Objem dluhu z úvěrů na bydlení se meziročně zvýšil o 133 miliard Kč a poprvé překročil dva biliony korun. Na konci června mělo hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření 1,1 milionu lidí. Počet lidí s úvěrem na bydlení se tak už šesté čtvrtletí v řadě snížil. Proti minulému čtvrtletí se snížil o více než tisíc lidí a meziročně o více než 8 000.
Meziroční pokles zaznamenala většina krajů. Nejrychleji se počet klientů s tímto typem úvěru snížil na Vysočině a ve Zlínském kraji. Mezi kraje, ve kterých se počet klientů meziročně zvýšil, patří Středočeský kraj, Praha a Plzeňský kraj.
Lidé v Evropě zchudnou a zaplaví dluhové poradny, čekají experti |
Zatímco počet lidí s úvěrem na bydlení se snižuje, celkový objem dluhu z těchto úvěrů roste. Na konci druhého čtvrtletí se meziročně zvýšil ve všech krajích, nejrychleji v Plzeňském kraji a na Vysočině, a to o osm procent.
Počet neplatičů klesá
Objem nespláceného dluhu dosahoval 30,7 miliardy korun, meziročně se snížil o 611 milionů. „Za poklesem nespláceného dluhu stojí především stále dobrá platební morálka u úvěrů na bydlení. Ohrožený dlouhodobý dluh se meziročně snížil o 688 milionů Kč na 8,6 miliardy korun. Objem nespláceného dluhu z úvěrů na spotřebu se naopak poprvé po mnoha letech meziročně zvýšil o 57 milionů na 22,1 miliardy korun. A to i v situaci, kdy počet lidí, kteří tento dluh nesplácejí, stále klesá,“ uvedl ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Na konci června nesplácelo v ČR úvěry na spotřebu 191 tisíc lidí, o 11 procent méně než o rok dříve. Počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu tak byl nejnižší za šest let. Úvěry na bydlení nesplácelo 17 807 lidí, o 764 méně než o rok dříve.
„Přestože počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení se v meziročním srovnání snížil, šlo o výrazně nižší pokles, než na jaký jsme byli poslední roky zvyklí. Poslední tři roky se jejich počet meziročně snižoval dvouciferným tempem a ještě na konci prvního čtvrtletí 2020 meziročně klesl o více než pětinu,“ upozornila ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Dluhy ke kapitalismu patří, ale ne ty protiprávní, tvrdí advokát Petr Němec |
Budoucnost je nejistá
Už na konci třetího čtvrtletí se tak podle ní dá očekávat meziroční růst počtu nesplácejících klientů. Současná čísla o platební morálce klientů bank a dalších finančních institucí jsou výrazně ovlivněna odklady splátek úvěrů. Teprve po skončení všech odkladů splátek se naplno ukáže, jak se změnila schopnost lidí splácet aktuálně čerpané úvěry. „Vzhledem k tomu, že banky schválily odklad splátek u 340 tisíc úvěrů, které domácnosti čerpají, je nejistota budoucího vývoje značná,“ dodal Rajl.
Nebankovní registr dlouhodobě eviduje vedle závazků obyvatel také dluh obchodních společností u členů registru. Ten na konci druhého čtvrtletí dosáhl 182 miliard korun a meziročně tak vzrostl o 19 miliard korun, tedy o 12 procent. Průměrný dluh na jednu společnost byl 2,4 milionu korun. Určitou formu dluhu mělo u nebankovních finančních institucí 77 215 společností. Svůj dluh nesplácelo 2 762 společností, o 110 více než o rok dříve. Nejlépe splácely své dluhy společnosti z Plzeňského kraje a nejhůře z Prahy.
