Celkem 56 procent lidí totiž není šťastných ve svém zaměstnání a 40 % z nich je navíc ještě demotivovaných. Dalších 58 procent pracovníků si stěžuje na přemíru práce a 55 % pociťuje ve firmách či kolektivech odcizení. Příčinou odchodu z firmy bývá i rutina. Vyplývá to z analýz personalistů.
„Zaměstnancům chybí často uznání nadřízených, jsou přepracovaní a často zažívají ponížení. Negativní pocity mělo někdy 81 % zaměstnanců,“ říká analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský z LMC. Největší problém je u nejmladší generace. „Přes polovinu mladých neustále hledá nové pracovní místo,“ doplňuje Barbora Wachtlová z Green Fox Academy.
Ve výčtu důvodů nespokojenosti je také šikana, kterou podle Dombrovského uvedl každý pátý zaměstnanec. Nízký plat a málo peněz je překvapivě až na pátém místě důvodů, proč zaměstnanci uvažují o změně místa.
„Devět z deseti šéfů si však stále myslí, že zaměstnanci odcházejí, protože chtějí více peněz. Ovšem většinou platí známé pravidlo, že lidé přicházejí kvůli penězům, ale odcházejí kvůli nadřízeným a kolegům,“ říká Wachtlová.
O kolik je potřeba přidat
Právě nespokojenost lidí dává dnes šanci konkurenci, jak získat do svých řad nové posily a obsadit volná pracovní místa. Mnohdy se nemusí ani příliš snažit. „Čtyři procenta zaměstnanců by kývla na nabídku ihned, aniž by dostala vyšší plat,“ říká analytik Dombrovský.
Jak ukončit zaměstnání. Stáhněte si vzor výpovědi |
Mnohdy však nemají firmy políčeno jen na ty pracovníky, co zvažují odchod, ale zkouší přetáhnout i klíčové osoby. Tady už pak musí připlatit. Pro třetinu lidí je motivací k odchodu navýšení platu o 20 % a 28 % lidí by požadovalo nárůst 30 %.
„Ovšem jsou obory, kde už platy a odměny dosáhly vrcholu. Takže přeplácení je velmi výjimečné. Třeba u seniorních pozic programátorů jsou běžně platy nad 100 tisíc, takže tam už prostor na výrazné navýšení není. V IT se tak firmy snaží zaujmout spíše zajímavější náplní práce, flexibilitou, benefity a dalším vzděláváním,“ poznamenává Wachtlová.
Mladí a nespokojení
Největší nespokojenost se zaměstnáním vládne u nejmladší generace. „Podle studií více jak polovina mladých kontinuálně hledá novou práci,“ poznamenává Wachtlová. A potvrzuje to i praxe. „Naše nejmladší dcera po ukončení školy vyměnila tři zaměstnavatele. Od ledna hledá opět novou práci a vůbec si s tím nedělá hlavu. Je to prý dnes normální. Podobně se tak podle ní chovají i její vrstevníci,“ říká paní Dana v Prahy.
A důvody? Podle Wachtlové dojde po dokončení studia často ke střetu s realitou a očekávání zůstávají nenaplněna: „Zvláště u humanitních oborů je obrovský problém s uplatněním. Takže absolventi mnohdy nastupují do práce, jen aby nějakou měli. Mnozí z nich pak hledají rekvalifikaci a mění obor, protože mají velké plány a nechtějí se jich vzdát.“
Jste ve svém zaměstnání šťastní?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 21. ledna 2020. Anketa je uzavřena.
