Třicítka předních firem podnikajících v oblasti pořádání hromadných kulturních akcí založila Asociaci hudebního průmyslu České republiky. Ta sdružuje organizátory, prodejce lístků, technické firmy zajišťující ozvučení a osvětlení nebo zdravotníky a security i společenská místa a haly pro kulturní akce.
Vláda a úřady po letním rozvolnění opět přistupují k razantním omezením kulturních akcí i shromažďování všeobecně. Přežijete zimu?
Musíme přežít. Otázka je, jak přežijeme. Dlužíme to nejen naší dobré historii, ale i fanouškům. Větší a velké koncerty nikdo nezakázal teď, ty jsou zakázané již od března. V příštích měsících se na tom evidentně nic nezmění. My chápeme, že epidemie covidu-19 je celosvětovou záležitostí. Chápeme i epidemiology, kteří vládám doporučili razantní opatření.
Už v oboru někdo skončil?
Museli jsme se už rozloučit s mnohými kolegy. Část z nich si musela najít jiný zdroj obživy. Část z nich se snaží tlačit tu pomyslnou káru dál, hledají pro koncerty nové termíny, komunikují s fanoušky. Obávám se ale, že mnoho z nich si bude muset najít úplně jiný obor a už nikdy se do kulturní branže nevrátí. Náklady vložené do akcí, které se buď úplně zrušily, nebo přesunuly, jsou přitom obrovské. Někdo si to možná neuvědomuje, ale v živé kultuře u nás pracuje 150 tisíc lidí.
Robert Porkert (55)
|
Kolik peněz ročně díky nim státu plyne?
Jenom na přímém DPH a vstupech jsou to miliardy. Odhadujeme, že v normálním období bez pandemie se ročně v České republice prodají vstupenky na živou kulturu za 6–7 miliard korun. Na daních od umělců, firem a přidruženém byznysu jsou to stovky milionů pro stát. Často se hovoří o tom, že nějaká sportovní akce podporovaná státem na sebe připoutá přidružená odvětví. Lidé se sjedou na místo a utratí peníze. To všechno platí pro velké hudební akce. Spotřeba je obrovská a plní státní pokladnu. Letos se bohužel státní pokladna pomocí živé kultury nenaplní, ale je v zájmu státu, aby byl tento významný příjem zachován. Prostě by měl investovat.
Sám zdůrazňujete, že se jedná o komerční kulturu. Nadto, stát zavedl programy Anticovid, umělci navíc dostali zvláštní podporu skrz program Covid Kultura.
To však ani zdaleka nestačilo. Na začátku to vypadalo jako nadějný program pro okamžitou pomoc živé kultuře, která byla ze dne na den zastavena a zakázána. Bylo na to vyčleněno 900 milionů, většina z nich se však kvůli špatnému zadání stejně nevyčerpá. Česká vláda vyjednala v Bruselu myslím přes 120 miliard na pomoc ekonomice a nejpostiženějším oborům. Přepravní společnosti, cestovní ruch nebo hoteliérství jsou v krizi, ale nějak, byť omezeně, mohly fungovat. Větší kulturní akce ale stojí úplně, tam je podnikání téměř zcela znemožněno. To je třeba si uvědomit.
Lidé se bez takových akcí na čas dokážou obejít. Nemyslíte si, že se mění i obchodní model živé kultury? Hudba se dříve šířila přes kazety a desky, dneska je to streamovací služba.
Už za starověku platilo, že lidé potřebují mimo práci i hry. V našem případě tím myslím kulturu a zábavu. Představa, že si doma v obýváku pustím hologram a ten mi zahraje písničku na přání, je scestná. Kulturní událost je unikátní svojí jedinečností, tím, že při ní můžete být a s někým ten okamžik sdílet. Tohle virtuální svět nenahradí. Stejně jako DVD nezahubily kina nebo internet tištěné noviny, časopisy. Živá kultura nezmizí. Když ji necháme na čas padnout, ztratí na tom všichni. Rolling Stones nepřijedou na zelenou louku. Česko si za třicet let vybudovalo jméno místa, kam jezdí hudební špičky. Byla by obrovská škoda o tohle přijít.
Co tedy chcete?
Naším cílem je, abychom se při jednání s jednotlivými ministerstvy a potažmo s vládou už nechovali jako solitéři. Aby si vláda uvědomila, že i komerční kultura má problém a její organizátoři vidí věc podobně. My jsme po státu nikdy nechtěli žádnou dotaci, žádnou subvenci, nikdy jsme nepotřebovali pomoc. Naopak stát zjistil, že komerční kultura je pro něj zajímavý příjem. My nechceme nic jiného, než aby nás stát teď podržel, a až se situace zase vrátí k normálu, státu se to vrátí.
Předpokládám, že o tom jednáte s ministerstvem kultury.
Ministerstvo kultury podporuje jenom tu kulturu, která si na sebe nevydělá. Pomoc komerční živé hudbě teď spadla do klína ministerstvu průmyslu a obchodu. My si myslíme, že by to mělo do budoucna řešit ministerstvo kultury. To se k nám, komerčním subjektům, nehlásí. Ačkoli ministr Lubomír Zaorálek se při vypsání první výzvy mediálně hlásil o zásluhy. Jsme toho názoru, že kultura je jen jedna, bez ohledu na to, zda je komerční, či nezisková. Měla by mít jedno ministerstvo, které jí bude pomáhat.
Prymulův dvoutýdenní scénář: stop pro kulturu a zavření druhých stupňů škol |
Pomohl vám i resort financí, který snížil DPH na kulturní akce na deset procent.
Ano, ale to platí pro nově prodané lístky, po 1. červenci 2020. Na ty prodané na akce, které se uskuteční nejdříve příští rok, stát vybral víceméně zálohově patnáct procent. Ty vstupenky byly prodány před změnou zákona. Pokud se ale akce neuskuteční, například z důvodu krachu promotéra, stát bude nucen vybrané DPH vrátit v plné výši. My chceme, aby se zdanitelné plnění z prodeje vstupenek posunulo až k datu uskutečnění akce.
Chcete tedy, aby stát vrátil pořadatelům akcí vybrané DPH?
Pro nás je to dlouhodobě přijatelnější varianta. Pomohlo by nám to překlenout tuhle šílenou dobu a stát na konci opět vydělá. Nyní jsme vážně v situaci, kdy mohou mnozí v komerční živé kultuře skončit.
V evropských zemích srovnatelných s Českou republikou je tomu s DPH jinak?
V Polsku je to osm procent, v Německu osm, v Belgii a Švédsku šest, a v Lotyšsku dokonce 0. Hovoří se o tom, že by daň z přidané hodnoty na kulturní akce mohla celoevropsky klesnout až na nulu.
