Čtvrtek 16. července 2020, svátek má Luboš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 16. července 2020 Luboš

Kupujte české jídlo. Pak bude méně řepky i kukuřice, říká šéf agrárníků

  12:01aktualizováno  12:01
České potraviny by v obchodech měly mít svůj koutek, myslí si nový prezident Agrární komory Jan Doležal. Cestou stanovení povinného podílu v regálech tuzemských obchodů jít nechce.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Vyrostl v rodině sedláků. Je mu pouhých 34 let. A místo regulací, kterými chtěl českým zemědělcům pomoci jeho předchůdce, volí diplomacii. Svým původem a názory jako by novopečený šéf Agrární komory Jan Doležal do čela silné lobbistické organizace v zemědělství moc nezapadal. Odmítá, aby zákon obchodním řetězcům určil, kolik českých potravin mají prodávat, a místo toho chce prodejce přesvědčit, aby zákazník české jídlo našel na jednom místě.

Život na farmě znáte na vlastní kůži, nebo jako teoretik?
Nejsem zástupcem žádného velkého podniku. Vyrostl jsem na rodinné farmě, která stále obhospodařuje asi 120 hektarů mezi Chrudimí a Čáslaví. Vypomáhám rodičům, ale nepodnikám. Oni na statku pěstují pšenici, mák, řepku, brambory, které prodáme ze dvora, ale máme také asi padesát ovcí.

Zemědělský příběh vaší rodiny začal ještě před kolektivizací, nebo jste novodobými sedláky?
Otec se dopátral, že hospodaříme asi od roku 1620 na stejném místě. V roce 1945 měl dědeček přibližně 17 hektarů půdy a byl už považován za velkosedláka. Tlačili na něj, aby vstoupil do družstva a plnil povinné dodávky. Předvolávali ho k soudu, hrozili mu Jáchymovem a vším možným. Měl zemědělské vzdělání, a tak mu nejprve nabídli práci hlavního agronoma v družstvu. Jenomže to narazilo na odpor shora, jako kulak nesměl.

Přenesete tuto zkušenost do čela Agrární komory a budete názorovým protipólem dosavadních šéfů z řad velkých agrokomplexů, jako byl Zdeněk Jandejsek nebo Miroslav Toman?
Neřekl bych, že jsem názorovým protipólem. Zemědělství je jedno a měli bychom se dokázat shodnout na základních věcech. Je to obor, který by měl mít podporu a prestiž, to by mělo platit pro malé i velké. Agrární komora zastupuje i drobné zemědělské podniky, v okresech máme větší počet fyzických osob. Jejich hlas by měl mít stejnou váhu jako hlas velkých, a o to se ve své pozici budu vždy snažit.

Hodně se mluví o potravinové soběstačnosti. Jenže máme otevřenou ekonomiku a lidé mají rádi jídlo z dovozu. Nejsme Německo, které má vzhledem ke své velikosti logicky větší podíl domácích potravin, tak proč vytváříme dojem, že musíme být potravinově soběstační a je potřeba omezit dovoz?
Nikdo netvrdí, že bychom měli být stoprocentně soběstační ve všech komoditách. Jenže pokud se na téma díváme z hlediska národní bezpečnosti a momentálně máme za sebou zkušenost koronavirové epidemie, tak vidíme, že jednotný trh přestal ze dne na den fungovat a najednou vznikl problém.

Ale žádný problém nevznikl, zásobování nebylo ohroženo.
Nevidíte jako problém, že se tady například paprika nebo květák prodávaly za sto korun?

To je dáno kombinací globálního nedostatku a velké poptávky.
Ano, ale zrovna ovoce a zelenina nejsou na rozdíl třeba od pšenice nebo sušeného mléka „globální komodity“. Proto by pomohlo, kdybychom byli alespoň v těchto komoditách z větší části soběstační. Diskuse o povinném podílu českých potravin v obchodech byly však částečně špatně interpretovány. Návrh zákona nebyl tím nejlepším na světě, rozhodně se však netýkal zboží, jako jsou banány, pomeranče, ale jen toho, co jsme schopni sami vypěstovat. Pokud tady bude existovat lepší prostředí pro podnikatele v zemědělství, a tím nemyslím povinný podíl českých potravin, ale větší podporu lokální výroby a spotřeby, tak jsme schopni být v některých komoditách soběstačnější.

Co nám to přinese?
Nebudou zde podobné inflační tlaky s dopadem na spotřebitele, protože dovoz něco stojí. Zároveň se dnes řeší i uhlíková stopa výroby a přepravy potravin. Další věc je pozitivní vliv na krajinu. Letecké záběry u hranic s Rakouskem ukázaly rozdíl, kdy českou krajinu pokrývají nevzhledné lány kukuřice a řepky. I my bychom mohli mít více ovoce, zeleniny a krmných plodin. Mohli bychom mít i více krajinných prvků, jenže máme kvůli obchodní politice řetězců problém ovoce a zeleninu lokálně vypěstovat a lokálně prodat a také máme daleko nižší dotační podporu na hektar.

Měl by se český spotřebitel rozhodovat o tom, jestli si koupí polské, německé nebo české máslo?
Jednoznačně ano, ale je potřeba s ním pracovat a ne mu něco nutit.

Jan Doležal (34)

je novým prezidentem Agrární komory ČR. Na rozdíl od svého předchůdce Zdeňka Jandejska neřídí miliardový agropodnik, ale vyrůstal na rodinné farmě v obci Březinka. Studoval Mezinárodní vztahy a Evropská studia na brněnské Masarykově univerzitě a zemědělství na pražské ČZU. Agrární komoru dosud zastupoval na jednáních v Bruselu.

To se ale už děje skrze marketingové kampaně, jako je podpora značky Klasa.
Ale ty nejsou dostatečné. Stát, ale i zemědělci by na ně měli dávat víc peněz. Zemědělci by si měli sáhnout do svědomí a vytvořit něco po vzoru marketingového fondu v Rakousku, kde přijdete do obchodu, v němž je koutek s rakouskými potravinami a plakát s příběhem farmáře. Rakušané jsou přesvědčeni, že jejich potraviny jsou kvalitní. Proč neudělat český regál u nás? Spotřebitel přece nebude hledat, jestli je na vejcích CZ, a nebude pátrat v obchodě po českých potravinách. Pojďme mu to hledání usnadnit. Dodavatelům je zase třeba vytvořit třeba i ve spolupráci s řetězci férové podmínky a stabilní i dlouhodobé vztahy.

Má český farmář šanci prodávat sýry a uzeniny v Sasku nebo Rakousku?
Na lokálních trzích pro menší farmáře určitě má, prakticky se to děje jen omezeně. Spíš než na export bychom se měli orientovat na lokálnost. Zemědělcům a veřejnosti je potřeba vysvětlit, že pokud tady nechtějí mít jen kukuřici, řepku a pšenici, ale třeba cibuli, saláty, ředkvičky, dusík vázající plodiny, jako jsou luskoviny, pícniny, vojtěška nebo svazenka, tak musí zákazník podpořit české výrobce, aby se jim vyplatilo tyto věci dělat. Bez spotřebitelské poptávky se stále zemědělství bude orientovat jen na základní komodity. To dlouhodobě nejde a má to negativní dopad na krajinu.

Jak je na tom české zemědělství?
Zemědělský účet je i v závislosti na průběhu roku (počasí a ceny) zhruba 15 až dvacet miliard korun v plusu. Z toho ale 40 miliard tvoří dotace, 23 miliard dotace na plochu, zbytek jsou investiční dotace, které musíte vysoutěžit. Ve stejnou chvíli tu však máme rostoucí pachtovné, tlak na vyšší mzdy, protože soupeříme v celém národním hospodářství. U většiny základních komodit se dnes pohybujeme na úrovni rentability nebo jí dosahujeme jen s dotacemi. U těch citlivých, jako jsou brambory, zelenina a chmel, nebo u živočišné výroby je z dlouhodobého pohledu rentabilita dokonce záporná. Hledáme cesty a tlačíme na ministerstvo zemědělství, aby i v rámci dosažení rozumné míry soběstačnosti podporovalo výrobu a ta se vyplatila.

Myslíte národní dotace?
Existují národní dotace, ale většina je navázána na zlepšování standardů, nikoliv navyšování produkce. EU má historicky strach ze situace, kdy tady v 80. letech minulého století byly potoky mléka a hory másla, protože společná zemědělská politika směřovala v prvních desetiletích k vyšší produkci. Začátkem 90. let zjistili, že to neufinancují. Nadprodukce snižuje ceny a zemědělci vyráběli více, aby více vydělali. To bylo varovným prstem, zvláště pro státy jako Německo, které zdůrazňují, hlavně ať se peníze nedávají na produkci, ale například na welfare. My jsme do EU vstoupili v roce 2004 se zemědělstvím v útlumu a ve jménu snižování produkce jsme v rámci Unie nastoupili cestu dalšího poklesu.

Vy tedy nechcete jít cestou regulace, ale motivace?
Ano. Měli bychom zemědělcům vytvořit podmínky pro to, aby více vyráběli a zpracovávali, protože sám víte, že dnes mléko vyvážíme do Německa. Měli bychom vytvořit podmínky pro to, abychom měli více lokálních potravin, a více apelovat na zákazníka, aby zemědělce podporoval a on nezůstal jen u pěstování základních komodit.

Říká se, že sama agrární komora napsala zákon, který má stanovit povinný podíl českých potravin na trhu na 85 procent.
Komora byla v kontaktu s některými poslanci, kteří pozměňovací návrhy podávali. Dál už si zákon žil politicky a mediálně vlastním životem. Česko má problém, že 90 procent potravin se prodává přes maloobchodní řetězce. Ty nejsou české a většina se jich primárně orientuje na zisk. Jsme na jednotném trhu, kde však nejsou pro všechny jednotná pravidla. Přistoupili jsme v roce 2004 a až do roku 2012 jsme nedostávali sto procent toho, co nám bylo vypočteno. Staré členské státy v minulosti navíc měly dotace na výrobu. Protože dnes čeští farmáři mají stále méně dotací než němečtí, většinou se orientují na tržní plodiny.

Není zákon napsaný pro velké zemědělské koncerny?
To bych rozhodně nechtěl tvrdit. Větší dodavatelé mají vyšší tržní sílu a větší potenciál dlouhodobých dodávek. O menší potravináře se sice řetězce začínají zajímat, ale vyžadují vyšší dodávky a nízké výkupní ceny. To je pro menší zemědělce dlouhodobě neudržitelné. Oproti Západu nám chybějí družstva, která sdružují menší zemědělce a poskytují jim lepší vyjednávací pozici. Tzv. kooperativy tam vlastní třeba mlékárnu, menší farmáři jsou potom společně silnější a je to pro ně cesta, jak se dostat i na pulty velkých řetězců. Řada malých zemědělců v Česku na druhou stranu odmítá dodávat do řetězců, protože s nimi nechtějí bojovat a zároveň chtějí mít přímý kontakt se spotřebitelem. To je ovšem jeden segment trhu, který má potenciál k růstu, ale stále je minoritním.

Podporuje stále agrární komora zákon o českých potravinách?
Rozhodujícím orgánem je představenstvo. Musíme se sejít a poradit, jestli i s ohledem na mediální smršť, zpolitizování zákona a nepochopení původního záměru, tedy soustředit se jen na určité zboží, kde máme soběstačnost nejnižší, má zákon význam v této podobě prosazovat. Nejsem zastáncem regulace, nechci nikomu nařizovat, co si má kupovat a co mu má chutnat. Regulace míří na řetězce, ne na zákazníka. Když něco přeroste přes únosnou míru, je nutná. Příkladem jsou telefonní operátoři. Bez regulace bychom v rámci EU stále volali mnohem dráž. Pokud by se řetězce k českým potravinám a dodavatelům chovaly férově, nebylo by co regulovat.

Zemědělství také „zezelená“. Jak vnímáte cíl EU na omezení pesticidů o polovinu a hnojiv o pětinu?
Česko používá asi 1,9 kila účinné látky na hektar, což nás řadí mezi lepší třetinu v EU. Některé státy chemie používají násobně víc. Proč máme být trestáni za to, že jsme byli zodpovědnější?

  • Nejčtenější

Cheeseburger u McDonald’s zdražil, cena poprvé překročila 30 korun

Síť rychlého občerstvení McDonald’s zdražila cheeseburger. Z dosavadních 29 korun se cena zvedá na 33 korun. Důvodem je...

Lidé si v restauracích připlatí. Obědy zdražují, zákazníků je málo

Zákazníci českých restaurací po pandemii musí sahat hlouběji do peněženky. Průměrný oběd zdražil o více než čtyři a půl...

V Maďarsku si došlápli na Alzu. Za falešné slevy zaplatí pokutu

Maďarský úřad pro hospodářskou soutěž (GVH) vyměřil pokutu 892 milionů forintů (67,3 milionu Kč) internetovému prodejci...

Šmelení na D1 pokračuje. Problémová odtahovka si účtuje navíc i po auditu

Odtahová služba Jerex dál pokračuje v nekalých praktikách. Firma, ve které na podnět iDNES.cz v dubnu proběhl audit...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

U Jesenice vzniká dálniční rekordman, silničáři chtějí na okruhu osm pruhů

Premium Středočeská Jesenice spěje k nechtěnému rekordu. Kolem města má totiž vzniknout nejširší dálniční pás v Česku. Ten sice...

Snažím se naučit mít jizvy po popálení ráda, říká Týnuš Třešničková

Premium Byl to okamžik. Vteřina, v níž ji ožehly plameny. Vlasy, krk, ruce, obličej... Ten krásný obličej, který ji živí. Jedna...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

Zbrojař Strnad přesouvá firmy do Čech. Sídlo v Nizozemsku se neosvědčilo

Český miliardář Michal Strnad v uplynulých týdnech nechal zrušit mateřskou firmu svého zbrojařsko-strojírenského...

Vytvořili jsme mantinely, peníze teď musí pumpovat banky, řekl Havlíček

Z koronavirové krize je nutné se proinvestovat, zaznívá pravidelně od zástupců české vlády. „Snažíme se dostat peníze...

Příhraničí je Divoký západ, státu jsme lhostejní, stěžují si pendleři

Za prací do Německa či Rakouska jezdí denně desetitisíce lidí z Česka. Podle těchto tzv. pendlerů v době covidových...

Teplárny musejí nahradit uhlí čistějšími zdroji. Stát za to zaplatí miliardy

Premium Téměř dvě desítky menších a­ středních tepláren se musejí do konce roku 2022 zbavit uhlí nebo jeho využívání zásadně...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Sedmnáctiletá přítelkyně Bohuše Matuše je těhotná

Bohuš Matuš (46) a jeho partnerka, o devětadvacet let mladší Lucie (17), se těší na svého prvního potomka. Dítě by se...

Nejjasnější kometa za třináct let. Na obloze ji uvidíte i bez dalekohledu

Oficiálně se jmenuje C/2020 F3, ale má také civilnější pojmenování Neowise. Po dlouhé době je to tak jasná kometa, že...

Depp a Heardová u soudu perou špinavé prádlo. Kromě drog došlo i na výkaly

Johnny Depp popřel, že by během pobytu na svém soukromém ostrově na Bahamách zaútočil na exmanželku Amber Heardovou....

Zemřela herečka Kelly Prestonová, manželka Johna Travolty

Americká herečka Kelly Prestonová zemřela v 57 letech na rakovinu prsu. Manželka herce Johna Travolty, který její smrt...

Zemřel Zdeněk Hess. Hrál v Ulici či daboval školníka ze Simpsonových

Televizní a divadelní herec Zdeněk Hess, který se nejvýrazněji zapsal rolí v seriálu Ulice či dabingem, zemřel. Stalo...