V budoucnu začne v Česku platit zákaz skládek a obce si musí naplánovat, co budou s komunálním odpadem dělat. V Olomouckém kraji proto před časem vznikl spolek obcí a měst Odpady Olomouckého kraje a na klíčové téma si nechal zpracovat strategickou studii. Stála dva miliony korun a navrhla řešení.
Problém je, že řada pasáží je nepřístupná. Navíc je znepřístupněný dokonce i seznam pasáží, které do „utajeného režimu“ spadají. Opozice to kritizuje jako nepřijatelné.
„Považuji za velmi podivné, že spolek za dva miliony korun z veřejných rozpočtů zaplatí studii, jejíž plnou verzi může vidět jen několik konkrétních osob. Kompletní studii obce nemají k dispozici. O budoucnosti hospodaření s odpady v řádu stovek milionů korun tak zastupitelé rozhodují jen na základě víry a bez komplexních podkladů,“ prohlásil například opoziční prostějovský zastupitel Petr Ošťádal.
Podle něj bylo ve studii vymazáno mnoho informací, jako například údaje o volných kapacitách pro spoluspalování tuhého komunálního odpadu ve stávajících zdrojích, ale dokonce i názvy tabulek a grafů, které byly cenzurovány. Ve studii se tak na řadě míst objevují bílá místa a celé bíle stránky.
„Je to obchodní tajemství“
Předseda správní rady spolku a náměstek hejtmana Olomouckého kraje Milan Klimeš potvrdil, že anonymizované pasáže ve studii jsou, protože jsou považovány za obchodní tajemství.
„Zpracovatel studie nedal souhlas s jejich zveřejněním. Tuto skutečnost musíme jako zadavatelé studie respektovat,“ prohlásil.
Kompletní verzi studie mají podle něho k dispozici jen členové správní rady spolku. „Části studie, kterých se týká obchodní tajemství, nemají vliv na podstatu projektu,“ dušuje se náměstek.
Studii zpracovaly pražská advokátní kancelář Havel, Holásek Partners a poradenská firma Ernts & Young, které trvají na dodržení obchodního tajemství.
„Jedná se zejména o jedinečné, originálně vypracované analýzy zpracovávající vstupní data různé povahy a dále jedinečné analýzy obchodní činnosti vybraných subjektů. Poskytnutí těchto chráněných informací může mít závažné dopady na obchodní činnost zpracovatele,“ reagovali na otázky zástupci AK Havel, Holásek Partners.
Senátorka: Schválili materiál, u kterého nevěděli, o čem je
Na dotaz, jak mohou zastupitelé odpovědně rozhodnout o tak důležité záležitosti, jako je budoucí systém nakládání s odpady, když nemají k dispozici všechny informace, místopředseda správní rady spolku a náměstek primátora Prostějova Jiří Pospíšil namítl, že zastupitelé veškeré potřebné informace dostali.
„Kromě toho mají manažerské shrnutí, kde je popsána podstata celého projektu,“ prohlásil.
Podle něho je v pořádku i to, aby studie placená z veřejných peněz nebyla plně veřejná. „Vzhledem k tomu, že některé části textu jsou obchodním tajemstvím, nelze je v tuto chvíli zveřejnit,“ dodal Pospíšil.
Krajská zastupitelka a senátorka Jitka Seitlová je ovšem přesvědčená, že zastupitelé nemohou schvalovat něco, s čím se do detailů nemohli seznámit. „Měli jsme pouze jakýsi souhrn celé studie. Na jednání zastupitelstva jsem žádala o celou studii, ale bylo mi to zamítnuto,“ uvedla.
Krajské zastupitelstvo nakonec navzdory části opozice studii odsouhlasilo. „Tito zastupitelé tak schválili materiál, u kterého nevěděli, o čem je. Není ovšem možné hlasovat o něčem, u čeho nevíme, jaké to bude mít do budoucna skutečné důsledky,“ tvrdí Seitlová.
Kam s ním?
Nový systém nakládání s komunálními odpady by měl podle studie fungovat tak, že nová servisní společnost by provozovala překladiště a jednotlivé obce by se zavázaly dodávat sem odpad.
Ten by odtud putoval do koncového zařízení, jehož provozovatelem by byl soukromý subjekt, který by vzešel z výběrového řízení a za likvidaci by dostal zaplaceno.
Servisní společnost by se zavázala k dodávkám minimálního množství odpadu, jinak budou hrozit sankce. Do Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje zatím vstoupily například Olomouc, Prostějov, Přerov, Uničov, Mohelnice a Konice a dalších několik menších obcí.
