Pátek 18. června 2021, svátek má Milan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 18. června 2021 Milan

Kupujte české jídlo. Pak bude méně řepky i kukuřice, říká šéf agrárníků

  12:01
České potraviny by v obchodech měly mít svůj koutek, myslí si nový prezident Agrární komory Jan Doležal. Cestou stanovení povinného podílu v regálech tuzemských obchodů jít nechce.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Vyrostl v rodině sedláků. Je mu pouhých 34 let. A místo regulací, kterými chtěl českým zemědělcům pomoci jeho předchůdce, volí diplomacii. Svým původem a názory jako by novopečený šéf Agrární komory Jan Doležal do čela silné lobbistické organizace v zemědělství moc nezapadal. Odmítá, aby zákon obchodním řetězcům určil, kolik českých potravin mají prodávat, a místo toho chce prodejce přesvědčit, aby zákazník české jídlo našel na jednom místě.

Život na farmě znáte na vlastní kůži, nebo jako teoretik?
Nejsem zástupcem žádného velkého podniku. Vyrostl jsem na rodinné farmě, která stále obhospodařuje asi 120 hektarů mezi Chrudimí a Čáslaví. Vypomáhám rodičům, ale nepodnikám. Oni na statku pěstují pšenici, mák, řepku, brambory, které prodáme ze dvora, ale máme také asi padesát ovcí.

Zemědělský příběh vaší rodiny začal ještě před kolektivizací, nebo jste novodobými sedláky?
Otec se dopátral, že hospodaříme asi od roku 1620 na stejném místě. V roce 1945 měl dědeček přibližně 17 hektarů půdy a byl už považován za velkosedláka. Tlačili na něj, aby vstoupil do družstva a plnil povinné dodávky. Předvolávali ho k soudu, hrozili mu Jáchymovem a vším možným. Měl zemědělské vzdělání, a tak mu nejprve nabídli práci hlavního agronoma v družstvu. Jenomže to narazilo na odpor shora, jako kulak nesměl.

Přenesete tuto zkušenost do čela Agrární komory a budete názorovým protipólem dosavadních šéfů z řad velkých agrokomplexů, jako byl Zdeněk Jandejsek nebo Miroslav Toman?
Neřekl bych, že jsem názorovým protipólem. Zemědělství je jedno a měli bychom se dokázat shodnout na základních věcech. Je to obor, který by měl mít podporu a prestiž, to by mělo platit pro malé i velké. Agrární komora zastupuje i drobné zemědělské podniky, v okresech máme větší počet fyzických osob. Jejich hlas by měl mít stejnou váhu jako hlas velkých, a o to se ve své pozici budu vždy snažit.

Hodně se mluví o potravinové soběstačnosti. Jenže máme otevřenou ekonomiku a lidé mají rádi jídlo z dovozu. Nejsme Německo, které má vzhledem ke své velikosti logicky větší podíl domácích potravin, tak proč vytváříme dojem, že musíme být potravinově soběstační a je potřeba omezit dovoz?
Nikdo netvrdí, že bychom měli být stoprocentně soběstační ve všech komoditách. Jenže pokud se na téma díváme z hlediska národní bezpečnosti a momentálně máme za sebou zkušenost koronavirové epidemie, tak vidíme, že jednotný trh přestal ze dne na den fungovat a najednou vznikl problém.

Ale žádný problém nevznikl, zásobování nebylo ohroženo.
Nevidíte jako problém, že se tady například paprika nebo květák prodávaly za sto korun?

To je dáno kombinací globálního nedostatku a velké poptávky.
Ano, ale zrovna ovoce a zelenina nejsou na rozdíl třeba od pšenice nebo sušeného mléka „globální komodity“. Proto by pomohlo, kdybychom byli alespoň v těchto komoditách z větší části soběstační. Diskuse o povinném podílu českých potravin v obchodech byly však částečně špatně interpretovány. Návrh zákona nebyl tím nejlepším na světě, rozhodně se však netýkal zboží, jako jsou banány, pomeranče, ale jen toho, co jsme schopni sami vypěstovat. Pokud tady bude existovat lepší prostředí pro podnikatele v zemědělství, a tím nemyslím povinný podíl českých potravin, ale větší podporu lokální výroby a spotřeby, tak jsme schopni být v některých komoditách soběstačnější.

Co nám to přinese?
Nebudou zde podobné inflační tlaky s dopadem na spotřebitele, protože dovoz něco stojí. Zároveň se dnes řeší i uhlíková stopa výroby a přepravy potravin. Další věc je pozitivní vliv na krajinu. Letecké záběry u hranic s Rakouskem ukázaly rozdíl, kdy českou krajinu pokrývají nevzhledné lány kukuřice a řepky. I my bychom mohli mít více ovoce, zeleniny a krmných plodin. Mohli bychom mít i více krajinných prvků, jenže máme kvůli obchodní politice řetězců problém ovoce a zeleninu lokálně vypěstovat a lokálně prodat a také máme daleko nižší dotační podporu na hektar.

Měl by se český spotřebitel rozhodovat o tom, jestli si koupí polské, německé nebo české máslo?
Jednoznačně ano, ale je potřeba s ním pracovat a ne mu něco nutit.

Jan Doležal (34)

je novým prezidentem Agrární komory ČR. Na rozdíl od svého předchůdce Zdeňka Jandejska neřídí miliardový agropodnik, ale vyrůstal na rodinné farmě v obci Březinka. Studoval Mezinárodní vztahy a Evropská studia na brněnské Masarykově univerzitě a zemědělství na pražské ČZU. Agrární komoru dosud zastupoval na jednáních v Bruselu.

To se ale už děje skrze marketingové kampaně, jako je podpora značky Klasa.
Ale ty nejsou dostatečné. Stát, ale i zemědělci by na ně měli dávat víc peněz. Zemědělci by si měli sáhnout do svědomí a vytvořit něco po vzoru marketingového fondu v Rakousku, kde přijdete do obchodu, v němž je koutek s rakouskými potravinami a plakát s příběhem farmáře. Rakušané jsou přesvědčeni, že jejich potraviny jsou kvalitní. Proč neudělat český regál u nás? Spotřebitel přece nebude hledat, jestli je na vejcích CZ, a nebude pátrat v obchodě po českých potravinách. Pojďme mu to hledání usnadnit. Dodavatelům je zase třeba vytvořit třeba i ve spolupráci s řetězci férové podmínky a stabilní i dlouhodobé vztahy.

Má český farmář šanci prodávat sýry a uzeniny v Sasku nebo Rakousku?
Na lokálních trzích pro menší farmáře určitě má, prakticky se to děje jen omezeně. Spíš než na export bychom se měli orientovat na lokálnost. Zemědělcům a veřejnosti je potřeba vysvětlit, že pokud tady nechtějí mít jen kukuřici, řepku a pšenici, ale třeba cibuli, saláty, ředkvičky, dusík vázající plodiny, jako jsou luskoviny, pícniny, vojtěška nebo svazenka, tak musí zákazník podpořit české výrobce, aby se jim vyplatilo tyto věci dělat. Bez spotřebitelské poptávky se stále zemědělství bude orientovat jen na základní komodity. To dlouhodobě nejde a má to negativní dopad na krajinu.

Jak je na tom české zemědělství?
Zemědělský účet je i v závislosti na průběhu roku (počasí a ceny) zhruba 15 až dvacet miliard korun v plusu. Z toho ale 40 miliard tvoří dotace, 23 miliard dotace na plochu, zbytek jsou investiční dotace, které musíte vysoutěžit. Ve stejnou chvíli tu však máme rostoucí pachtovné, tlak na vyšší mzdy, protože soupeříme v celém národním hospodářství. U většiny základních komodit se dnes pohybujeme na úrovni rentability nebo jí dosahujeme jen s dotacemi. U těch citlivých, jako jsou brambory, zelenina a chmel, nebo u živočišné výroby je z dlouhodobého pohledu rentabilita dokonce záporná. Hledáme cesty a tlačíme na ministerstvo zemědělství, aby i v rámci dosažení rozumné míry soběstačnosti podporovalo výrobu a ta se vyplatila.

Myslíte národní dotace?
Existují národní dotace, ale většina je navázána na zlepšování standardů, nikoliv navyšování produkce. EU má historicky strach ze situace, kdy tady v 80. letech minulého století byly potoky mléka a hory másla, protože společná zemědělská politika směřovala v prvních desetiletích k vyšší produkci. Začátkem 90. let zjistili, že to neufinancují. Nadprodukce snižuje ceny a zemědělci vyráběli více, aby více vydělali. To bylo varovným prstem, zvláště pro státy jako Německo, které zdůrazňují, hlavně ať se peníze nedávají na produkci, ale například na welfare. My jsme do EU vstoupili v roce 2004 se zemědělstvím v útlumu a ve jménu snižování produkce jsme v rámci Unie nastoupili cestu dalšího poklesu.

Vy tedy nechcete jít cestou regulace, ale motivace?
Ano. Měli bychom zemědělcům vytvořit podmínky pro to, aby více vyráběli a zpracovávali, protože sám víte, že dnes mléko vyvážíme do Německa. Měli bychom vytvořit podmínky pro to, abychom měli více lokálních potravin, a více apelovat na zákazníka, aby zemědělce podporoval a on nezůstal jen u pěstování základních komodit.

Říká se, že sama agrární komora napsala zákon, který má stanovit povinný podíl českých potravin na trhu na 85 procent.
Komora byla v kontaktu s některými poslanci, kteří pozměňovací návrhy podávali. Dál už si zákon žil politicky a mediálně vlastním životem. Česko má problém, že 90 procent potravin se prodává přes maloobchodní řetězce. Ty nejsou české a většina se jich primárně orientuje na zisk. Jsme na jednotném trhu, kde však nejsou pro všechny jednotná pravidla. Přistoupili jsme v roce 2004 a až do roku 2012 jsme nedostávali sto procent toho, co nám bylo vypočteno. Staré členské státy v minulosti navíc měly dotace na výrobu. Protože dnes čeští farmáři mají stále méně dotací než němečtí, většinou se orientují na tržní plodiny.

Není zákon napsaný pro velké zemědělské koncerny?
To bych rozhodně nechtěl tvrdit. Větší dodavatelé mají vyšší tržní sílu a větší potenciál dlouhodobých dodávek. O menší potravináře se sice řetězce začínají zajímat, ale vyžadují vyšší dodávky a nízké výkupní ceny. To je pro menší zemědělce dlouhodobě neudržitelné. Oproti Západu nám chybějí družstva, která sdružují menší zemědělce a poskytují jim lepší vyjednávací pozici. Tzv. kooperativy tam vlastní třeba mlékárnu, menší farmáři jsou potom společně silnější a je to pro ně cesta, jak se dostat i na pulty velkých řetězců. Řada malých zemědělců v Česku na druhou stranu odmítá dodávat do řetězců, protože s nimi nechtějí bojovat a zároveň chtějí mít přímý kontakt se spotřebitelem. To je ovšem jeden segment trhu, který má potenciál k růstu, ale stále je minoritním.

Podporuje stále agrární komora zákon o českých potravinách?
Rozhodujícím orgánem je představenstvo. Musíme se sejít a poradit, jestli i s ohledem na mediální smršť, zpolitizování zákona a nepochopení původního záměru, tedy soustředit se jen na určité zboží, kde máme soběstačnost nejnižší, má zákon význam v této podobě prosazovat. Nejsem zastáncem regulace, nechci nikomu nařizovat, co si má kupovat a co mu má chutnat. Regulace míří na řetězce, ne na zákazníka. Když něco přeroste přes únosnou míru, je nutná. Příkladem jsou telefonní operátoři. Bez regulace bychom v rámci EU stále volali mnohem dráž. Pokud by se řetězce k českým potravinám a dodavatelům chovaly férově, nebylo by co regulovat.

Zemědělství také „zezelená“. Jak vnímáte cíl EU na omezení pesticidů o polovinu a hnojiv o pětinu?
Česko používá asi 1,9 kila účinné látky na hektar, což nás řadí mezi lepší třetinu v EU. Některé státy chemie používají násobně víc. Proč máme být trestáni za to, že jsme byli zodpovědnější?

  • Nejčtenější

Manželka majitele Alzy promluvila o fungování firmy, se Zavoralem se rozvádí

Majitel tuzemského internetového gigantu Alza.cz Aleš Zavoral patří se svým jměním mezi nejbohatší Čechy. Na rozdíl od...

Primark v Praze otevřel: fronta až od koně, hasiči lidi ve vedru kropili

S ročním zpožděním způsobeným koronavirovými restrikcemi se na Václavském náměstí otevřela pobočka irského řetězce s...

Turistickým atrakcím zvoní umíráček. K radosti místních, ke zlosti majitelů

Některá donedávna uzavřená turistická lákadla, jako například muzea strašidel, sexu, tortury či komunismu, dětské herny...

Ronaldo odsunul láhve Coca-Coly. A akcie společnosti se propadly

Portugalský fotbalista Cristiano Ronaldo během pondělní tiskové konference odsunul stranou dvě láhve Coca-Coly, podal...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Už jen drobné úpravy. Podívejte se do českého Primarku den před otevřením

Irský módní řetězec Primark připravil slavnostní otevření na 17. června, redakce iDNES.cz však do prodejny nahlédla...

Znásilnil mě lékař. Prvně mě muž osahával v deseti. Oběti popsaly své zážitky

Premium Ve vlaku, v práci, u lékaře, na táboře. Sexuální obtěžování zažívají především dívky již ve velmi mladém věku, často se...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s IQ 206

Premium Je jedním z nejchytřejších Čechů, ale jako robot nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním učitel,...

Z dětství jsem si nesla zranění, rodinu chceme, říká Gregor Brzobohatá

Premium Vítězka Miss World, topmodelka, zakladatelka nadace a influencerka Taťána Gregor Brzobohatá přijala další výzvu: právě...

  • Další z rubriky

OBRAZEM: Kanceláře roku mají vítěze, projděte si nejlepší prostory v Česku

Ve čtvrtek večer byli na pražském Žofíně vyhlášeni vítězové pátého ročníku soutěže Kanceláře roku, kterou organizuje...

Primark je módní fenomén. Reklamu nepotřebuje, říká odborník

Primark se skutečně stal pro řadu, a to nejen českých zákazníků fenoménem, za nímž jsou ochotni cestovat i přes sto...

Do Česka míří nový polský obchod. Nabídne oděvy, kosmetiku i hračky

Nová maloobchodní síť HalfPrice z polské skupiny CCC míří do České republiky. První obchod otevře koncem září v Praze v...

Benzin i nafta dál zdražují. Natural stojí nejvíc od půlky loňského ledna

Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku nepřestávají zdražovat. Průměrná cena benzinu Natural 95 vzrostla v uplynulém...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s IQ 206

Premium Je jedním z nejchytřejších Čechů, ale jako robot nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním učitel,...

Moderátor Aleš Cibulka skončil na jednotce intenzivní péče

Čtyřiačtyřicetiletý Aleš Cibulka měl v sobotu v rozhlasovém pořadu Tobogan dělat narozeninový rozhovor s herečkou Marií...

Primark v Praze otevřel: fronta až od koně, hasiči lidi ve vedru kropili

S ročním zpožděním způsobeným koronavirovými restrikcemi se na Václavském náměstí otevřela pobočka irského řetězce s...

Dojemné parte Šafránkové. Nikde mě nehledejte, jsem všude, také tedy ve vás

Pozůstalí po herečce Libuši Šafránkové ve čtvrtek zveřejnili netradiční smuteční oznámení. Dominuje mu černobílá...

Toto XXL mi lichotí, říká Farna. Je tváří billboardu na Times Square

Ewa Farna (27) se s písní Tělo dostala až na slavnou obří reklamní obrazovku na newyorské Times Square. Spotify zde...