Je to absurdní, upozorňují zemědělci i sedláci, protože úspěšná sklizeň je otázkou dnů, někdy i hodin. O tom, jestli pojedou sekat, tisíce let rozhoduje počasí. Avšak od letošního roku sklizeň řídí především úředník – nebo alespoň větší měrou než kdykoli dříve.
Povolení přejezdů pro techniku sice bylo nutné i v minulých letech, ale od ledna 2020 je cesta ke kulatému razítku komplikovanější, protože kompetence přešly z ministerstva dopravy na kraje. Ty podle zemědělců někdy tápou, jak postupovat a obracejí se s prosbou o radu na Policii ČR nebo Ředitelství silnic a dálnic.
„Někteří zemědělci kulaté razítko neřešili, anebo sice zažádali, ale v ruce nemají nic, protože jejich žádost leží na krajském úřadě. Jenomže na pole se vyjet musí,“ popsal zemědělec, který nechtěl uvést své jméno. Potom se však zemědělci vystavují riziku desetitisícových pokut.
Případy, kdy dotčená zemědělská technika musí na pole přes silnice prvních tříd, přitom nejsou anomálií, jak by se mohlo zdát. Spousta polí lemuje „jedničky“, odkud je na ně jediný přístup. Jiní bez razítka zbytečně najedou kilometry navíc.
„Mezi Strmilovem a Jindřichovým Hradcem máme v úseku pěti kilometrů u silnice I. třídy čtyři pozemky, kam neexistuje jiná přístupová cesta, a to ani polní cesta. Takhle to má v republice spousta zemědělců,“ říká soukromý zemědělec z Domašína Jan Štefl, který hospodaří na 700 hektarech a každý rok jezdí s kombajny vypomáhat na Slovensko. Letos poprvé musí žádat na každém kraji zvlášť, na jedno razítko marně čeká už měsíc a půl.
Ani mezistátní přejezdy kombajnů nejsou ničím výjimečným. Zemědělský podnik ZZN Pelhřimov z koncernu Agrofert takto s desítkami svých strojů každoročně jezdí na polní práce na Slovensko nebo do Maďarska. Větší podniky si totiž nemohou dovolit mít tolik kombajnů, aby stihly sklidit v době, kdy je úroda zralá.
„V praxi na úřadech nikdo pořádně neví, co platí a jak postupovat.“ |
Žádosti o povolení přejezdu na „jedničkách“ mají řadu zádrhelů. Mají například obsahovat konkrétní trasu, čas a důvod cesty. Jenže se může stát, že silnici začnou opravovat a v tu chvíli zemědělec nemá v ruce povolení na alternativní trasu. Stejně tak se může stát, že stroj jako je kombajn, postřikovač nebo traktor se porouchá a na sklizeň je potřeba vyslat jiný, který však povolení nemá.
„V praxi navíc na úřadech nikdo pořádně neví, co platí a jak postupovat. Každý kraj má jiné instrukce a spolu s Ministerstvem dopravy si zemědělce přehazují jako horký brambor. Některé kraje jsou připraveny a mají dotazníky, jiné nereagují,“ upozornila Asociace soukromého zemědělství.
Podle Štefla jsou povinnosti absurdní i proto, že přejezd po některých silnicích nižších tříd, které jsou úzké, je často rizikovější.
Byrokracii, vyplývající ze zákona o pozemních komunikacích, kritizuje také Zemědělský svaz, který zastupuje především větší agropodniky a odbytová družstva.
„Loni platila plošná výjimka pro zemědělské stroje při sklizni, letos policejní prezidium odmítlo tuto výjimku udělit a stavělo a staví se zamítavě i k jednotlivým žádostem. V současné době máme příslib policejního prezidenta, že bude plošná výjimka opět udělena, jen se obáváme, že dopadne podobně jako v případě, kdy se řešilo přemnožení hraboše, a výjimka začne platit až v závěru žní,“ shrnul mluvčí Vladimír Pícha.
Ministerstvo dopravy 25. ledna vydalo opatření obecné povahy, které umožňuje přepravu zemědělské techniky na silnicích II. a II. tříd. Plošné povolení pro silnice I. třídy zamítlo na začátku letošního roku Policejní prezidium.
„Případným zrušením tohoto opatření obecné povahy by se celá situace zkomplikovala, neboť by zemědělci museli žádat, jako v loňském roce, i o povolení zvláštního užívání silnic II. a III. třídy. Proto o něm neuvažujeme,“ sdělil resort.
Povolení pro „jedničky“ ministerstvo podle svého vyjádření v minulosti vydávalo pouze zcela ve výjimečných případech, jako je dosažení polností či jiných nemovitostí, hraničního přechodu nebo silnic nižší kategorie, a nikoliv pro samotný přesun zemědělské techniky.
