„Těší mě, že mě nikdo nesoudí, že bych nechtěl v Litvínově hrát. Naopak. Já bych tu zůstal moc rád, ale chci se posunout do Ameriky a hrát hokej co oni,“ svěřil se sedmnáctiletý talent pro klubovou televizi.
Myšák opouští Litvínov, bude hrát juniorskou OHL v Hamiltonu |
Přesouvá se do nejkvalitnější kanadské juniorky, oblékne dres Hamiltonu Bulldogs v Ontario Hockey League. Ve smlouvě s Vervou měl klauzuli o odchodu do zámoří.
„Bude to těžká výzva, žádná procházka růžovým sadem. Hodně fyzická hra. Pro mě ideální, abych se takové konflikty v zápase naučil,“ cítí, co potřebuje s ohledem na draft zlepšit. „Rád bych, aby draft proběhl co nejlíp, nějaké odhady jsou, těším se na to. Už mám schůzky se skauty.“
Může se na nich pyšnit i svými rekordy. V Litvínově se v září 2018 stal v 16 letech a 82 dnech nejmladším klubovým debutantem v nejvyšší soutěži, potom i nejmladším kapitánem v historii celé extraligy, navíc vyhrál kanadské bodování play out a je druhým nejmladším střelcem české elitní soutěže.
„Jsem rád, že se mi tohle všechno povedlo. Je potřeba poděkovat vedení, především Jirkovi Šlégrovi, a rodině, která mě hnala dopředu. Extraligová etapa je pro mě nezapomenutelná.“ Litvínov, to je klub jeho srdce. „Pamatuju, když jsem jako fanoušek podporoval áčko, titul byl úžasný. Pak jsem za něj nastoupil jako hráč, hrozně krásný zážitek. Strašně si vážím, co pro mě kluci v kabině udělali, jsou povahově skvělí. A v mládeži jsem prožil parádních dvanáct třináct let a poznal plno výborných trenérů.“
Už před nedávným juniorským světovým šampionátem přemýšlel, že po něm nabere jeho kariéra zámořský kurz. „A během mistrovství jsem se bavil s lidmi okolo klubu, agenty, lidmi, kteří tomu rozumí. A dospěl jsem k tomu, že je lepší odejít.“
Na domácím mistrovství byl hodně vidět. „Bojoval jsem do posledního zápasu o místo v nominaci, generálku jsem začínal jako třináctý útočník. Trošku jsem se bál, že já budu ten, kdo pojede domů. Ale zvládl jsem to a první zápas začal skvěle,“ zmínil výhru nad Rusy 4:3, kterou vyšperkoval gólem a oceněním pro hráče zápasu.
„Pocitově to byl jeden z mých nejhezčích gólů, už kvůli výjimečné fanouškovské kulise. V životě jsem neviděl něco takového. Největší hokejový zážitek! Ale jsem trošku zklamaný, jak to pro nás dopadlo. Bohužel Švédi nás ve čtvrtfinále přejeli. Naším největším problémem byla nedisciplinovanost.“
Myšákův starší bratr Josef, obránce, se nedávno upsal týmu Niagara University Purple Eagle v univerzitní soutěži NCAA, budou tak od sebe půlhodinu autem. Nyní nastupuje za Austin Bruins v NAHL. „On tam má řidičák, budeme se vídat víc než dosud, kdy přiletěl jen na Vánoce,“ líčí mladší z bratrů. „V začátcích jsem k němu vzhlížel, hraje chytře, byl rychlý. Mně se nejdřív nechtělo, já hrál hlavně proto, že hrál on. Nakonec to přerostlo spíš v rivalský vztah.“
I teď se můžou trumfovat. „Chci ukázat to nejlepší, co ve mně je, co jsem se naučil v Litvínově od spoluhráčů, trenérů a rádců. Byli ke mně skvělí. Budu tady vždycky doma!“
