Hana Zelená je lékařským garantem mikrobiologických vyšetření, mezi něž patří i diagnostika SARS-CoV-2, ve Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě. Pozornost na sebe upoutala názory, že testování lidí bez příznaků nemá smysl a že vyšetření PCR bez klinického kontextu je bezcenné, neboť přináší zkreslené výsledky.
Na tom, co řekla, trvá. PCR testy sice považuje při testování virů za nenahraditelné, ale upozorňuje na jejich vysokou citlivost, a tedy riziko kontaminace, i další nevýhody.
„Test PCR neříká nic o tom, zda je ve vzorku skutečně přítomen infekční virus, tedy zda je člověk infekční pro okolí. Lidé infikovaní virem SARS-CoV-2 mají pozitivní test několik týdnů až měsíců, pokud jsou ale bez nebo mají jen lehké příznaky, obvykle nejsou nakažliví déle než týden. Proto by výsledky testů měl vždy interpretovat lékař v kontextu klinického stavu pacienta. SARS-CoV-2 není jediný mikroorganismus způsobující infekce dýchacích cest. Proto by měl i o konkrétních vyšetřeních vždy rozhodovat ošetřující lékař,“ vysvětluje odbornice na viry Hana Zelená.
To vše jsou důvody, kvůli nimž je proti plošnému testování kontaktů vytrasovaných hygieniky. A ne jediné.
„Masivní testování bezpříznakových osob považuji za neefektivní, protože mezi pozitivními osobami je nepochybně významný podíl těch, kteří infekci prodělali v minulosti a reálně již nejsou pro okolí nakažliví. Na základě jejich klinicky bezvýznamné pozitivity jsou ale testovány další kontakty, umisťovány do karantény a tak to může jít donekonečna,“ říká lékařka.
V pátek přibylo v Česku 8 618 případů covidu-19. Je to čtvrtý rekord v řadě |
Podotýká, že s šířením viru v populaci bude náhodně zachycených klinicky bezvýznamných pozitivit přibývat. Doba PCR pozitivity bez nakažlivosti je totiž delší než doba pozitivity s infekčností. „Otázkou je, zda masivní testování bezpříznakových osob skutečně povede k významnějšímu poklesu šíření? Zatím to tak nevypadá. Čím dál víc pozitivních lidí neví, kde a jak se nakazili. Myslím si, že efektivnější by bylo testovat jen osoby s příznaky onemocnění,“ míní Zelená.
Opatření proti šíření viru považuje víc za otázku politickou než medicínskou. „Kdybychom chtěli, aby se už nikdo nenakazil, museli bychom vše zavřít, zakázat, všechny izolovat. Druhý extrém je nechat vše volně a čekat, jak to dopadne. Jak by to dopadlo, nikdo neví. Prakticky všechny prognózy učiněné v jarních měsících selhaly. V reálném životě musíme volit mezi těmito dvěma extrémy, pečlivě vyvažovat přínosy a rizika restriktivních opatření. A ta rizika nejsou zanedbatelná. Teprve až se budou jednou sčítat škody, uvidíme, jaké to nakonec bude mít dopady na zdraví a společnost. Myslím, že velké. Rozhoduje se ale nyní. A mělo by to být na základě konsensu odborníků z různých oblastí života, nejen epidemiologů, aby restrikcemi nedošlo ve společnosti k větší škodě než užitku, dodává.
„Lékaři by na sebe neměli křičet přes média“
Ze současné situace, kdy lékaři zveřejňují různé protichůdně znějící výzvy, včetně epidemiologů, kteří nabádají ostatní lékaře, aby se zdrželi komentářů ke koronaviru, radost nemá.
„Především mě mrzí, že se mezi lékaře takto vráží klín. Polarizujeme se tím nejen my, ale celá společnost. Naprosté většině lékařů jde přitom zcela jistě o dobrou věc: o zdraví pacientů. Ale každý to vidí ze svého úhlu pohledu, proto se mohou názory lišit. To samo o sobě je důkazem toho, že nic není jednoznačné. Spíše bych se přimlouvala za širší kultivovanou diskuzi mezi lékaři napříč všemi odbornostmi, pokud možno mimo pozornost médií. Myslím si, že každý k tomu má co říct, nikdo nemá na koronavirus monopol. Dříve takovéto diskuze probíhaly na odborných konferencích. Dnes jsou konference povětšinou zrušeny, a tak na sebe „křičíme“ přes média. A to je špatně. Lidé jsou z toho zmatení,“ říká viroložka.
„Roušky mohou pomoci, ale nošení má i svá rizika“
Zcela jednoznačný není ani její pohled na přínos povinného nošení roušek. Netají, že názory změnila časem.
„Původně jsem si myslela, že nošení roušek by mohlo být efektivní a užitečné. Ale z informací v odborném tisku vyplývá, že to není tak jednoznačné. Oficiální dokument na webu Světové zdravotnické organizace (WHO) o rouškách říká, že na základě dosud provedených studií v současné době neexistuje žádný přímý důkaz o efektivitě používání masek zdravými lidmi v komunitě k zabránění přenosu respiračních infekcí včetně covid-19,“ odkazuje Hana Zelená na dokument z června 2020, který lze dohledat na stránkách WHO stále.
„Osobně si myslím, že při správném použití, jejich časté výměně, a pokud se jedná o profesionální zdravotnický materiál, tak zřejmě do jisté míry mohou roušky pravděpodobnost přenosu infekce snížit,“ říká lékařka. Ale s tím, že je třeba vidět i rizika jejich použití, která jsou také známa a v dokumentu WHO vyjmenována.
Podle ní je nutné přínosy a rizika zvažovat vždy dříve, než něco direktivně nařídit a vyhrožovat sankcemi. „Zhoršená cirkulace vzduchu pod rouškou je neoddiskutovatelná. Například při sportu je jejich použití nemyslitelné, jelikož sportovec potřebuje více kyslíku. A pro některé nemocné lidi se zhoršenou funkcí plic nebo srdce představuje i běžná chůze námahu srovnatelnou se sportovním výkonem zdravého sportovce. Přesto ani tito lidé nejsou zbaveni povinnosti nosit roušku, a to je podle mého názoru chyba,“ dodává ostravská mikrobioložka.
