Africké slumy se na papíře zdají být receptem na katastrofu. Špatná hygiena, chybějící voda, lidé žijící těsně u sebe. Pro koronavirus ideální místo na rychlou, dravou expanzi.
Přesto když nezisková společnost Kennedyho Odedea provedla testy náhodných 400 lidí v největším nairobském slumu Kibera minulý týden, jen tři lidé měli koronavirus. „Nechápu to,“ přiznal Odede listu Financial Times. „Pro mě jsou to dobré zprávy“.
Odborníci si lámou hlavu nad tím, proč zrovna africké státy mají tak překvapivě nízký počet úmrtí na koronavirus. Kvůli své těsné ekonomické návaznosti na Čínu a slabé zdravotnické systémy se očekávalo, že se zde virus bude šířit dramatickou rychlostí.
Přesto má Afrika méně nakažených a mrtvých než USA. Podle Trudie Langa, ředitele Global Health Network z Oxfordské univerzity je možným vysvětlením africké odolnosti vysoký počet nemocí, kterým byli Afričané v minulosti vystaveni, jako je tuberkulóza. Pokud nemoc přežili, je jejich imunitní systém více připraven na další násilný vpád. Podobně vysvětlují vědci nízkou míru nákazy u dětí.
Afrika je v porovnání s Evropou též velmi mladý kontinent. Průměrný věk je 19,4 let. V Evropě je to 40 let a v USA 38 let. Podle některých vědců lze právě tady hledat klíč k záhadě malého počtu úmrtí. Zmiňováno je i teplé klima. Jasné vysvětlení však zatím nikdo nemá.
Nízká úroveň testování
Někteří experti upozorňují, že na optimistické závěry je ještě brzo. Počty nakažených mohou být vzhledem k omezenému testování mnohem větší. „Naše úroveň testování je extrémně nízká,“ přiznává John Nkengasong, ředitel afrického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Afričtí zdravotníci provedli 415 000 testů, což je pouze 400 testů na milion lidí, tedy mnohem méně než v Evropě.
Průzkum o koronaviruJak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz. |
Podle některých epidemiologů by se však, kdyby skutečné číslo bylo mnohonásobně větší, než se uvádí, daly očekávat přeplněné nemocnice jako je tomu v Evropě. To se však neděje. Je možné, že mnohé případy jsou symptomatické a nakažení nevykazují žádné příznaky.
Podle Nkengasonga však Afriku možná vrchol epidemie teprve čeká. Poukazuje na znepokojivý 43procentní nárůst v počtu nových případů.
Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) zpráva donutila, aby zopakovala své mnohokrát zmíněné varování, že africké země jsou na epidemii zoufale nepřipravené. Podle její nedávné analýzy je v 43 afrických zemích méně než 5 000 lůžek na jednotkách intenzivní péče pro pacienty s koronavirem, což je přibližně pět postelí na jeden milion lidí. Pro srovnání, v Evropě je 4 000 lůžek na jeden milion lidí. Africe také chybí ventilátory.
Podle Nkengasonga nicméně rozhodná a rychlá reakce afrických států, které zavedly karanténních opatření, měla pravděpodobně pozitivní dopady na zvládání koronavirové krize a pomohla zabránit nejhoršímu.
Dav Afričanů zničil testovací centrum. Bál se rozšíření koronaviru |
Africkým vládám v tomto ohledu paradoxně zřejmě napomohly předchozí neúspěšné pokusy o zvládání epidemií. Např. Jižní Afrika, která má jedny z nejpřísnějších karanténních opatření na světě, se chtěla vyhnout opakování fiaska při zvládání šíření nemoci HIV, píše server CNN.
Některé africké státy začínají omezení uvolňovat. Nigérie to odůvodňuje ekonomickou nutností. Podobné vysvětlení nabídla i Ghana, která jako první přistoupila k zmírnění opatření. Africké státy nemají kapacity na potravinovou a ekonomickou pomoc jako ty v Evropě a množství lidí je existenčně závislých na denním prodeji, poukazuje stanice BBC.
