Studenti medicíny nechtěli nečinně přihlížet a rozhodli se vypomáhat v nemocnicích. Po vypuknutí krize vznikla na sociálních sítí studentská skupina, skrze kterou se začala obsazovat potřebná místa. Jiní se rozhodli jít vlastní cestou a napsat do nemocnic sami.
Koronavirus v Česku   |
Tak se k dobrovolnictví dostala například studentka čtvrtého ročníku medicíny na Univerzitě Karlově Klára. „Moje práce zahrnuje mytí lidí, krmení, rozdávání a sklízení jídel nebo mytí povrchů,“ vypočítává.
Studenti medicíny nemohou ze zákona dělat nic jiného. I kdyby chtěli být s lékaři přímo v „první linii“, k zdravotnické práci se nedostanou. „Když mi to dovolí a mám na to čas, dostanu se i k sesterské práci,“ říká Klára.
Průzkum o koronaviruJak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz. |
Studenti chodí pomáhat do nemocnic několikrát týdně podle domluvy. Jedna směna má dvanáct hodin, v nemocnici tak stráví od šesti hodin ráno do šesti večer.
Někteří chodí také na noční směny. Například studentka posledního ročníku medicíny na Univerzitě Karlově Markéta. „Dělám sanitářku. Starám se o dlouhodobě nemocné lidi, kteří jsou na plicních ventilátorech a většinou se o sebe nedokážou postarat,“ vysvětluje s tím, že pacientům pomáhá hlavně s nejdůležitějšími potřebami jako je stravování a hygiena.
Pro některé studenty bylo zklamáním, že nemohou dělat důležitější práce, přestože jsou z vyšších ročníků a mají praxi. Nemocnice je navíc původně lákaly na zajímavější výpomoc, ke které se ale vůbec nedostali.
Dobrovolnictví místo brigády
To, zda studenti za svou výpomoc dostanou zaplaceno, záleží na konkrétních nemocnicích. Klára i Markéta pracovní dohodu mají, není to však pravidlem. Částky, které dostávají, navíc nejsou nijak vysoké a odvíjejí se od konkrétní nemocnice.
Vše o koronaviru
|
„Tím, že se kvůli karanténě vše zavřelo, tak jsem přišla o brigádu. Tudíž jsem za tu práci v nemocnici ráda. Na druhou stranu, předtím jsem si vydělala za dva víkendy zhruba to, co teď za celý měsíc,“ říká Klára, která si doposud vydělávala tím, že učila lidi první pomoc zážitkovou formou. Své výdaje teď proto musí mnohem více hlídat.
Markéta se dokonce kvůli výpomoci v nemocnici musela vzdát brigády, kterou si vydělávala předtím. Peněz si sice nevydělá méně, ale musí odpracovat mnohem více hodin. Zbývá jí tak méně volného času, které by mohla věnovat třeba studiu.
„Trávím tam hodně času, den i noc. Když mám po noční, tak jsem potom druhý den nepoužitelná,“ říká studentka. Vzhledem k tomu, že její partner kvůli pandemii o výdělek přišel, musí sama vydělat dost na to, aby zaplatila nájem za bydlení.
Někteří medici pak pomáhají kompletně zadarmo. „Za pomoc zaplaceno nedostávám. Kvůli koronaviru jsem dočasně přišla o obě brigády, protože jsou spojené s prací s lidmi. Můj příjem je teď tedy nulový, ale našetřeno mám,“ říká studentka pátého ročníku medicíny Barbora.
„Pomáháme, protože můžem,“ říkají s úsměvem studenti medicíny:
Zkoušky v nedohlednu
Zbylý čas věnují studenti učení. Bohužel ale zatím neví, jak bude jejich studium pokračovat, a tak vyčkávají, až jim dají vědět univerzity.
„Jak se zavřely školy, tak nikdo nevěděl, jak k tomu přistoupit. Nás už víceméně učí jenom doktoři, kteří byli samozřejmě v nemocnicích. My jsme tak skoro měsíc vůbec nevěděli, co s námi bude,“ popisuje situaci studentů Klára.
Okoronaviru.cz Na portálu najdete vědecky ověřené informace o současné pandemii a nemoci COVID-19. Články a praktické návody od expertů z Akademie věd a řady univerzit srozumitelnou formou přibližují nejnovější poznatky a studie z celého světa.  |
„Teď to mám tak, že buď chodím do nemocnice, nebo se učím,“ říká studentka. Problémem je, že u některých předmětů studenti stále neví, kdy budou mít závěrečnou zkoušku nebo státnice. „Teď je to takové, že vůbec nevím, kdy mám zkoušky čekat a jak budou probíhat,“ dodává.
„Před týdnem jsem měla mít státnice z jednoho předmětu, který jsme měli v době nouzového stavu. Ale tím, že jsem začala chodit na směny do nemocnice, tak jsem se nemohla účastnit online výuky, ani se moc nedalo učit na samotnou zkoušku,“ doplňuje Markéta, která čeká, až jí dá škola vědět, jak bude zakončovat své studium na medicíně.
Studenti momentálně nevědí, kdy budou mít termíny nadcházejících zkoušek nebo státnic, proto příprava trochu vázne. „Jakmile nad sebou člověk nemá trochu bič, tak je celkem těžké se k nějakému učebnímu režimu dokopat. Proto ráda chodím pomoci do nemocnice, protože pak mám dobrý pocit z toho, že jsem ten čas využila smysluplně,“ uzavírá Barbora.
