Pražský krajský výbor KSČM se důrazně ohradil „proti zkreslování a přepisování historické pravdy a proti rozdmýchávání antikomunistické nenávisti, která je vyvolávána v hlavním městě“. Stojí to ve vyjádření, které na svůj Facebook umístila pražská organizace.
„Sdružení ‚Dekomunizace‘ vehementně podporované vedením pražské radnice pod taktovkou pirátského Hřiba, rozjelo kampaň k 70. výročí popravy Milady Horákové,“ píše KSČM.
Česko si památku Milady Horákové připomíná každoročně. Výročí doprovází řada akcí po celé zemi. V Praze mimo jiné zazní z pouličních amplionů a reproduktorů v metru zvukové koláže autentických záznamů ze soudního procesu. První nahrávku lidé mohli slyšet dopoledne, trvala přibližně tři minuty.
Krajský výbor se zároveň vymezuje proti prohlášení Paměti národa, podle nějž se „KSČ ani její nástupkyně KSČM nerozešla s komunistickou ideologií, jejíž nedílnou součástí je násilí, popření lidských práv i mravních hodnot“. Za spáchané zločiny se podle kolegia Paměti národa po návratu demokracie strana nikdy v plném rozsahu neomluvila, nepodporovala snahy o potrestání zločinců, spíše je sabotovala.
„Jedná se o útok státem zřizovaných institucí na KSČM, na jednu z demokratických a k tomu parlamentních stran,“ tvrdí pražští komunisté. A dodávají: „My komunisté od samého vzniku komunistické strany, jejíž 100. výročí si příští rok připomínáme, bojujeme za důstojný život bez válek, bídy, hladu a vykořisťování.“
Promítání na budovu KSČMNa budovu sídla KSČM v ulici Politických vězňů v Praze bude v sobotu od půlnoci do rána promítán portrét Milady Horákové. Projekce se uskuteční v době, kdy Horáková psala poslední dopis svým nejbližším a byla před šestou ranní oběšena. |
Zároveň se KSČM v protestním prohlášení zamýšlí nad tím, co primátora Hřiba a s ním spolčené státní instituce k domnělému útoku na stranu vede.
„Spuštěná kampaň antikomunistických fanatiků má změnit pohled na minulost, současnost i budoucnost a odvrátit pozornost lidí od problémů dneška a rizik zítřka a od kritického přemýšlení nad tím, kdo je jejich skutečným původcem,“ uzavírá KSČM.
„Ano, měla by se říkat pravda. Jsem rád, že ji neříkáme jen v Praze, ale říkají ji i na dalších místech České republiky. Paní doktorka Milada Horáková byla zavražděna komunisty. Z politických důvodů bylo popraveno 248 osob, z toho 247 mužů a 1 žena, právě Milada Horáková, včetně dvanácti prominentních komunistů například pana Rudolfa Slánského a Osvalda Závodského,“ komentoval pro iDNES.cz primátor Hřib.
„Jsem v šoku z vyjádření krajského výboru KSČM, který se ohradil proti pietním akcím, které mají připomenout 70 leté výročí zavraždění Dr. Milady Horákové. Současní komunisté místo toho, aby se omluvili za hrůzy, které napáchali jejich straničtí předchůdci, vzpupně mluví o šíření nenávisti, propagandě a útoků na KSČM,“ reagoval předseda pražské TOP 09 Jiří Pospíšil.
Horákovou popravili za spiknutí a velezradu po vykonstruovaném procesu 27. června 1950 ráno. V souvislosti s výročím vznikla občanská iniciativa Milada 70: Zavražděna komunisty. Zveřejnila svou „Výzvu spoluobčanům, institucím a samosprávám k uctění památky doktorky Milady Horákové,“ kterou vedení Prahy i dalších měst vyslyšelo.
Vzpomínkové akce po celé zemi
Černý prapor vlaje na budově jihlavské radnice, smrt Horákové tady připomínají také plakáty. V městských autobusech a trolejbusech od rána zní zvuková koláž ze soudního procesu.
Projev Horákové zazní z amplionů, Praha si tak připomene její popravu |
Na sobotu letos připadá i Den památky obětí komunistického režimu. Více než čtyři desítky lidí v pátek uctily památku politických vězňů pohřbených na hřbitově v pražských Ďáblicích. Věnce k památníku položili zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Sněmovny či církve.
V Brně si připomínají oběti komunistického režimu na několika místech. V bývalé káznici na Cejlu, spojené s justičními vraždami, uctili památku Horákové za přítomnosti Vlasty Černé, která si sama jako politická vězeňkyně káznicí na Cejlu prošla. „Je důležité, abychom si tuhle dobu připomínali, abychom se z ní poučili,“ řekla Černá. Pietní akt zaštítila dcera Horákové Jana Kánská. Další připomínku představuje dvanáctimetrový banner na náměstí Svobody.
