Investice do domácích a zahraničních podílových fondů v ČR činily podle Asociace pro kapitálový trh ke konci září 2019 zhruba 537 miliard korun. Od začátku roku 2019 tak majetek ve fondech vzrostl o více než 64 miliard korun. A významnou měrou se na tom podle výkonné ředitelky asociace podílely i dluhopisy. „Ve třetím čtvrtletí 2019 byly favoritem investorů především fondy dluhopisové a smíšené, ve kterých narostla aktiva o 13,4 miliardy korun,“ tvrdí Jana Brodani.
Poradíme vám, jak výhodně investovat. |
Jak smíšené, tak dluhopisové fondy přitom investují do několika typů dluhopisů. Nejbezpečnější jsou dluhopisy státní. Následují firemní dluhopisy investičního stupně kvalitních společností.
Další skupinu tvoří rizikové dluhopisy, kam patří dluhopisy s vysokým výnosem takzvané „High Yield“. To jsou dluhopisy vydávané podniky nebo vládami, které mají rating spekulativního stupně. Z pohledu investorů se jedná o rizikovější emitenty dluhopisů, dlužníky, u kterých existuje vyšší riziko bankrotu.
České státní dluhopisy
Podle investičního analytika skupiny Partners Martina Tománka dnes nedává smysl investovat například do německých státních dluhopisů, protože ty aktuálně nabízejí záporný výnos. Stejně jako třeba do švýcarských státních dluhopisů, protože i ty nabízejí záporný výnos. A už vůbec se pak nevyplatí investovat třeba do řeckých státních dluhopisů, protože už i ty v krátkodobé části výnosové křivky nesou záporný výnos. Řecko přitom patří celosvětově mezi nejzadluženější státy.
Do kterých dluhopisů se dnes vyplatí investovat? Podle Tománka vždy záleží na tom, jakou funkci dluhopisy či dluhopisové fondy mají plnit v portfoliu konkrétního investora.
A přidává možný tip. „Pokud investor hledá konzervativní investici, případně protiváhu vůči volatilním akciím, může zvážit české státní dluhopisy. Ministerstvo financí ČR aktuálně nabízí Dluhopis Republiky, který kopíruje míru inflace. Jde o takzvaný Proti-inflační dluhopis,“ uvádí Tománek. Upisovací období státních dluhopisů probíhá nyní až do 13. 3. 2020. Ministerstvo financí může ukončit upisovací období i dříve.
Fakt je, že Dluhopisy Republika si mezi tuzemskými investory těší čím dál větší oblibě. První ministerstvo emitovalo již na konci roku 2018 při příležitosti sto let založení Československé republiky. V roce 2019 pak nabídlo další čtyři emise.
„Cílem bylo nabídnout občanům konzervativní a stabilní formu zhodnocení svých úspor za srovnatelných podmínek, jaké mohou využívat i velké finanční skupiny,“ uvádí v tiskové zprávě k dluhopisům mluvčí Ministerstva financí ČR Michal Žurovec. Podle něj jsou výnosy u všech typů státních dluhopisů každoročně reinvestovány a připsány na majetkové účty vlastníků ve formě nových státních dluhopisů.
Dluhopisy Republika
České státní Dluhopisy Republika se dělí do několika typů. První je Reinvestiční státní dluhopis s dobou do splatnosti šest let. Tento typ dluhopisu má fixně stanoveny rostoucí roční výnosy. Na horizontu šesti let tento výnos činí 2,25 procenta ročně.
Další typ dluhopisu je zmíněný Proti-inflační státní dluhopis. U něj je doba splatnosti taktéž šest let. Dluhopis má už ovšem pohyblivou úrokovou sazbu. Ta je stanovována podle míry inflace uváděné Českým statistickým úřadem. To znamená, že dluhopis úročí vložené prostředky ve výši inflace, ale přidá k nim ještě 0,50 % navíc.
Posledním typem dluhopisů je Fixní státní dluhopis Republika s dobou splatnosti šest let. Výše výnosu je v každém roce konstantní. A to ve výši 1,25 %.
„Počet kusů státních dluhopisů na majetkovém účtu se tak na konci každého výnosového období zvyšuje o výši odpovídající výnosu dluhopisu. Tím dochází k úročení nejen jmenovité hodnoty státních dluhopisů, ale také k dalšímu úročení výnosů dluhopisu v následujících obdobích,“ vysvětluje Žurovec.
Podle něj lze dluhopisy lze upsat prostřednictvím elektronického přístupu na stránkách spravovaných ministerstvem financí. Aniž by bylo pořízení státních dluhopisů zatíženo jakýmkoli poplatkem. Anebo prostřednictvím poboček smluvních partnerů, což je Česká spořitelna a Československá obchodní banka. Minimální hodnota je stanovena na tisíc korun, maximální je omezena na pět milionů korun v rámci jedné emise. Výhodou těchto dluhopisů je, že se dají darovat třetím osobám. Nevýhodou, že i tyto dluhopisy podléhají 15% srážkové dani.
Pro ty, kdo chtějí více
Podle Tománka další volbou investora mohou být i již zmíněné diverzifikované high-yield dluhopisové fondy. Ty investují do dluhopisů firem a států, které jsou zranitelnější například v prostředí méně příznivých ekonomických podmínek. Na druhou stranu právě kvůli tomuto vyššímu riziku nabízí tyto dluhopisy investorům vyšší výnos. „Fondy ale drží zpravidla desítky nebo stovky různých dluhopisů, takže se investor nemusí obávat bankrotu jediného emitenta. Díky diverzifikaci může klidně spát,“ upřesňuje Tománek.
High-yield dluhopisové fondy historicky přinášejí výnos kolem čtyř až pěti procent ročně. Investoři ovšem musejí čas od času tolerovat vyšší volatilitu. To znamená, že ceny high-yield dluhopisů mohou na krátkém horizontu výrazně kolísat.
Pozor na dluhopisy malých firem
V poslední době se na trhu objevují i dluhopisy vydávané malými českými firmami, se kterými se zpravidla neobchoduje na žádné z burz. Zde je však na místě obezřetnost, zvláště pak u investice do dluhopisů firem, které nabízejí fantastické výnosy.
„V drtivé většině případů totiž nedávají smysl. A to z toho důvodu, že pro investory často představují takzvané nekompenzované riziko. Jinými slovy, investor podstupuje enormní riziko, a nabízený výnos za to jednoduše nestojí,“ vysvětluje Tománek.
Čtěte také |
Upozorňuje i na riziko nevratné ztráty. Kdo si totiž koupí dluhopis jediné firmy, sází na to, že se tato firma nedostane v dalších letech do vážných finančních problémů. A bude tedy schopná včas a v plné výši dluhopisy splatit včetně výnosů. Což se ale v reálu ne vždy musí ukázat jako správný předpoklad. A to hlavně tehdy, když firma nemá funkční byznys model, je předlužená nebo dlouhodobě ztrátová.
„U těchto dluhopisů platí, že stejně, jako mám jasně daný výnos, třeba pět nebo šest procent ročně, stejně tak mám jasně danou maximální ztrátu, pokud se firma dostane do vážných problémů. A maximální ztráta je sto procent investovaného kapitálu,“ vysvětluje Tománek, který jako jeden příklad uvádí dluhopisy firmy Zoot, u nichž jejich držitelé ztratili devadesát procent investovaného kapitálu.
