Po jednadvaceti hodinách intenzivního vyjednávání přišla německá vláda s ambiciózním plánem na podporu tamního hospodářství. Jako první země v Evropě opustilo Německo sféru finančních injekcí okamžité podpory a vrhlo se na dlouhodobější plán. V rámci něj chce vlastní fiskální politiku obrátit vzhůru nohama.
Například po dobu šesti měsíců od 1. července sníží německá vláda daň z přidané hodnoty z devatenácti na šestnáct procent. Rodinám poskytne jednorázový příspěvek tři sta eur (téměř osm tisíc korun) na každé dítě. Prodej elektromobilů podpoří zdvojnásobením stávajících slev.
Taková opatření jdou proti německé tradiční politice nulových rozpočtových schodků a šetření na veřejných investicích, kterou v minulosti kritizoval i Mezinárodní měnový fond.
Koronavirus ve světě   |
Nicméně tak zvaná černá nula (Schwarze Null), tedy politika nulového deficitu, se Německu vyplatila. „Jsem ráda, že v letech, kdy jsme si vedli dobře a kdy proti nám nestál virus, jsme peníze neutráceli zbytečně,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová pro televizní stanici ZDF. „Znamená to, že můžeme jednat nyní,“ cituje Merkelovou The Financial Times.
Důležité položky v záchranném balíčku tvoří obnovitelné zdroje energie, hromadná doprava a výroba elektrických automobilů. Podle dat Bloombergu mají tyto tři odvětví dohromady získat zhruba 41 miliard eur (víc jak jeden bilion korun). Národnímu železničnímu dopravci Deutsche Bahn poskytne pět miliard eur (132 miliard korun) a hromadné dopravě přidělí 2,5 miliard eur (66 miliard korun).
Záchranný balíček pro Lufthansu. Německá vláda se na něm dohodla s EU |
Plán věnuje velkou pozornost i technologiím, v položce „balíček budoucnosti“ jsou zahrnuty investice do umělé inteligence a kvantových počítačů.
Naopak tradiční automobilový průmysl, který ještě stále platí za pilíř exportního hospodářství státu, se pomoci nedočká. Stejně jako v době finanční krize po roce 2008 bude Německo přispívat lidem na koupi aut. Na rozdíl od finanční krize se však příspěvky v celkové hodnotě osmi miliard eur (212 miliard korun) netýkají vozidel se spalovacími motory.
Na každou koupi elektromobilu přispěje vláda devíti tisíci eury (239 tisíc korun). Nutno však dodat, že celková cena automobilu nesmí překročit čtyřicet tisíc eur (1,06 milionů korun), aby tak slevu nemohli čerpat i kupci tesly a podobných luxusních vozidel.
Plán si protiřečí, varují jeho kritici
Zatímco environmentalisté a někteří ekonomové německý plán chválí, z řad opozice vlády zaznívá i kritika. Ta říká, že plán je příliš roztříštěný. Tím, že se soustředí na ekonomické uzdravení a zároveň na ochranu klimatu, se velká část investovaných peněz mine účinkem. Opozice argumentuje například předpokladem, že snížením DPH vláda riskuje vytvoření zvýšené poptávky i po autech se spalovacími motory.
„Nelze dosáhnout dvou tak důležitých politických cílů použitím jednoho nástroje. Nedosáhnete optimálních výsledků ani u jednoho,“ komentuje Gabriel Feldbermayr, prezident hlavního výzkumného centra Německa Kiel Institute of World Economy.
Další sporný bod programu je letecká doprava. Zatímco miliardová pomoc pro aerolinky Lufthansa neobsahovala žádnou „zelenou podmínku“, nově představený balíček slibuje investici ve výši jedné miliardy eur (26,5 miliard korun) do procesu snižování uhlíkové stopy letectví o třicet procent.
I přes zmiňované kritické hlasy lze říct, že Německo za klimatickými cíli jde vytrvale a jen tak se jich nevzdá. Již v roce 2011 se Merkelová nechala slyšet, že se evropská velmoc zbaví všech jaderných reaktorů. Do dvou let by měla odpojit poslední z nich. V lednu tohoto roku se tamní vláda dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí do roku 2038. Německo je přitom největším světovým producentem uhlí na světě.
