První šoky kvůli epidemii koronaviru má česká ekonomika za sebou. Počítají se ztráty a rýsují scénáře, jak rychle se firmy i domácnosti oklepou. A také jak velké šrámy epidemie v hospodářství zanechá a zda je bude možné vůbec vyléčit.
Česká národní banka ve čtvrtek zveřejnila prognózu, která počítá s letošním poklesem ekonomiky o osm procent. Předpověď však obstupuje značná nejistota, konečný výsledek může být ještě horší.
Rychlé oživení se naopak čekat nedá. „Ani přes postupné obnovení růstu nedosáhne ekonomická aktivita do konce příštího roku úrovně před pandemií,“ říká guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle prognózy centrální banky by po letošním prudkém poklesu měla ekonomika příští rok stoupnout o čtyři procenta.
Oživení růstu však závisí na mnoha věcech. V mnoha odvětvích se začíná vyrábět a tahoun českého průmyslu, Škoda Auto, najíždí od pondělí na třísměnný provoz v závodech v Mladé Boleslavi a Kvasinách. Jeho tři závody však stály zhruba šest týdnů od poloviny března téměř do konce dubna. Obnovení produkce ve významných fabrikách ovšem nebude stačit.
„Nadále budou přetrvávat negativní dopady utlumené zahraniční poptávky a výrazně nepříznivého vnímání ekonomické situace ze strany českých domácností i firem,“ tvrdí Rusnok. Situace v eurozóně se podle ČNB bude postupně stabilizovat ve druhém pololetí.
„A v příštím roce se v zemích našich hlavních obchodních partnerů obnoví hospodářský růst,“ doplňuje guvernér. Na jeho rychlosti závisí značně i osud české ekonomiky. Podle ekonomů je pro její budoucnost důležitější německý záchranný balíček, a to včetně zvažovaného šrotovného, než domácí pomoc.
ČNB chce ekonomice alespoň částečně pomoci nižšími úroky. Ve čtvrtek srazila svou klíčovou sazbu překvapivě o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta.
Návrat k normálu potrvá
Jak epidemie zasáhla českou ekonomiku, už ukazují i první tvrdá data. Podle údajů, které čeští statistici zveřejnili ve čtvrtek, klesla průmyslová produkce v březnu meziročně o 10,8 procenta. Na frak pochopitelně dostaly nejvíc automobilky, výroba strojů, tedy tradičně silné obory. Naopak díky vyšší spotřebě vzrostla produkce potravinářských výrobců či výroba papíru.
Analytici čekají, že v dubnu bude propad ještě výraznější. „Duben bude zároveň představovat dno, od kterého se bude průmysl v dalších měsících následně odrážet směrem vzhůru,“ říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Průzkum Svazu průmyslu a dopravy z počátku dubna ukázal, že 43 procent firem čeká v dubnu a květnu meziroční pokles zakázek o více než 20 procent. Téměř třetina firem hlásila, že snížila výrobu o více než 20 procent, a desetina firem musela produkci zastavit zcela.
Vše o koronaviru
|
Nové zakázky se přitom propadly už v březnu meziročně o 15,7 procenta. V automobilovém průmyslu dokonce o 28,3 procenta. „Nové zakázky zatím nedávají velkou naději na brzký návrat k dřívějšímu ‚normálu‘, zvlášť když třeba automobilový průmysl ještě ani dnes nejede na plnou kapacitu,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek.
„Nabídkový šok v podobě rozpadu dodavatelských řetězců a odstávek může v brzké době vystřídat ten poptávkový. Je totiž velmi nejisté, zda se bez dodatečných stimulů poptávka v době rostoucí nezaměstnanosti může rychle vzpamatovat. Zvlášť když ještě před nástupem koronakrize ekonomika směřovala do cyklického útlumu,“ dodává Dufek.
To ovšem neplatí jen pro auta. Podle aktuálních údajů klesly tržby v maloobchodech v březnu meziročně téměř o deset procent. A teď záleží, jak rychle budou chtít Češi plnit nákupní vozíky i jiným zbožím než potravinami a jak rychle opět začnou využívat služby, které si během karantény nemohli dopřát. Jinými slovy, jak rychle se lidé nahrnou do restaurací, masážních salonů a do divadel.
Z hotelu na stavbu
Ekonomové se na tom příliš neshodnou. Není například jisté, do jaké míry lidé začnou peníze strkat raději do štrozoku, než aby je vydali na spotřebu, která není nezbytně nutná. I když se v mnoha oborech nemusejí bát o místo, může je čekat snížení mzdy. Růst platů ve státní sféře a navyšování důchodů ekonomice stačit nebude.
Česko se zatím chlubí poměrně nízkou nezaměstnaností, ale vzhledem k délce výpovědní lhůty si lidé půjdou stoupnout do fronty na Úřad práce až v červnu či později. Ledacos přitom naznačuje situace za oceánem. V USA míra nezaměstnanosti vzrostla v dubnu na 14,7 procenta z březnových 4,4 procenta. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od 30. let minulého století.
Podle Raiffeisenbank připraví koronavirová krize Česko o 270 až 340 tisíc pracovních míst. „Podle našeho základního scénáře by se počet lidí bez práce na konci letošního roku měl více než zdvojnásobit na zhruba půl milionu, míra nezaměstnanosti se tedy dostane až na 6,6 procenta. Vlivem nepříznivé hospodářské situace firem půjde rychle dolů i dynamika nominálních mezd. Předkrizový boj za vyšší mzdy se tak nyní otočí na boj o záchranu pracovních míst,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
„Nejvyšší přírůstek nezaměstnaných bude registrován v oblasti hotelnictví, ubytování a cestovního ruchu obecně. Druhé nejvíce zasažené odvětví bude vnitřní obchod, a to kvůli předpokládanému více než dvacetiprocentnímu poklesu v maloobchodních tržbách,“ říká vedoucí partner divize consultingu ve společnosti EY Petr Knap.
Významnou eskalaci nezaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu ani v zemědělství naopak nečeká. Část uvolněné pracovní síly by podle něj mohlo absorbovat stavebnictví, zejména inženýrské stavitelství.
Ostatně vicepremiér Karel Havlíček věří, že Česko se z krize proinvestuje – vláda chce přihodit například peníze do dopravní infrastruktury. Většina z toho bude ale na dluh. Řada ekonomů nyní říká, že Česko si nárůst dluhu může díky dřívější fiskální disciplíně dovolit. Jenže čím rychlejší nárůst dluhu, tím větší zranitelnost.
