Podle hejtmana Ladislava Oklešťka (ANO) vznikem Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje dochází k důležitému posunu ve vztahu k připravovanému zákazu skládkování v roce 2024.
„Kraj podává pomocnou ruku. Pomůže založit subjekt, kde se budou moci obce, města a svazky přidat k tomu, že budou společně likvidovat komunální odpad,“ řekl na jednání krajského zastupitelstva hejtman.
Zastupitelstvo odhlasovalo nejen vznik akciové společnosti, ale i vklad 6,6 milionu korun na její založení, stanovy a členy představenstva.
Navrhovanou podobu stanov akciovky a její fungování však již řadu měsíců kritizuje část opozice. Nelíbí se jí nejasně nastavená pravidla, absence národní legislativy, která by nakládání s odpady řešila, i znevýhodnění malých obcí.
„Pro nás je to velké zklamání. Naší snahou není ten návrh torpédovat, ale žádný z našich argumentů nebyl vyslyšen,“ hodnotí výsledek hlasování opoziční zastupitel Radim Sršeň (STAN).
Za iniciativou vzniku akciové společnosti stojí spolek Odpady Olomouckého kraje, který v roce 2015 založil Olomoucký kraj a dalších 13 subjektů.
„V současnosti je členem spolku 148 měst a obcí, což představuje zhruba 70 procent všech obyvatel kraje,“ upozorňuje hejtman Okleštěk.
Spolek dostal od hejtmanství dotaci milion korun
Spolek čerpá finance převážně z členských příspěvků. Zároveň však v roce 2016 od hejtmanství obdržel dotaci na studii odpadových center na území Olomouckého kraje, a to ve výši jeden milion korun. V roce 2017 pak spolek získal od kraje částku 800 tisíc korun jako příspěvek na studii proveditelnosti.
„Z národních ani evropských zdrojů nelze čerpat finanční pomoc na přípravu tak zásadní změny v nakládání s odpady,“ vysvětlovala tehdy důvod finančních injekcí mluvčí kraje Eva Knajblová.
Zmíněnou studii si spolek zadal k vypracování na konci roku 2016 za 2,3 milionu korun. Měla vyjasnit, jak se co nejefektivněji připravit na budoucnost.
Opoziční zastupitelka Jitka Seitlová (Koalice pro Olomoucký kraj) však poukazuje na to, že nikdo ze zastupitelů studii nejspíš nečetl.
„Je neveřejná, a k dispozici tak má veřejnost pouze její shrnutí,“ upozorňuje Seitlová.
Ve shrnutí studie se navrhuje, že odpad bude dál ve vlastnictví obcí, ovšem místo svozu na skládku by mířil do sedmi překladišť. Ta by měla být vybudována na náklady obcí, na jejichž území se budou nacházet.
V této chvíli by vstoupila do celého procesu právě Servisní společnost odpady Olomouckého kraje, která by měla překládací stanice provozovat a měla by mít s jednotlivými obcemi uzavřeny smlouvy o svozu odpadu.
Obsahem smlouvy bude povinnost obce zajistit pro akciovou společnost veškerý zbytkový směsný komunální odpad po stanovenou dobu trvání navrženého projektu, včetně dopravy tohoto odpadu na určené překladiště. Odtud by pak putoval do zatím nespecifikovaného koncového zařízení, jehož provozovatelem by byl soukromý subjekt, který by vzešel z výběrového řízení.
V Německu dostávaly obce pokuty, zní z opozice
Akciová společnost bude mít následně povinnost předat v překladištích definované minimální množství odpadu ročně soukromé firmě, jež bude mít povinnost odpad odvézt a zlikvidovat, za což dostane od akciovky zaplaceno. Koncept počítá se závazkem alespoň na patnáct let od roku 2024.
„Jeví se, že cílem návrhu není nic jiného než obstarání dostatečného množství odpadu na dlouhou dobu proto, aby měl privátní investor zajištěnou ekonomickou návratnost a zisk z investice do zařízení na směsné komunální odpady,“ myslí si Seitlová.
Navíc poukazuje na to, že se akciovka zavazuje k dodávání minimálního množství odpadu, a v případě, že tak neučiní, jí budou hrozit sankce.
„Máme zkušenosti z Německa, kde k tomu došlo,“ potvrzuje její slova opoziční zastupitel Sršeň a dodává, že samotná akciová společnost svým nastavením počtu akcií podle počtu obyvatel jde proti malým obcím.
„Jedná se nám o to, abychom se vyhnuli zkušenosti z vodárenství, kde se přetlačují velké a malé obce,“ vysvětluje Sršeň. Zároveň uvedl, že spolu s dalšími starosty začnou pracovat na vlastním řešení problematiky odpadů.
„Nikoho do vstupu nenutíme, určitě nejde o povinnost,“ podotkl k tomu Okleštěk.
