Zkušený scenárista, avšak debutující režisér Dean Craig, se vydává do prostředí, které je mu nejbližší – je jím společenská akce plná katastrof. Stejně jako ve značně průměrných Pařmenech je centrem dění svatba.
Půvabná Angličanka Hayley si v kulisách velkolepého římského paláce bere za muže Itala Roberta, zatímco její bratr Jack s velkým očekáváním vyhlíží osobitou reportérku a sestřinu přítelkyni Dinu, se kterou kdysi strávil v Římě příjemný víkend. Když se však na svatbě objeví zhrzený milenec nevěsty Marc, pohádka se začíná měnit v horor a stačí k tomu jedna nechtěná záměna jmenovek u stolu.
Zápletku si Craig vypůjčil z francouzského filmu z roku 2012 Plan de table a bohužel tím už dopředu naznačil, nakolik je jeho režisérská i netflixová prvotina ambiciózní – tedy vůbec.
Craig sebe, diváky i herce udržuje v komfortní zóně, vrací se k ohraným vtípkům od zdrogovaného svatebčana až po zcela netaktní a arogantní expřítelkyni. Dialogy drží u konverzačních floskulí a skutečný humor si asi schovává pro příště. Záblesk naděje ztělesňuje polovina filmu, která odhaluje celou jeho “filozofii”, vše se však rychle vrací do zajetých kolejí a pro nějakou tu hlubší myšlenku, očekávatelně, vůbec není prostor.
Herci se snaží dohnat, co postrádá scénář i režisérské vedení, ústí to bohužel jen v ještě větší problém. Jinak velmi sympatický Sam Claflin celý film doslova vypadá, jakoby mu plánovaně snižovali přívod kyslíku nebo snad příliš utáhli kravatu, zatímco herecká kolegyně Olivia Munnová nemůže pochopit, koho má svou rolí vlastně ztvárňovat. Stejně jako divák jen těžko pochopí, který že to hlas z hůry mu celý příběh vypráví.
V recenzi internetové stránky Vox stojí, že Láska, svatba, zas a znova „nemá co říct, ale aspoň to říká laskavě”. Vztáhnout by se to v poslední době dalo na většinu netflixové romanticko-komediální produkce. Je to škoda, když excelentní dramata pomalou sypou z rukávu. Není žánr jako žánr a některý umí jen opravdoví mistři.
