn. red.) nám vždy poví, že se již chystá vypsání předmětných dotačních titulů, nicméně stále nejsou, a tak musíme čekat. Pak teprve uvidíme, jestli by financování atletické haly bylo možno zajistit z těchto dotačních titulů, nebo případně jestli by k tomu bylo přistupováno individuálně.
Co byste vyzdvihla, že se za uplynulé dva roky vedení Brna v čele s ODS podařilo uskutečnit, vyjma rozšiřování modrých zón?
Zmínila bych tramvaj Plotní, která bude ukončena v roce 2021, dále projekt tramvajové trati do kampusu, který začal až za našeho volebního období, což je zcela zásadní investiční akce. Dále bych zmínila rozšiřování velkého městského okruhu na Žabovřeské. Jde o akci s velkým přispěním Ředitelství silnic a dálnic, ale město na ní také participuje. Dokončila se také výstavba bytových domů na Vojtově, cyklostezka na přehradě a za velký úspěch považuji, jak pokračuje příprava multifunkční haly nebo Janáčkovo kulturní centrum.
Ale tyto dvě velké stavby jsou stále jen ve fázi vizualizace, nikoli výstavby, tedy není zatím ten hmatatelný výsledek, který by Brňan viděl.
U obou těchto projektů věřím, že jejich realizace začne v průběhu volebního období. A pak také považuji za úspěch, že dodržujeme harmonogram přípravy nového územního plánu poté, co se několik dlouhých let nic nedělo. Pevně věřím, že bude hotový v červnu 2022.
Jak chcete odvrátit, aby nebylo vaše vedení vnímáno jako to, které pohřbilo MotoGP?
Pokud k tomu skutečně dojde, tak s tím asi nejde nic dělat, když jsem v tuto chvíli primátorka. Na druhou stranu jsem přesvědčena o tom, že jsou dnes relevantní důvody, aby se za podmínek, které jsou nastaveny, v pořádání nepokračovalo. Když zvážím situaci, že teď naše městská společnost Veletrhy Brno, která má tradici a je také mezinárodně známá, zejména strojírenským veletrhem, potřebuje finančně pomoci, tak je pro mě na prvním místě před MotoGP, kde to vynakládání prostředků nevidím teď jako úplně vhodné.
Těmi podmínkami myslíte mimo jiné opravu dráhy?
Mimo jiné, ta je zamýšlena teď na jeden ročník…
...protože další nejsou pod smlouvou.
Přesně tak. Kdybychom měli zasmluvněné i další pětileté období, tak by ta oprava dávala smysl, ale byly pro nás neakceptovatelné podmínky i ze strany Dorny, kdy poplatek za těch pět let by činil více než jednu miliardu korun.
Váš předchůdce Petr Vokřál tvrdí, že jste dostatečně intenzivně nejednali, ať se státem, nebo s Dornou, aby byly podmínky pro Brno výhodnější. Podobně mluvila i šéfka Automotodromu Ivana Ulmanová. Jak to vnímáte?
Myslím, že jsme vyjednávali dostatečně. Dorna opakovaně deklarovala, že výše poplatku je nezměnitelná. Jediné, co se dalo vyjednat a s čím jsme plánovali pracovat, byla možnost reklamy. V lednu jsme počítali, že díky reklamě budeme schopni získat příjmy, které umožní pořádat MotoGP, ale vzhledem k tomu, jaká je situace a že v tuto chvíli nejsou firmy, které by chtěly takové částky investovat do sponzoringu, tak to nevidíme reálně.
S premiérem Babišem, vládou či ministerstvem pro místní rozvoj jste o situaci s MotoGP jednali? Třeba ministryně Dostálová Brnu vyčetla špatnou komunikaci.
Opakovaně jsme se na stát obraceli, aby se stal součástí pořadatelského spolku. Vždy na to přišla negativní reakce a bylo obecně deklarováno, že se závody konají v Brně a Jihomoravském kraji a že stát na ně přispěje, ale že ten příspěvek považuje za dostatečný.
Jinými slovy se vám nepodařilo přesvědčit stát, že hlavní příjmy, kterými jsou daňové výnosy, má z této akce stát, nikoli Brno a kraj.
Tyto argumenty bohužel představitelé státu neakceptovali.
Když ještě zůstanu u MotoGP, zaujalo mě vaše vyjádření ke smlouvě s Automotodromem ohledně opravy okruhu, kdy se nechcete jako právnička držet smlouvy, kterou jste sama podepsala. Ostatní vaše podpisy také berete jen tak nezávazně?
To samozřejmě neberu, ale v tomto případě je to vysvětlení jednoduché. Vlastníkem okruhu není spolek.
Ale ve smlouvě jste se zavázala, že opravy hradí pořadatelský spolek.
Je to nějaké ustanovení, které bylo sjednáno v roce 2015 primátorem Vokřálem a hejtmanem Haškem. To bylo na pět let. To, že se to vztahuje i na další rok, je výsledkem toho, že kvůli koronaviru se původní období prodloužilo o jeden rok.
Ale byla uzavřena nová smlouva, pod kterou je váš podpis.
Ale smlouva je v téměř totožném znění. Neměla jsem ani jinou možnost, protože s Automotodromem nešlo vyjednat jiné podmínky. Ve stejné době jsme uzavírali dodatek s Dornou a já si nedovedla představit, že bychom neměli sjednaný nájem okruhu. Nezbylo nic jiného než uzavřít stejnou smlouvu, jinak bychom neměli kde závod jet.
ODS se také dotýkají dvě kauzy prošetřované policií a u soudu. Tou, která je dál, je Stoka, kde je obžalovaný zastupitel ODS Brna-sever Jiří Hos. Ten byl dokonce nedávno i v pátrání jako pohřešovaný. Nepoškozuje značku ODS? Měl by být dál členem?
Když je někdo trestně stíhán, nepůsobí to dobře a v tomto smyslu to může poškozovat dobré jméno strany. Je to ale na osobním rozhodnutí každého člověka, jak se zachová, když se dostane do takovéto situace. V tomto případě mohu říct, že pan Hos pozastavil členství v ODS.
Druhá kauza, kvůli níž byla razie letos v srpnu na radnici Brna-střed a která se i osobně dotýká vás, je případ kolem někdejšího starosty Rojetína Pavla Hubálka. Vy i vaši kolegové z ODS jste byli na policii. Jak se tato kauza vyvíjí, a byla jste ještě znovu na policii či u jiných orgánů kvůli tomuto případu?
Jsem ráda, že jsem po téměř roce a půl, co bylo podáno trestní oznámení vůči panu Hubálkovi za křivé obvinění, mohla policii v rámci podání vysvětlení říci svoji verzi. Od té doby jsem nebyla nikým kontaktována. Jaký je další vývoj, z tohoto důvodu ani nevím.
